Slyšely jste už o existenci svatebních webových stránek? Pokud ano, víte, o čem je řeč, pokud ne, seznamte se. Jaký je jejich obsah?

svatba

Jsme rozvětvená rodina, máme spoustu kamarádů a známých, tak není nic výjimečného na tom, že čas od času se nám objeví ve schránce i nějaké to svatební oznámení, společně s pozváním. Ovšem takové, které dostala před čtrnácti dny naše dcera od své spolužačky, s tím jsme se ještě nesetkali.

„Mami, pojď se na něco podívat.“
Dceři právě přišlo elektronickou poštou pozvání na svatbu. Klikla na poslaný odkaz, jenž vedl na svatební webové stránky, které si její spolužačka spolu se snoubencem založili. Kromě základních a velmi praktických údajů, jako je datum, čas a místo konání svatby, zde naleznete i rubriku svatební dary.

A o co, že si novomanželé říkali?

„Romantický víkend v penzionu, LCD televizor, pračka se sušičkou, vířivá vana, sedací souprava dle nabízeného výběru, robotický vysavač, kávovar, živá palma do ložnice.“ Pokud se vám některý z požadovaných darů zamlouvá a je ještě volný (nezaškrtnutý), zaškrtněte jej, pokud ne, uvádíme číslo bankovního účtu, na který můžete posílat finanční částku.

Obě jsme nasucho polkly. Spolužačka není právě z levného kraje. Podle požadovaných svatebních darů, kolik by pak měl činit onen finanční obnos? Patnáct, deset, pět tisíc?

Co když pošleme třeba „jen tisícovku“. Budeme pak sedět místo u svatebního stolu v kuchyni?

Svatební webové stránky možná nejsou špatnou záležitostí, zřejmě byly navrženy s dobrým úmyslem, jen mi přijdou hodně neosobní. Copak se vdáváme každý den, že nám přijde tak zatěžující rozeslat svatební oznámení? Copak telefonní spojení s danou osobou je tak obtížné? A co se týká darů, ano, mohou se sejít čtyři žehličky, tři sady hrnků či talířků, ale stačí přece v telefonu nebo písemně oznámit, že jsme rádi, že přijdete, rádi vás uvidíme, a stačí přinést maličkost dle vlastního uvážení, ale vybírat si z navržených možností či rovnou uvádět číslo účtu mi přijde s prominutím žebrající. Webové stránky bych použila třeba až ke zveřejnění fotografií.

Dcera se ze svatby nakonec omluvila. Zaprvé si nevybrala žádnou z nabízených možností, zadruhé nevěděla, kolik poslat na číslo účtu, aby nebyla jako „chudý příbuzný“. Původně chtěla koupit saténové povlečení, jenže to v nabídce nebylo, ještě by se novomanželé urazili. :)

Čtěte také:

Reklama