Vždycky, když vidím davy natěšených prvňáčků s pugéty a fungl novými taškami na zádech, vzpomenu si na své holčičky. Jak jsem ten poslední předškolní víkend seděla na zápraží chalupy a pozorovala ta svoje dvě blonďatá neviňátka.

Bylo krásné babí léto. Zelení stromů probleskovaly zlatavé lístky, občas žuchlo do trávy jablko, a ony seděly na bobečcích a soustředěně pozorovaly hlemýždě.

Jak mně se nechtělo dát je do školy. Tenkrát mi připadaly tak maličké, tak strašně dětské, jak tam tak brebentily nad tím buclatým plžem: „Šnečku, šnečku, vystrč růžky..."

Přepadla mě nostalgie.
Už je to tak dávno, co jsme je doprovázeli do první třídy.
Jako dnes mám před očima šatičky, které měly tenkrát na sobě. Moc jsem je jako dvojčata neoblékala, nechtěla jsem z nich dělat kopie, ale ty šaty byly výjimkou. Jedny námořnicky modré, druhé lahvově zelené, s kostičkovanými límečky. K nim bílé podkolenky a černé lakovky. Trochu mi to připomínalo školní uniformy, vypadaly tak svátečně a důstojně. 



Myslím, že by to tak mělo být.
První školní den je přece důležitý krok v životě dítěte, a tak by podle toho mělo vypadat i oblečení, tedy pokud nejde o školní uniformu.
Já vím, že matkám dcer se to lehko řekne, holčičky bývají větší parádnice, ale při troše dobré vůle se dá i kluk obléknout trochu svátečněji. Nemyslím, že by měl mít zrovna oblek, ale třeba košilí a vestičkou se dá oblečení trochu společensky pozvednout. Když už nic jiného než džíny nemá.

Nebo si myslíte, že je to zbytečné?
Že to s významem oblečení pro prvňáčka přeháním?
Že první den školy je stejný jako každý jiný?

Jak jste oblékla své dítě vy? Pošlete nám na dana.svobodova@zena-in.cz fotografii a vyhrajte dárkové balíčky.

Reklama