Členka našeho týmu magazínu Žena-in, Štěpánka z obchodního oddělení, měla minulý týden svatbu. 
Na Novoměstské radnici v Praze se vdávala i moje sestra, tak mám na to místo už trochu nostalgický pohled…

Svatba byla  komorní, nevěsta přenádherná a ženich tuze mile usměvavý. Elegantní šaty nevěsty snad nenechaly nikoho bez pochvalného komentáře. Určitě jej bude mít pro vás i Dana.

 

Pan ředitel se před obřadem trošku ošíval a své rozpaky skrýval za legrácky na účet přeslazené oddávající, ale pak se ovládl a zařazen ve štrůdlu pozvaných hostů nakonec pěkně novomanželům poblahopřál a předal od nás všech malý dárek.
 

 

 

Sem si stoupej!

Tuhle větu znám ze školy. Pořád nás učitelka někam strkala a směrovala. Hlavně nikde nepřečuhovat! Tady se toho ujalo duo fotografů, kteří chudáčky novopečené novomanžele masírovali podobnými pokyny dlouhou řadu minut. Na radnici byl fofr s další svatbou, takže se fotografka musela uchýlit k pozici „hlídací pes“ a držela vrata radnice, aby žádný tribologie příchozí (co by chtěl být za pár minut také oddán) nemohl narušit harmonii hromadné fotografie svatebčanů. Ale co, pro pár obrázků na památku asi obětujeme leccos. Kdo ví, jak budu žhavě pózovat na své svatbě já… Miru fotografka dokonce tak konsternovala, že váhala, nemá-li si s ní začít aspoň dopisovat.

 



Je libo koláčky?

Redakce postávajíc v koutku chladné haly radnice vychutnávala nejen slavnostní okamžiky krásných a šťastných novomanželů, ale také vynikající svatební koláčky a slivovici. Na druhou nabídku koláčků už jsme jen zdvořile poděkovali, zato pan ředitel si s dovolením několik nabral. Chtěla jsem ho vyfotit s plnými tvářemi, ale utekl.

 

Štěpánce i Ondrovi přeji hodně štěstí!
Markéta Breníková

 

 

Dany stylové oko

Mne za Styl pochopitelně nejvíce zajímaly šaty panny nevěstinky, potažmo jejího nastávajícího.
A kdopak se to tam ještě vyklubal?
Drobounká družička.
Musím uznat, že jí to slušelo a měli to pěkně sladěné.

“To máte z půjčovny nebo jste si nechali šít,“ jsem samozřejmě polkla, to se přece nehodí.

Nevěsta vsadila na jistotu a zvolila korzetový živůtek s elegantním lodičkovým výstřihem a širokou sukni s krátkou vlečkou celé v oblíbené „šampaň“ barvě.

To by nebylo nic zvláštního, ale:
korzet byl vyšívaný bordovou nití a stejnou barvou byl lemován i půvabný krátký závojíček.
Ten rafinovaný dotek barvy dával svatebnímu modelu jiskru a výjimečnost.
Ve stejné rubínové barvě měla i křehký náhrdelník.

Roztomilá družička byla pochopitelně také v dlouhých šatech stejné barvy jako nevěsta, ale doplněných bordovým korzítkem.

A ženich?
Klasický tmavý oblek, doplněný brokátovou bordó vestou a vázankou, pochopitelně dokonale ladící.

Venku jim sněžilo, ale ani to je nezaskočilo. Nevěsta i družička měly kožešinové pelerínky.

Za zmínku stojí i kytice.
Jestli si ji správně vybavuji, byla malá, dokulata uvázaná z čajových růžiček a místo stonků visel dolů krásný chvost zelených trav.
Hezká floristická práce. A jestli vás zajímá, zda ji za sebe házela, tak ne. Jednak se to u nás moc nenosí a takovou kytku bych taky nevyhazovala, být nevěstou.

 

Dana Svobodová
 


 

A co na to všechno romantická duše Ivety?

Štěpánka jako nevěsta? Nádherná! Nepřeháním, bylo tomu opravdu tak. Přeji jí do budoucna, aby prožívala v manželství tolik štěstí, jako tomu bylo právě ve svatební den, ve čtvrtek 9. března 2006.

A mé osobní pocity z celého obřadu? Ve stylu své z části romantické duše jsem si spíše sama užívala ten již tolikrát viděný slib manželství, doplněný prvními polibky a výměnou prstýnků. A trochu odvážně jsem si v duchu představovala sebe na pozici Štěpánky a svého přítele místo jejího novomanžela Ondřeje. Snad nám to také jednou vyjde jako právě Štěpánce a Ondrovi.

Iveta Šafránková

 

 

A co na to zbytek redakce ?

Přejeme Štěpánce a Ondřejovi, aby jejich společný život měl co nejméně ostrých rohů a křivolakých cest. Ať jim jejich štěstí vydrží a společně zvládnou všechny nesnáze. 

P.S: Štěpánko, moc ti to slušelo. Katka a Mira.

 

P.S.S: A MÁME TU FOTKY :)))

 

Reklama