Finanční zabezpečení, které ženám na mateřské dovolené poskytuje stát, není nikterak závratné.
Tradičně se traduje, že svobodné matky mají výhody, dostávají více financí, dostanou snáze byt apod. Proto asi mnoho žen před otěhotněním nebo v průběhu těhotenství zvažuje, zda uzavřít sňatek, či být matkou samoživitelkou.
Jaká je však skutečnost?

Tento článek není rozhodně zamýšlen jako jakýsi „návod“ .
Jeho cílem je pouze seznámit vás s danými možnostmi.

Jaké finanční výhody obojí obnáší ?
Především je zde rozdíl mezi délkou poskytování peněžité pomoci v mateřství.
Touto dávkou jsem se podrobně zabývala ve svém předchozím článku, proto jen konstatuji, že vdaná žena má nárok na tuto dávku po dobu 28 týdnů, svobodná, rozvedená, ovdovělá žena, která nežije s druhem, má nárok po dobu 37 týdnů.
Také je rozdíl mezi délkou poskytování podpory při ošetřování člena rodiny („paragraf“), kdy vdaná žena má nárok na dávku po dobu 10 kal. dnů, osamělá žena má nárok po dobu 16 dnů.

U dávek státní sociální podpory, jako je porodné nebo rodičovský příspěvek, nemá rodinný stav matky žádný vliv.
U přídavku na dítě, sociálního příplatku, příp. příspěvku na bydlení jsou po dobu mateřské dovolené zpravidla zvýhodněny větší částkou příspěvku osamělé ženy, protože příjem jich samotných je nižší a není jim započítáván příjem manžela.

Nejvíce dotazů s touto problematikou však směřuje na oblast dávek sociální potřebnosti, kde je rodinný stav matky jedním s rozhodujících faktorů, ovlivňujících, zda a v jaké výši budou matce tyto dávky přiznány.
Pro objasnění rozdělíme ženy=matky do několika skupin :
vdaná žena + životní minimum úplné rodiny je vyšší než živ. minimum osamělé ženy s dítětem (např. ŽM rodiče + 6leté dítě = 9210 Kč, ŽM matka + 6leté dítě = 6330 Kč) - jsou započítávány příjmy obou rodičů, takže pokud manžel pracuje, dávky zpravidla nevyjdou.

rozvedená žena + při stanovení výše dávek není přihlíženo k výši příjmu bývalého manžela - jako příjem je započítáváno i výživné na děti, příp. na ženu, které bývalý manžel platí - pokud není výživné stanoveno dohodou, je žena nucena o stanovení výživného požádat soud - pokud bývalý manžel soudně stanovené výživné neplatí, je žena nucena podávat návrhy na policii, žádat o exekuci z platu apod.

vdova + ženě i dětem ve většině případů náleží vdovský a sirotčí důchod + jeho zasílání je mnohem stabilněji, než zasílání výživného - i tyto důchody jsou započteny do příjmů, proto těmto ženám dávky sociální potřebnosti ne vždy náleží svobodná matka žijící osaměle, k dítěti je určeno otcovství + platí stejné výhody jako u rozvedené ženy + i pokud otec dítěte není s jeho matkou sezdán, je přesto povinen platit výživné jak na dítě, tak do věku 2 let dítěte i na matku - toto výživné je stejně jako u rozvedené ženy započteno do příjmů

svobodná matka žijící osaměle, otec dítěte je neuveden + také zde platí, že není přihlíženo k příjmu manžela ani druha, proto dávka skoro vždy náleží - úřad může požadovat stanovení výživného na dítě u prarodičů dítěte (toto lze dle zákona o rodině) a toto výživné pak započítat do příjmů - na některých úřadech se stanovuje „fiktivní výživné“, tj. výživné, které by na dítě platil otec a toto výživné se započítává do příjmu matky žijící v druhovském poměru (po dobu delší než 3 měsíce) ± takový druhovský poměr je postaven na roveň manželství, co se týče výhod i nevýhod

K dávkám sociální potřebnosti je ještě možno říct, že pokud si rodina či matka samoživitelka požádá o přiznání těchto dávek, provádí úřad tzv. šetření v terénu.
To obnáší navštívení rodiny v jejím bydlišti a ověření pravdivosti údajů, které žadatelka uvede v žádosti o dávku, jako jsou majetkové poměry, kdo s žadatelkou žije v domácnosti (zda nežije s druhem apod.), jak je zabezpečena péče o děti atd. Toto šetření bývá prováděno opakovaně po dobu pobírání dávek, aby se zabránilo jejich zneužívání.

Z uvedeného přehledu se možná může zdát, že být svobodnou matkou (ba dokonce neurčovat otce dítěte) je výhodnější, než být vdanou ženou.
Pro úplnost je si však třeba uvědomit, že neurčení otcovství sice nyní asi povede k vyšším sociálním dávkám.
Zpravidla se však jedná o krátké období v porovnání s tím, že otec má k dítěti mnohem delší vyživovací povinnost (do ukončení studia - nejdéle do věku 26 let), také je dítě připraveno o dědické nároky, nárok na sirotčí důchod apod.
Totéž platí obdobně u manželství v porovnání s druhovským poměrem.
Manželé si jsou povinni poskytovat výživné i po rozpadu manželství (zejména pokud jeden z nich nemůže ze zdravotních důvodů nebo z důvodů péče o děti pracovat), jsou zde dědické nároky i nároky na pozůstalostní důchody v případě úmrtí jednoho z manželů atd.      

     
Reklama