Nejčastěji je za šumavského strážce považován skřet Stilzel. Není ale jedinou bytostí, která se proháněla nebo prohání v šumavských hvozdech. Narazíte tu na ohnivého psa, skřítky huckaufy i dobrotivého čaroděje Žídka.

V knihách Labyrint tajemna (Martin Stejskal) a Stilzel skřet šumavský (Hans Watzlik) nacházíme zkazky o zvláštních bytostech, se kterými se můžete potkat při toulkách Šumavou. Že by však měly toto hory jednoho strážce, o tom mluvit nemůžeme. Před místními duchy by měli být výletníci značně na pozoru, protože povětšino lidem provádí jen lumpárny.

Šumava

Kdo tu sedí na trůnu?

Při pátrání po strážci Šumavy jsme nejčastěji naráželi na jméno skřeta Stilzela. V 19. století se mezi německy mluvícími obyvateli šířily pověsti, že jistý šumavský mlynář a pytlák spolčený s ďáblem našel v čapím hnízdě kluka, kterého si odnesl domů a vychoval z něj pořádného darebáka. Když si pro mylnáře přišel čert, měl samozřejmě zálusk i na Stilczela, ale tan neuměl psát, tak mu při podpisu smlouvy udělal na záda tři křížky a čert s jekotem a nadávkami zmizel.

Místní lidé nevěděli co s ním, tak ho nechali hlídat koňská stáda. A tu zase čert doběhl Stilzela. Nakukal mu, že mu pomůže stáda hlídat a tak ho mátl, že se Stilzel nemohl koní dopočítat. Ať kolem nich jezdil, jak jen mohl, stále mu jeden kůň scházel. Celý uštvaný, vzteklý a chvějící se strachem, co mu řeknou místní, se nakonec oběsil na biči. Paradoxem je, že ztracený kůň byl ten, na kterém celou dobu seděl, a jen ho zapomněl přičíst...

Od té doby se Stilzel zjevoval v lese lidem. Většinou jim, stejně jako potměšilí skřítci huckaufové skočil na záda a nechal se odnést do vsi. Mít ho na hřbetě nebylo rozhodně nic příjemného, protože svého „nosiče“ krákal za vlasy a škrtil. Někdy se pustil už za lesem, někdy před vesnicí, někdy až odbily hodiny na věži...

Občas ale lidem pomáhal. Traduje se, že jednou potrestal dva vrahy a kdo ho měl skutečně v lásce, byli pašeráci. Lákal totiž celníky, zaměstnával jejich pozornost a pašeráci tak mohli nepozorovaně projít. Po čase ale skřet zmizel. Co se s ním stalo?

Nedopadl dobře – přemohl ho jeden rolník a odnesl až do kostela, kde ho kněz vykoupal ve svěcené vodě, zavřel do malé skleněné lahvičky a poslal biskupovi do Regensburgu. Jednou se ale možná vrátí. Pokud tedy Slizel seděl na trůnu šumavského strážce, už tam dávno není...

Šumava

Kdo ještě připadá v úvahu?

Jak již bylo napsáno, Šumava je plná bytostí. Populární jsou všelijací skřítci, kteří v okolí hradu Kašperk tropí lidem všemožné skopičiny a kradou vajíčka, huckaufové co skáčou lidem n záda u Rejštejna, Černobohové zapalující ohně na vrcholcích Plechém a Třístoličníku, obři z kopce Obří hrad, kteří se přesídlili na vrch Sedlo, černý pes s ohnivýma očima a jazykem, střežící poklad pod tajemným Boubínem... Všichni tito (ne)tvorové se k lidem povětšinou chovají drsně, zle či alespoň potměšile. Ze zástupu tak vyčnívá údajně nejmocnější čaroděj v zemi. Jmenoval se Žídek a bydlel ve hvozdu na Boubíně. Jako každý čaroděj vyhledával samotu, ale k lidem byl vlídný. Chodili si k němu pro radu a pro masti na různé neduhy, protože Žídek uměl zázračně léčit.

No, naše pátrání tedy nebylo moc úspěšné. Šumava je veliká a lidé zde věří v mnoho duchů. Je-li ale jejím králem Stilzel, buďme rádi, že je zasklený v Regensburgu.

Čtěte náš seriál o strážcích hor...

Přečtěte si také...

Reklama