Svatební oznámení patří ke každé svatbě asi tak jako ženich k nevěstě. Bez něj se to zkrátka neobejde, zvláště pak pokud máte rozlehlé příbuzenstvo a nechce se vám všechny tetičky a bratrance ze šestého kolena obtelefonovávat. Z čeho všeho si dneska můžete vybrat (a nezešílet)?

Nejdříve jsem plaše pátrala na internetu, odkud na mě vyskočily třeba kreslené postavičky, zřejmě rádoby vtipné... Ty jsem zavrhla okamžitě. Raději bez dalšího komentáře. :)

oznámení

Potom mi naše grafička Kačka poradila Fler, kde jsou, jak víme, šikovná děvčata, která dokážou nemožné... a hlavně originální. Mezi těmi bych si oznámení určitě vybrala - například tohle ve stylu Provance od autorky Zoo.

oznámení

Jenže jsem měla oprávněný strach, že tetička Lojzička ze Skoronic by asi moje zalíbení v této originalitce dost těžko chápala... nejsem rozený provokatér a chci něco, co bude stravitelné pokud možno pro všechny. Takže s těžkým srdcem zamítnuto.

Oznámení na míru? Spadli jste z višně?

Potom k nám domů přinesla velikánský katalog se svatebními oznámeními přímo z tiskárny ženichova maminka. Strávili jsme u něj večer. Byly tam takové ty vyloženě kýčovité, rozkládací, malované a zlatem zdobené, na kterých se nešetří holubičkami a třpytkami. Většinou to korunuje ještě nějaký srdceryvný citát typu „Až ze tvých rtů skane to slavné ANO...“ (Nutno dodat, že u přehledu citátů jsme se s Jakubem „nařehtali“ jako nikdy, kvůli tomu stálo za to si ty výplody pročíst. Mrzí mě, že jsem si některé nezapsala, abych vás také mohla pobavit.)

oznámení

Kromě těchto předpotopních formátů ale v katalogu byla i některá oznámení celkem hezká i vkusná, právě taková, co by se líbila staršímu příbuzenstvu, a neurazila by snad ani přátele a kamarády. Nakonec jsme vybrali jedno. Jediné, co se nám úplně nelíbilo, bylo barevné provedení. A naivně jsme si mysleli, že by je v tiskárně dokázali změnit. Nikolivěk. Dozvěděli jsme se, že všechna oznámení už jsou předchystána a není možné na nich cokoli měnit. Později jsem dokonce zjistila, při pátrání po internetu, že oznámení tohoto typu nabízí mnoho tiskáren u nás, že je to unifikované... a tím to pro mě skončilo.

V hlavě mi pomalu zrála myšlenka, že si budu muset to pravé oznámení prostě vyrobit sama. Uznávám, byl to bláznivý nápad, ale co mi zbývalo? Mám tady v Praze oblíbený obchod s výtvarnými potřebami, kde mají úplně všechno. Zabralo by to spoustu hodin, ale co... hlavně né ty zlaté holubičky!

Kdo hledá, najde

A jednou takhle večer jsem na internetu klikla SEM. A bylo to přesně ONO. Mladí grafičtí designeři, krásné barvy a sympatický slib: „Vyhlašujeme otevřený boj karafiátům, nevkusu a zlaté ražbě.“ Líbila se mi skoro všechna oznámení v nabídce... třeba tohle:

oznámení

...takže jsem nakonec nechala poslední výběr na partnerovi... a bylo to docela překvapivé, doteď si všichni myslí, že jsem je vybrala já. :)
(Na obrázku vidíte vzor pozvánky na hostinu, ale oznámení vypadá v podstatě stejně, jen mělo původně trochu jiné barvy. My jsme si vybrali tyhle fialové odstíny, a nebyl to vůbec problém. K oznámení jsem pak dokoupila tmavě fialovové obálky, na které jsem psala adresy zelenou gelovou tužkou, a paní na poště, když jsem tam s nimi přišla, mě dokonce pochválila, „jak to máme pěkné“. :))

oznámení

A jak jste si vybrali vy to vaše?

Zdroj foto: svatebni-oznameni.com, fler.cz, svatebnioznameni.cz, chystamesvatbu.cz

Reklama