Hezké odpoledne,
protože se blíží 13 . hodina pátku 13. a bydlím v bytě číslo 13, tak mi tohle číslo může nosit jen štěstí, ne?
Opak je pravdou!

Na co od rána sáhnu, stojí za to! Hlídání dneska odpadlo, sluníčko zakryl mrak, zasekl se mi počítač, no paráda...
Ale jaké bylo moje největší fisko - byla svatba. Dle horoskopu ideální den na vdavky, takže jsme neodolali a naplánovali svatbu "století".

Už to ráno samo o sobě naznačovalo, že to nepůjde asi tak lehce, ale nebudu předbíhat.

Svatba se konala v 9 h ráno na 50 km vzdáleném místě od našeho domova, takže jsme si museli sakra přivstat. Ve 4 ráno jsme sotva koukali, ale už se muselo jet naplno.

Nejdřív učesat nevěstu - pohoda, dlouhé vlasy, zaplést kytičky, nakulmovat. A v tom byl první háček. Kulma se zamotala do mých dlouhých pramenů a já se jen obávala nejhoršího, a to nůžek.
Za pomoci několika radilů se podařilo vyndat kulmu i s chomáčem vlasů, takže další lokny jsem neriskovala a byla raději napůl učesaná....

Nevěsta, ženich, rodiče a okolí nachystáno, oblečeno, ještě našpendlit auta. No, mého nyní drahého manžela nenapadlo, že by mohl dávat stužky zevnitř ..... a tak po několika kilometrech za námi vlály fáborky, tedy svatební výzdoba.

Že se k radnici jelo v protisměru a o to víc se troubilo, to byla jen malá nehoda. Ale to nejhorší nás ještě mělo čekat.

Party
Naše party se konala pro změnu 200 km od místa svatby a hosté se přepravovali v několika autech. Ještě jsem s manželem musela vyzvednout přátele na party, ale věřili jsme, že zajížďku na dálnici doženeme....

Jaké bylo naše zděšení, když na dálnici došlo k havárii a my jsme tam zůstali trčet přes 2 hodiny.
Až k večeru jsme dojeli k místu, kde už se mělo dávno hodovat a slavit, ale ouha. Všude ticho, tma, jen venku postávaly hloučky lidí.

Co se děje?
Nic, jen maminka ženicha nechtěla nikoho pustit do penzionu, protože to má na starosti ženich. :o((

A kde jsou ti hosté, co zvala rodina mého muže? Jak se koukám, nikde nikdo? Kde je ten pozvaný muzikant?

Těžko bych líčila pocity z této party, ale výsledek byl naprosto komický. Na malém kazeťáku se pouštěla hudba - CD nám půjčil hospodský, bohužel měl dost divný vkus a dalo se na to tančit jen po několika panácích.

Naši milí pozvaní hosté dojeli až druhý den, kdy jsme se balili, protože si spletli termín, a naše svatební noc? No úžasná, manžel se opil a nevěsta do rána s hosty rozebírala strasti a slasti života....

Jooo, už je to dávno. Tehdy jsem to obrečela, dneska se tomu směju, protože, kdo může vzpomínat na takhle ulítlou svatbu? Ale nerada bych ji opakovala.

Reklama