Bulvár

Svatba pro něj byla noční můrou

 

Často si vzpomenu na chvíle, kdy moji rodiče vítali mého přítele na první návštěvě.
Chudáci malí. Párkrát jsem jim přivedla skutečný zjev. Přesto vždy zachovali klidnou tvář a tatík návštěvu naléval alkoholem a zvesela odšroubovával lecjaké špiritusy. Mladíci odcházeli po čtyřech a táta si mnul ruce, jak se mu to zase povedlo. Někdy si to zasloužili a nikdy k nám už ani nepřišli. Nebylo to jen taťkovým testováním „kdo víc snese“, a nevyplašila je ani maminka neustálým servírováním tučných nebo sladkých dobrot. Prostě to několikrát nevyšlo a nevím, koho ty epizody stály více nervů a energie. Jestli mě nebo rodiče.

 

Když si vzpomenu na tu máničku nebo mladíčka… anebo cizince, kteří machrovali a skrývali se za maskami frajírků, které já tím svým mladých a zamilovaným pohledem neprokoukla, je mi teď už do smíchu.

O mladíčkovi se táta vyjadřoval jako o tom „hovňouskovi“ a ptal se, jestli mi v kině koupil aspoň eskymo. S přítelem, který se strašně obával vázat a svatba pro něho byla černou můrou, si také poradil moc pěkně.
Měl za námi přijet na chalupu a já tátovi říkala, jak se věci mají. Když mladík vlezl do vrat, přivítal ho táta halasně a z plna hrdla: „Á, ženich je tady…“

Tehdy jsem vyprskla smíchy, hlavně potom co ten nevázaný jinoch zbrunátněl… Někdy to byla i legrace.

 

Rodiče ale museli vidět dřív, co jsou ti hošíci zač. Jsem jim vděčná za to, že při prvních představováních a společenských návštěvách zachovali vždy klid a úsměv. Ráda bych to jednou zvládla také tak, ale příliš se na to netěším. J

 

Právě tomuto tématu se budeme dnes věnovat.

Napiště mi vaše příběhy nebo vtipné historky o prvních návštěvách rodičů. Přivedly jste někdy domů nějakého nestravitelného týpka? A co rodiče, jak reagovali? Jistě si na něco vzpomenete, snad se všichni pobavíme.

 

Budeme i soutěžit a doufám, i dobře se bavit! Já vím, že je pondělí, ale právě proto. Trochu si to dneska opepříme, co říkáte?

 

Piště mi na redakce@zena-in.cz a i dnes nejlepší příspěvek odměním!

 

Nezapomeňte, že dokumentující fotky jsou vždy výhodou, ale ne podmínkou…

   
25.07.2005 - Společnost - autor: Jindřiška Kleknerová

Komentáře:

  1. [25] r1911 [*]

    Fiona: To vypadá jako starší nebo proč za ním tak pálí? Asi má něco do sebe. Kdyby si hrál s autíčky, těžko by se o něj zajímaly.

    superkarma: 0 25.07.2005, 16:15:35
  2. [23] r1911 [*]

    Fiona: Jak starého, tedy spíš mladého, syna máš?

    superkarma: 0 25.07.2005, 14:37:31
  3. avatar
    [22] Meander [*]

    Ema: Obojí Jsme úchylná rodinka

    superkarma: 0 25.07.2005, 14:24:15
  4. avatar
    [21] ema [*]

    Meander: Černý humor nebo krutá realita ?

    superkarma: 0 25.07.2005, 14:19:28
  5. avatar
    [20] Meander [*]

    Moje sestra se zeptala jednoho mého objeva, jestli už viděl tchyni. Když řekl, že ne, poslala ho na hřbitov.

    superkarma: 0 25.07.2005, 14:08:58
  6. avatar
    [19] ema [*]

