Domácnost

Světelné hrátky na schodišti

Dnes budu špačkovat ohledně toho, že bydlíme ve čtvrtém patře starého domu a bez výtahu! To je aspoň jako pět pater obyčejných, ale vsadím se, že je to ještě o kus výš. A někdy... Někdy je to na smrt.

Tak třeba dnes. O víkendu jsem byl u rodičů, což znamená, že jsem přivezl dost vzorků vína. Znamená to ovšem také to, že je musím vynést nahoru. Úplně nahoru. Pokud k tomu připočtete jídlo od maminky, oblečení a Chiméru, je to hned pětkrát nahoru a zase dolů.

Jako bych vás slyšel! Prý tělocvik! Houby! Jen to ničí záda. Půl patra má třináct schodů. Tzn. že nejdou do rytmu, když po nich běžíte potmě. Pochopitelně člověk je tvor hravý, a tak si to snažím nějak zpříjemnit.

Vymyslel jsem tohle: Jsou to tři 4/4 takty a doba navíc. Beru to jako čtvrtý takt s jednou dobou a pomlkami (to je odpočívadlo), takže se nezabiju, ani když běžím.:) Tedy jediné, co se dá cvičit, je rytmus.

Bohužel nahoru už to tak slavné s tím běháním není, i když bez zátěže to není na trénink špatné. Navíc máme i slušnou časomíru – světlo totiž při normální chůzi vydrží svítit do druhého patra. Když jdu celkem rychle a beru schody po dvou, stihnu cvaknout světlo ve stejné vteřině, kdy zhasíná, ve třetím patře. Když utíkám, stíhám odpočívadlo před cílem, a když letím, stihnu odemknout dveře. Na to ale musí být skvělé podmínky (jako že se mi chce běžet a není nízký tlak).

Z úžasem jsem zjistil, že podobné hry nehraji sám. Dokonce šéfredaktorka magazínu se přiznala, že jejich domovnice, bydlící v prvním patře, si to nastavila tak, aby v klidu došla domů. Jenže šéfová bydlí ve druhém. Někdy prý závodí, jestli stihne kliknout v prvním a pak ještě odemknout. Prý skoro nikdy.

Já tyhle hry hraju už od dětství, na schody do sklepa dali také časový spínač. Bylo to už někdy na přelomu 80. a 90. let, kdy asi nebyly tak dokonalé, takže jednou za tři měsíce se musel interval zase natahovat, neb byl zkrácený, že už se člověk zabíjel na schodech. Ve sklepě je tma. Tenkrát jsem závodil, jestli stihnu doběhnout do sklepa pro brambory a vrátit se zpátky, než to zhasne. Motivoval jsem se strachem ze sklepní příšery.

Dneska jsou tu navíc fotobuňky, které zhasnou, když se po určitou dobu nepohnete... To je pochopitelně taky téma k diskusi... Vzpomínám si dokonce na jednoho známého, který si dal pohybové čidlo na záchod. Hádejte, jak dlouho ho tam nechal?

Jaké jsou vaše zážitky se spínači? Napište mi o tom...

Soutěž: Udržet tajemství je pro ženy těžké - proto to dělají kolektivně.

 

   
08.02.2007 - Dům a byt - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. avatar
    [2] Vivian [*]

    Časovej spínač máme, taky máme domeček bez výtahu, ale jen tři patra a do každýho patra se jde jen po jednom schodišti, takže se to dá vyběhnout i seběhnout docela rychle , navíc v prvním poschodí je světlo od vchodu a v posledním poschodí zase světlo ze střešního okna, takže když zhasne světlo, tak je tma akorát uprostřed, což se dá...

    superkarma: 0 08.02.2007, 15:07:38
  2. avatar
    [1] pajda [*]

    A proč jezdí Chiméra na víkendy? Jinak tedy se spnínači zážitek nemám...u nás máme skoro všude čidla, přesněji, máme je všude tam, kde hrozí nebezpečí, že se pokusím rožnout pavoukem. Šílené půlnoční zaječení dostatečně poučilo mého muže, že buď vybije všechny pavouky na Jižní Moravě, nebo si to zařídí jinak...

    superkarma: 0 08.02.2007, 10:50:39

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme