První Vánoce v Kauflandu

Prvním zlínským „veleobchodem“ byl Kaufland. Otevřeli jej krátce před Vánoci a bylo tam věčně plno. Zbyly mi nějaké drobné nákupy potravin na Štědrý den, jeli jsme tedy do Kauflandu.

Ráno v 7 hodin, protože to tam ještě nikdo nebude. Parkoviště bylo plné, auta stála na všech trávnících, na které se dalo zajet. Naštěstí tehdy mrzlo, takže se dalo i z trávníku vyjet. Z minulých návštěv Kauflandu jsem měla už nějakou představu, kde jsou jednotlivé potraviny, takže seznam byl podle toho upraven.

Olej, ovoce, zelenina, zelenina na bramborový salát atd. Stála jsem s vozíkem v jedné uličce a kontrolovala, jestli mám vše, co už mám mít, když mě oslovil nějaký muž. Měl prázdný vozík, koukal dost zoufale. „Prosím vás, kde jste našla ten olej? Já to tady neznám a rodina mě poslala nakoupit několik věcí, na které zapomněli. Ale neříkejte mi, proboha, že je to na začátku. Já už se s tím vozíkem zpátky prodírat nebudu. Bylo mi pána líto, olejem tehdy nákup začínal.

Chvilku jsem přemýšlela a potom jsem mu poradila, aby si dal vozík do uličky s porcelánem, tam že už nikdo nenakupuje, a jde si pro ten olej bez vozíku (dnes je to běžné, ale tehdy se každý držel vozíku, jakoby to byla jistota, že se neztratí). Nešťastník pochopil, že se opravdu musí vrátit ke vchodu, chvíli vypadal dost zděšeně a potom se zeptal, kde je ten porcelán.

Byla to hned protější ulička. Než jsem nakoupila další věci, viděla jsem jej, jak se vrací k prázdnému vozíku odloženému mezi porcelán a vítězoslavně třímá v ruce 2 lahve oleje. Rozhlédl se, zamával mi olejem a šli jsme každý hledat dál.


To je opravdu hezká historka z počátku nakupovacích horeček. To zděšení pána zcela chápu, já jsem si vozík s kolečky nevzal pár let. Stačí příruční (potomka, kterého bych do něj strkal, nemám) nebo jen ruce. Šetří to čas.:)

Napište mi také o svých zážitcích z nakupování v supermarketech! Redakce@zena-in.cz!

 

Reklama