    Seznámení mé matky s mým budoucím manželem byla tragédie...
    Nechtěla, abych se vdávala, znali jsme se necelý rok, ale já jsem za sebou měla ve svých 23 letech pětiletou známost se vším všudy. Dokonce jsme spolu bydleli skoro 2 roky a plánovali společnou budoucnost. Měla jsem tedy po nevydařeném vztahu jasnou představu, co od partnerství a manželství chci. Přesto mě donutila, což umí cestou citového vydírání velmi dokonale, jít k psycholožce, aby mi vysvětlila, že se nemám vdávat a počkat "až se lépe poznáme". Já jsem ale věděla, že je to ON a nemá smysl na něco čekat.
    Matka je a také tehdy byla rozvedená a měla stálého partnera, který do všeho mluví a mluvil. Zavolal jako "můj otec" na Městský úřad, kde můj přítel bydlel, a chtěl se na něj informovat. Kdybychom žili začátkem minulého století, tak bych to možná skousla od svého otce, ale od cizího člověka /?/. Samozřejmě se o tom můj přítel dověděl a mamčina partnera jsme na svatbu nepozvali. Mezitím ještě stihla moje matka a její partner navštívit přítelovy rodiče a přesvědčovat je, že se opravdu nemáme brát.Matka probrečela celý obřad i hostinu. Poté manžel domů k mé matce přes rok nesměl. Smířil je až náš syn, který se narodil v zimě příštího roku.
    Manželé jsme 7 let a máme 2 zdravé děti.

    superkarma: 0 25.07.2005, 14:02:43
  7. [15] Rikina [*]

    U nás se rovněž žádný představování nekonalo, jelikož jsme se všichni znali navzájem dobrejch 10 let jakožto obyvatelé jednoho paneláku Teď jsem na druhý straně barikády, neboť synci mi, doufám, jednoho dne přivedou nějaké ty slečny ukázat, a to se moc těším, jak je vyděsím hned mezi dveřma

    superkarma: 0 25.07.2005, 12:13:04
  8. avatar
    [14] xjannickax [*]

    naše první představení vypadalo tak,že jsem si s mým milým u nás doma líbala a mazlila v obýváku na gauči,když v tom tatka přijel nečekaně z práce,že si něco zapomněl.koktali jsme všichni..hlavně z toho šoku.když tatka odjel,trvalo nám dlouho,než jsme se vzpamatovali.

    superkarma: 0 25.07.2005, 11:54:12
  9. avatar
    [11] Eva_CZ [*]

    Ja jsem svou prvni velkou lasku jela predstavit babince.
    Ale rekla jsem ji, ze on je dost divnej a stara skola a ze ji bude libat ruku, tak at to proste prejde.
    Jemu jsem rekla, ze babi si potrpi na cipoviny a ze ji musi polibit ruku, ze je zvykla... Takze jsem se ale fakt dobre bavila...

    superkarma: 0 25.07.2005, 11:36:24
  10. avatar
    [8] Trinitty20 [*]

    Naši byli vždycky v pohodě. A když jim někdo moc "nevoněl" tak jsem si ho prostě nesměla vodit domů a rodiče doufali, že to přejde a taky to přešlo. Teď jsou z mého a táty skvělí kámoši a bezvadně si rozumí. Taťka totiž vždycky chtěl syna ale nakonec má dvě holky tak je rád, že mu někdo pomůže na chatě a má s kým pokecat

    superkarma: 0 25.07.2005, 09:22:12
  11. avatar
    [4] Gabi [*]

    Myslím, že "konzultace" ohledně výběru partnerů s rodiči nemá valného významu. Někdy mohou intenzivní a manipulativní rodiče zničit nadějný vztah a před problémovými partnery své děti stejně neochrání.

    superkarma: 0 25.07.2005, 08:30:01
  12. avatar
    [2] Kahomar [*]

    Rodiče mi nikdy moc do výběru partnerů nemluvili, neboť věděli, že mám svůj názor a ten jen tak nezmění. Moje druhá tchýně mě uvítala s otevřenou náručí, neboť se k ní doneslo, že mi po rozvodu kromě 2 dětí mělo zbýt i něco málo peněz. Její nadšení opadlo ve chvíli, když zjistila, že korunky nějaké zbyly, ale nehodlám jimi financovat její záležitosti. Takže já jsem spokojeně vdaná, ale vztahy s tchyní jsou odměřené. Ovšem manžel s mým jednáním plně souhlasí.

    superkarma: 0 25.07.2005, 08:17:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme