Jedna hodina pobytu v solné jeskyni je prý srovnatelná s třídenním pobytem u moře. A protože se toho skutečného už nemůžu dočkat, vyrazila jsem do jeskyně na zaručeně čistý vzduch a schovat se před nesnesitelnými vedry. A kde jinde jsou snesitelná než u moře?

Od milé paní lázeňské, která jeskyní vládne, jsem se o solné jeskyni dozvěděla základní informace. Jedná se o originální metodu při použití kamenné soli a soli z Mrtvého moře za účelem rehabilitace, prevence a ochrany zdraví. Vzduch v solné jeskyni je obohacen částicemi jódu, draslíku, sodíku, vápníku, hořčíku, selenu, brómu a dalšími prky, které slouží k správnému fungování lidského organizmu.

ddl

Pobyt v jeskyni, přičemž délka jedné procedury je 45 minut, má příznivý vliv na onemocnění dýchacích cest, astma, kožní onemocnění (lupénka, záněty kůže, ekzémy), srdeční onemocnění, poruchy metabolizmu, ale i nervového systému (deprese, stavy úzkosti, stres). Mikroklima v solné jeskyni pomáhá i při vysokém krevním tlaku a dlouhodobě opakujících se zánětech.

A pak už jsem si naskočila do igelitových návleků, jaké mají u zubaře, zaplatila za jednu proceduru 140 Kč (pro efektivní účinek se doporučuje deset návštěv, pak je vhodné zakoupit cenově výhodnější permanentku) a nedočkavě nakukovala do jeskyně a moje radost nebrala konce, když jsem se dozvěděla, že ji budu mít celou pro sebe. A psst, téměř celou hodinu!

Vybrala jsem si lehátko tak, abych měla přehled a mohla se dotýkat solných stěn z obou stran.

dkkdkd

Ještě rozpálená sluncem jsem nejprve nabízenou deku v barvě moře odmítla, ale jak jsem se později do ní ráda zachumlala!

„Tak ať se vám krásně spí. Všichni tady prý hned usnou,“ řekla mi paní lázeňská, zhasla hlavní světlo, pustila relaxační hudbu a nechala mě v jeskyni samotnou. Nevím, jak vy, ale jak se zhasne, mám chuť páchat lotroviny.

dkkdk

Šero narušovala jen červená a modrá světýlka. Ještě bílá a máme trikolóru, pomyslela jsem si. Pak jsem sebrala ze země hrst soli (bylo mi trošku líto, že nemůžu být bosky, ale důvody, proč to nejde, jsou pochopitelné) a vetřela si ji do rukou a tváře. Bylo to velmi příjemné. Jako u moře. Mít sůl na kůži.

Olízla jsem prst a dotkla se stěny na pravé straně a ochutnala – nádherná slaná chuť se mi rozpouštěla na jazyku a já si představila chleba s máslem, posypaný solí. Mňam. Jak je na tom s chutí levá zeď. Stejná příprava, ale… NIC. Vůbec nijak nechutná. Jako v té pohádce, kde si král bláhově myslel, že si pochutná na jídlech, připravených bez špetky soli.

solna

Ochutnala jsem znovu pravou zeď, abych si spravila chuť. Cože?! Sůl došla? Té tušené katastrofě jsem se vzepřela tak, že jsem zaklonila prudce hlavu a lehátko se i se mnou složilo. Zapomněla jsem zcela na svou nedůvěru ke skládacím židlím a lehátkům. Skončila jsem v soli a opět jsem byla ráda, že mě u toho vyhrabování nikdo neviděl. A deka, do které jsem byla zamotaná, mi to také příliš neusnadňovala.

„Tak jak jste se vyspala?“ zeptala se mě paní lázeňská, když jsem otevřela oči do světla. Chtěla jsem notovat se živými sny, ale včas jsem se zarazila, třeba by je pak chtěla vyprávět. „A hudba se vám líbila?“ Aha, matně jsem si rozpomněla na nárazy mořských vln o stěny a ukřičené racky. Neměla jsem nějak čas. Bude to chtít minimálně ještě jednu návštěvu, než všechny ty léčivé prvky posbírám a vstřebám.

A tady už jsem zas na nohou, s třídenním pobytem u moře za sebou

jaja

Reklama