Je polovina ledna, školákům se blíží vysvědčení. Tento a příští týden mají ještě poslední šanci zlepšit si známky, pokud se jim povede napsat písemné práce. A právě kvůli tomu mohou mít některé děti ze školy obavy.

Tak jako desetiletý Michal, který má už od Nového roku strach chodit do školy. Neustále je ve stresu, špatně spí a bojí se, že přinese špatnou známku. „Už nevím, co s ním mám dělat. Snažím se ho povzbuzovat, co to jde, pořád mu opakuju, že nevadí, když bude mít na vysvědčení nějakou dvojku, říkám mu, že na známkách tolik nezáleží, protože hlavní je to, co si zapamatuje a jestli ho škola baví,“ říká jeho maminka Vlaďka.

Přečtěte si také:

„Stejně to ale není nic platné. Michal všechno řeší, na škole mu záleží až moc. Když něco neví, hned si to hledá na internetu, často se na něco ptá, chce zkoušet z matematiky, chce dávat diktáty a příklady, učíme se spolu vlastivědu a přírodovědu... Je to v deseti letech normální?

syn

Přitom ani já, ani manžel jsme Míšu nikdy nenutili, aby se učil, nenadávali jsme mu za špatné známky (těch tedy moc nenosí), nikdy jsme mu nic nevyčítali. Nechápu, kde se to v něm vzalo, že si to tolik bere. Když něčemu nerozumí, hned se ptá a chce, abychom to procvičili. Když ví, že bude psát druhý den písemku, celé odpoledne se učí a ráno se ještě dívá do učebnice, jestli to nezapomněl...

Asi to bude jeho povahou, je hrozně zodpovědný a poctivý. Nebo má pocit, že to po něm chce paní učitelka? Nevím, mluvila jsem s ní o tom, ale nepřipadá mi to tak, je normální a lidská, Míšu chválila a říkala, že je šikovný, že vždycky všechno umí.

Tak proč se tím tak stresuje? Asi bych měla zajít k nějaké psycholožce, třeba je v tom něco, co nevíme. Uvidíme, jestli se to po vysvědčení zlepší...“

Další zajímavé články:

Reklama