Zdravím redakci i ženy-in!

Co dělám, když se mně něco nechce? Domlouvám si a přemlouvám se, až to udělám. Někdy stačí málo, jindy to trvá déle. Umím si strašně vynadat! Ale nakonec se donutím. Co jiného - samo se to neudělá. A stejně tak nemá cenu odkládat nějaké nepříjemné povinnosti a nutnosti. Co nejdřív, nejlépe hned. O to dřív to mám za sebou a mohu to pustit z hlavy.

No dobře. K jednomu kostlivci, ne ve skříni, ale v mé hlavě, se přiznám. Takovému docela malému... skoro nepatrnému... trpaslíkovi. Je jedna věc, k níž se přinutím jen málokdy. A že se snažím! Jenže, když mně se tak nechce... ráno cvičit.

Jo jo. Stydím se, ale nic moc s tím asi nenadělám. Do ranního cvičení se nutím už léta, s nevalnými úspěchy. Někdy se donutím, ale většinou dopadnu jak Bobek z klobouku. Jsem si vědoma, že ranní pohyb by mi jen prospěl, ale v tom ranním mátožném stavu je pro mě výkon dostat se z postele a začít jakž takž fungovat, natož se donutit cvičit. Pokouším se to obejít všelijak - můj muž se válí smíchy, když vidí, jak ráno, ještě v polospánku, vleže v posteli, zkouším cvičit. Je to docela pohodlné... zkuste to. :-)

Tuhle jsem se svěřila kamarádce. Uklidnila mě - prý bych nebyla normální, kdybych každé ráno vyskočila z postele a cvičila. Tak jsem normální. Občas se donutím, občas mi to překazí manžel krapet jiným druhem pohybu :-), ale většinou se mi úplně obyčejně nechce.

Z.


Dobrý den!

Stydět se, že ráno necvičím? Tak v tom případě jsem asi pěkný nestyda, protože něco takového mě ani ve snu nenapadlo. :) Ale každému, co jeho jest. Rozhodně vám ve stydění nikdo nemůže bránit, a když se vám nechce... :)

Také se stydíte, že se vám nechce, nebo jste prachobyčejný nestyda? Napište nám o tom na adresu redakce@zena-in.cz!

Reklama