Když přišli o milovaného labradora Baryho, řekli si, že už dalšího psa nechtějí...a jak se říká, že odříkaného chleba je největší krajíc, mají dalšího a jsou rádi za to rozhodnutí

Krásny den všem , který milují zvířátka, chtěla jsem Vám představit moje miláčky.

Svého prvního pejska jsem měla labradora Baryho. Byl to věrný Kamarád , milovník vody . Když jsme s nim chodili na procházky a i když bylo sucho, vždy si našel nějakou loužičku, ve které se vyválel. Jeho srst vyžadovala trimování protože měl pod kožíškem ježte jednu vrstvu jemných chlupů. Když jsme ho ze dne na den ztratili...prý rakovina jater..bylo nám mizerně, měl 12 let.

bary

A to jsem si řekla že už nechci prožívat to, co jsem zažila. Ale čas všechno urovnal a my spekulovali nad dalším hafanem a rozhodlo: přinesli jsme si malého tajfůna maďarskou vyžlu Bena...byl malinký, vychudnutý ale dnes je z něho krasavec. Starost o srst je menší, ale kefuje se strašně rád, někdy mi připadá jak modelka...drží a mlaská :)))

stěně

Je to moc živé plemeno a vyžaduje hodně pohybu...co je pro mně taky moc výhodné, protože se musím hýbat, jinak nevím, nevím :)))

pes

s pozdravem

vmarta

Já vždycky říkám, že by člověk neměl dlouho váhat a po smrti pejska si pořídit nového. Smutek tak rychleji přebolí. Maďarská vyžla Ben je moc krásný

Reklama