Já jsem byla vždy ve škole nejmenší a nejmladší.Snad i pro to jsem byla nenápadná a bez průšvihů,proto se o svých maleréch ve škole rozepisovat nemohu.Mám 4 děti a  tři už mají školu za sebou  a u toho posledního nás teprve škola čeká.Protože je hyperaktivní,tak už se předem bojím co si zažijem.

Ale přece mám malou vzpomínku na staršího syna. Byl také drobný a proto nikdy nikoho nenapadal, dokonce bych řekla,ž e se i spolužáků bál. Byl vždy tak o hlavu menší oproti svým vrstevníkům, a proto mě jednou velice překvapila poznámka v žákovské, kterou přinesl asi v 2 třídě. Poznámka zněla "Kopl spolužáka do hlavy".Nedovedla jsem si to při jeho malé výšce představit a co teprve když jsem se dověděla, že to byl čtvrťák. Potom vyšla najevo pravda. Dva kluci ze 4.třídy ho zavřeli na wc a drželi dveře, pustili je bohužel ve chvíli kdy syn ze vnitřku do dveří kopl a chlapec dostal těmi dveřmi. Tak kopnutí bylo vysvětleno a vlastně si myslím, že si to chlapec zasloužil.No nemám pravdu.Lída

Lído, určitě máš. Nevím, proč dostal poznámku právě tvůj syn. Simona

A jaké průšvihy řešíte se svými dětmi vy, milé čtenářky? Zlobí, jsou vzpurné, nebo vám dělají jen radost? Pochlubte se na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama