Třicetiletá Marcela má dva syny. Oba chodili do stejné školky, a bylo všechno v pořádku. Do té doby, než šel starší syn do první třídy. Jakmile se rozdělili, mladší začal protestovat, že do školky sám chodit nebude.

„A kdyby jen protestovat“, povzdechla si Marcela. „Každé ráno s ním prožívám peklo a chodím kvůli tomu pozdě do práce. Starší syn už se vypraví skoro sám, škola je kousek od domu a doprovází ho sousedka, která má stejně starou holčičku. Ještě že tak, kdybych musela ještě se starším synem do školy, asi bych se z domu nedostala vůbec. Mladší syn si postavil hlavu, že bez bráchy do školky chodit nebude. Ráno se nechce oblékat, celou cestu se vzteká a brečí, že chce za bráchou.

syn

Snažím se mu všechno vysvětlit, všelijak motivovat, že má ve školce spoustu jiných kamarádů a kamarádek, že paní učitelky se na něj těší, ale není to nic platné. Někdy ho musím doslova táhnout, abych stihla nástup do práce.  Pracuji jako zubní laborantka a už mi bylo několikrát taktně naznačeno, že mé pozdní příchody do práce jsou už na pováženou. Já to chápu, nerada bych o práci přišla, ale se synem si nevím rady. Je na bratrovi strašně závislý a bez něj si nemůže zvyknout.

Manžel je pracovně v zahraničí a vrátí se až za dva měsíce, takže jsem na kluky teď sama.

Požádala jsem i babičku, manželovu matku, aby syna do školky odvedla a já mohla jít v klidu do práce, ale bylo to ještě horší. Když přišla, doslova ztropil scénu, že s babičkou nepůjde. A to ji má jinak moc rád a vždycky, když je hlídá, není s nimi nejmenší problém.  Jenomže vždycky je hlídala oba a v tom bude zakopaný pes. Synek se „šprajcnul“ a nikdo s ním nehne.

Obrátila jsem se o radu na dětskou psycholožku a ta mi na to řekla následující:

 „Do ničeho dítě nenuťte, chce to trpělivost a čas. Zkuste to s ním, jako kdyby šel do školky poprvé. Chvilku tam s ním pobuďte, aby se cítil v bezpečí. Snažte se ho tam nechávat co nejkratší dobu, aby si postupně zvykal na nový režim a na samostatnost. Rozhodně se vyvarujte strašení, vyhrožování nebo dokonce násilí, to by jeho odpor ještě zesílilo“.

A nakonec ji napadlo využít malé „lsti“, při níž by pomohl starší syn. Mohl by mladšímu bráškovi domluvit, nebo ho dokonce do školky doprovodit.

To mi přijde jako nejrozumnější řešení. Zkusím to nějak zorganizovat a dám vědět, jak to dopadlo.

Marcela

Čtěte také:

Syn chodí ze školy s pláčem. A my nevíme proč

Dítě mi utíká ze školky, asi si pořídím vodítko

 

Reklama