.

„Syn viděl ducha mého otce. Nikdo mu to nevěří, já ano,“ vypráví Jana

Magie

„Syn viděl ducha mého otce. Nikdo mu to nevěří, já ano,“ vypráví Jana

Z některých příběhů běhá mráz po zádech, ale jsou i takové, které dokáží vehnat slzu do oka. Jana jeden takový nedávno zažila.

Janin otec onemocněl rakovinou. Lékaři mu nedávali velké naděje. I přesto rodina doufala a neztrácela naději. Janinou jedinou radostí v té době byl její synek Teodor. Ten, jako většina dětí v jeho věku, jí dával zabrat, ale alespoň neměla čas moc přemýšlet.

duch

Každý den se snažila za svým tatínkem chodit, někdy vzala i Teodora, ale s jeho stavem to bylo den ode dne horší. Rozhodla se proto malého chlapečka do nemocnice již nebrat. Tomu se to nelíbilo, jelikož dědečka Jozífka zbožňoval. Neustále se na něj vyptával a žadonil, aby za svým dědou mohl jít. Janě občas ujely nervy a na syna vyletěla. Později ji to mrzelo. O tom, že se přiblížil konec dědečkova života, Teodor vytušil.

Mohlo by vás zajímat:

„Už od rána za mnou malej chodil a prosil mě, ať ho vezmu za dědečkem. Jeho naléhání bylo silnější, než kdy jindy. Já tomu nepřikládala váhu. Myslela jsem si, že se mu normálně stýská. Jasně jsem mu řekla ne. Ten den jsem tam nechtěla jít ani já, bylo mi hodně zle. On mi ale řekl něco, čemu jsem v té chvíli nerozuměla,“ popisuje Jana. „Podíval se na mě a řekl mi něco ve smyslu, že bych tam měla jít, že už to nebude trvat dlouho.“ Jana nechápala, kde to syn vzal. Vysvětlila si to tak, že třeba slyšel rozhovor dospělých. Ač se snažila, nemohla jeho větu vypustit z hlavy. I přes ukrutnou migrénu za svým otcem šla. Udělala dobře, jak se později ukázalo.

„Ten večer jsem nemohla spát, neustále jsem se převalovala. Bylo něco kolem půl druhé ráno a Teodor přišel do ložnice, sedl si vedle mě a pronesl: „Maminko, už se nemusíš trápit. Dědečkovi už je dobře, už ho nic nebolí. Posílá ti pusinku.“ Rozbrečela jsem se a začala se syna vyptávat, jak to myslí. Prý za ním dědeček Jozífek přišel a řekl mu to. Něco ve mně mi říkalo, že je to pravda, ať už to znělo jakkoliv.“

Jana vzala telefon a ihned zavolala své matce. Ta jí oznámila, že otec před chvílí zemřel, chtěla jí to říct ráno. Nikdy na synova slova nezapomenu. Věřím, že se se mnou můj otec tímto způsobem přišel rozloučit,“ dodává Jana na závěr.

Čtěte také:

   
24.10.2016 - Příběhy - autor: Markéta Škaldová

Komentáře:

  1. avatar
    [30] řeřicha [*]

    Věřím, že je něco mezi zemí a nebem....před rokem umřel švagr na rakovinu a měl velké bolesti, a jeho mladší syn se ráno probudil a vyprávěl, že měl živej sen, jak táta stojí na rohu u domu a říká, Martine tak už mě nic nebolí....den předtím se švagrovi udělalo líp, ale v noci nastal prudký obrat a umřel....po tom snu hned volal mámě a dověděl se co se stalo...

    superkarma: 0 25.10.2016, 11:25:31
  2. [29] Boros [*]

    Měla jsem souseda- vždy chlap pří síle, bývalý havíř, ale dostal cukrovku a když mu zemřela žena,chátral. Bylo to i tím, že s tou cukrovkou všelijak jedl: No a syn se mu moc nevyvedl, nicmémě nakonec jsme se s ním domluvili, že si nechá vozit aspoň obědy a lékařka mu zajistila pečovatelskou službu. Bylo mi ho líto a snažila jsem se aspoň s pečovatelskou službou trochu spolupracovat. Ovšem ke konci už děda "blbnul"- ve 3 ráno chodil do práce (jak byl zvyklý do 55) na šachtu, protože se nenajedl, tak spadl ze schodů, zabouchával si klíče, svítil na chodbě....V noci jsem ty rány slyšela a tahali jsme ho z těch schodů, ale když jsem byla na noční, manžela to nevzbudilo a já ho kolikrát našla ráno sedět na schodech a že jde do práce. Ne každý den, ale stále častěji. Někdy jen rozsvítil, někdy se dobýval do cizích bytů svými klíči, prostě zmatený starý člověk. Jednou zvonila na mne pečovatelka, že neotvírá, sehnali jsme syna a dědu odvezli do nemocnice. Ještě jsem tam za ním párkrát byla a pak zemřel. Tu noc někdo nechal svítit na chodbě, v noci ve 3 ráno jsem šla na WC a prosklenými dvěřmi to viděla. Zhasla jsem a ráno to říkám manželovi, že soused je v nemocnici, a že začíná nezhasínat někdo jiný. V poledne přišel ten syn s tím, že tatínek ve 2 ráno zemřel. Tak jsme si říkali, že se s námi se všemi v domě přišel rozloučit. Neměla jsem k němu žádný citový vztah, jen jsem ho asi 20 let znala a ke konci mi ho bylo fakt líto. Dodnes nevíme, kdo tenkrát nezhasl.

    superkarma: 0 24.10.2016, 20:59:38
  3. [28] babos [*]

    Věřím, že něco existujeSml16

    superkarma: 2 24.10.2016, 18:23:12
  4. [27] Jarek9 [*]

    Děti mají vetší fantazii než dospělí.

    Dědečka - ducha chtěl vidět . .

    superkarma: 1 24.10.2016, 17:18:26
  5. [26] babinka [*]

    Já věřím, že něco mezi nebem a zemí existuje...není jen

    osud nebo náhody...Sml67

    superkarma: 2 24.10.2016, 16:39:29
  6. [25] judi [*]

    Věřím, že to tak bylo a dědeček se přišel rozloučit s vnoučkem. Sml79

    superkarma: 2 24.10.2016, 15:58:26
  7. avatar
    [24] Suzanne [*]

    kobližka — #23 A já přišla pozdě a už jsem si to domyslela Sml22Sml30Sml67

    superkarma: 0 24.10.2016, 15:43:07
  8. avatar
    [23] kobližka [*]

    Kadla — #20 Jé,promiń,já reagovala na Suzanne č.17 a přehmátla jsm se Sml16

    1. na komentář reaguje Suzanne — #24
    superkarma: 0 24.10.2016, 15:04:54
  9. avatar
    [22] koralek59 [*]

    Nevím jestli tenhle článek je pravdivý nebo smyšlený, ale vím, že existuje "něco mezi nebem a zemí" Sml22. Něco podobného jsem zažila se svým bratrem: přišel se se mnou taky "rozloučit", když umřel .... Sml15Sml22. Lidé, kteří jsou " hodně citlivý", jako i já, tohle opravdu vnímáme! .... I když tomu někteří lidé nevěří ...Sml80

    superkarma: 0 24.10.2016, 14:53:23
  10. avatar
    [21] SNÍŽEK [*]

    děti jsou vnímavé,to je normální Sml22

    superkarma: 0 24.10.2016, 14:50:07
  11. avatar
    [20] Kadla [*]

    kobližka — #19Teď tvé odpovědi na můj komentář nerozumím. Já reagovala na tu šílenou větu: O tom, že se přiblížil konec dědečkova života, Teodor vytušil."

    1. na komentář reaguje kobližka — #23
    superkarma: 0 24.10.2016, 14:29:44
  12. avatar
    [19] kobližka [*]

    Kadla — #18 Jojo,v článku ano,,ale píšu o titulku a tam je,že "syn viděl ducha mého otce"...

    1. na komentář reaguje Kadla — #20
    superkarma: 0 24.10.2016, 14:14:30
  13. avatar
    [18] Kadla [*]

    misa.35 — #11Zrovna přemýšlím, co je to za paskvil..

    1. na komentář reaguje kobližka — #19
    superkarma: 1 24.10.2016, 14:07:09
  14. avatar
    [17] Suzanne [*]

    kobližka — #16 ...a že za ním dědeček Jozífek přišel. ...se tam píše Sml80

    superkarma: 0 24.10.2016, 13:04:23
  15. avatar
    [16] kobližka [*]

    Proč takový zavádějící titulek? Syn viděl ducha mého otce...ale v článku se o tom nepíše,jen,že přišel a řekl,že dědečkovi už je dobře...

    Tohle mě vážně nebaví,takové bulvární praktiky.V takových novinách je taky vždycky "lákavý titulek" jako kr*va a článek je pak docela jiný.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #17
    superkarma: 0 24.10.2016, 12:44:11
  16. avatar
    [15] cherinka [*]

    misa.35 — #11 Zrovna jsem to chtěla napsat, co je to proboha za obrat? Sml80Sml80

    superkarma: 1 24.10.2016, 11:37:56
  17. avatar
    [14] catcat [*]

    Kolik tomu klukovi bylo?

    superkarma: 0 24.10.2016, 10:48:09
  18. [13] nea [*]

    je něco mezi nebem a zemí....

    superkarma: 0 24.10.2016, 10:26:21
  19. avatar
    [12] Pentlička [*]

    Když umřela moje milovaná babička v mých osmi letech, tak jsem to taky věděla. Žádného ducha jsem neviděla, ale prostě jsem to věděla.

    superkarma: 0 24.10.2016, 10:21:48
  20. avatar
    [11] misa.35 [*]

    Zajímavá věta : " O tom, že se přiblížil konec dědečkova života, Teodor vytušil. " Sml80Sml80

    1. na komentář reaguje cherinka — #15
    2. na komentář reaguje Kadla — #18
    superkarma: 1 24.10.2016, 10:15:12
  21. [10] IVECO [*]

    když mi umíral tatínek zažila jsem něco podobného......ne, že by přišel duch, ale přesně v tu chvíli jsem měla velice zvláštní pocit a rozplakala se...nešlo to zastavit a později mi zavolali, že táta přesně v tu chvíli zemřel....je něco mezi nebem a zemí a to jestli tomu někdo věří nebo ne, je jeho věc...

    superkarma: 1 24.10.2016, 10:01:14
  22. [9] monča [*]

    kantor10 — #6když umírala moje maminka na rakovinu, v krátkých intervalech naříkala, stále častěji se dožadovala morfia, chtěla ležet na zemi, apod., pro mě jako dospělou to bylo šíleně těžké, vidět ji v takovém stavu, nedovedu si představit, jak by to vyděsilo malé dítě.

    superkarma: 0 24.10.2016, 09:34:26
  23. avatar
    [8] enka1 [*]

    Nemusel vidět ducha, jak je v titulku, ale určité vnímání, propojení mysli mezi osobami si dovedu představit.

    superkarma: 0 24.10.2016, 09:20:37
  24. [7] bobani [*]

    tomu nevěřím Sml23

    superkarma: 0 24.10.2016, 09:08:38
  25. [6] kantor10 [*]

    jen škoda,že malýho do té nemocnice nevzala

    1. na komentář reaguje monča — #9
    superkarma: 0 24.10.2016, 08:45:01
  26. avatar
    [5] Suzanne [*]

    gerda — #4 Většinou asi ano, ale výjimky existují. Máme to v rodině, takže mi to přijde vcelku normální Sml22

    superkarma: 3 24.10.2016, 08:18:27
  27. avatar
    [4] gerda [*]

    Říká se, že děti jsou velice vnímavé a tyto schopnosti mají. Později to vymizí.

    1. na komentář reaguje Suzanne — #5
    superkarma: 3 24.10.2016, 07:49:12
  28. avatar
    [3] Eva_CZ [*]

    Sml79 Samozrejme.Sml22

    superkarma: 0 24.10.2016, 07:43:50
  29. avatar
    [2] Delli2 [*]

    úplně mi přeběhl mráz po zádech.....

    superkarma: 1 24.10.2016, 07:09:59
  30. [1] Andreadornova [*]

    Na tyto věci mezi nebem a zemí věřím.

    superkarma: 2 24.10.2016, 07:02:17

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme