Je to už stará záležitost, ale dodnes na ni nemohu zapomenout. Chodila jsem tehdy se svým prvním chlapcem – synkem známé celebrity. Byl to takový bohém a podle toho vypadl i náš vztah. Já jsem se v něm vzhlížela, máma si zas myslela, že na mě má negativní vliv. Mohl za to, že jsem nechala školy, že jsem si pořídila psa, že jsem se ostříhala… Zkrátka – doma nebyl moc populární.

Jednou přišel s tím, že se mu objevila jakási vyrážka, a že běží na středisko. Z vyprávění jsem se pak dozvěděla, co se na poliklinice dělo. V čekárně bylo narváno a můj netrpělivý kluk předběhl frontu a dožadoval se „jen“ předpisu na lék proti alergii, kterou občas trpěl. Lékařka koukla na podezřelé šupinky a poslala ho čekat ven. Když se nedočkavý přítel několikrát domáhal recepisu, sestra mu na celou čekárnu přede všemi oznámila, že nemá alergii, ale svrab.

Když mi to pak doma líčil, začala jsem se odtahovat: „Ty jsi ale prase!“ Marně mi vysvětloval, že má největší výskyt svrabu na rukách mezi palcem a ukazovákem – což podle lékařky svědčilo o tom, že se nakazil v tramvaji, když se držel tyče. Odešel do lékárny a domů deratizovat…

„No, to je hrůza – máma měla pravdu,“ říkala jsem si a najednou se začala drbat. Ta sugesce! Ale pak jsem se podívala líp – a byla jsem toho plná. „Svrabí“ cestičky byly všude. Na rukách, v pase, ve slabinách. Jejda! A kdo koho nakazil, nevím dodnes…

Bazuzu

Pozn. red.: text nebyl redakčně upraven.

A které breberky trápí vás?

redakce@zena-in.cz

Reklama