Reklama


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Možná už vás někdy, třeba při sledování vývoje na české politické scéně, napadlo, jaké by to bylo mít vlastní stát. Ne domek, vilku nebo zámek, ale stát, s vlastními zákony a vládou, místo, kde po vás nikdo nebude chtít nehorázné daně, ze kterých tloustne nepočítaně politiků a byrokratů. I když to zní jako utopie, dnes si takový stát můžete koupit. Za „pouhých“ 750 miliónů eur.

Nejmenší stát světa se jmenuje Sealand a měří 550 metrů čtverečních. Má však vlastní znak, vlajku, hymnu, ústavu i peníze, vydává známky a dokonce vlastní fotbalový tým. Podle tvrzení svého majitele je daňovým rájem. Zároveň nabízí hosting serverů, s tím, že na Sealandu jsou extrémně benevolentní zákony. Zakázána je pouze dětská pornografie, rozesílání SPAMů a nabourávání se na cizí servery.

Pro milovníky zeleně ovšem Sealand nebude tím pravým. Rozkládá se totiž na kovové plošině, umístěné na dvou betonových sloupech necelých jedenáct kilometrů od britského pobřeží. Pro samostatnost země je však tato vzdálenost, jak se ukázalo, dostačující, i když uznání nezávislosti se Sealand nikdy nedočkal a většinou je uváděn spíše jako kuriozita v oblasti mezinárodního práva.

Knížectví Sealand, jak se "pidistát" nazývá, je "majetkem" Paddyho Roye Batese, bývalého britského majora a rozhlasového hlasatele, který se nyní označuje jako princ Roy. Spoluvládcem je jeho syn regent Michael. Sealand má přitom deset občanů, formálně je konstituční monarchií, úředním jazykem je na něm angličtina a měnou sealandské dolary.

Sealand není žádným architektonickým skvostem. Byl postaven už za druhé světové války jako předsunutá pevnost, sloužící k odstřelování bombardérů, útočících na Británii. Tenkrát se nazýval Roughs Tower - Bouřlivá věž - a tomuto jménu dělá doposud čest. Nízké ocelové "baráky" nejsou zrovna přehlídkou luxusu, elektřinu dodával do minulého roku generátor a vše podbarvuje charakteristické přímořské klima - vítr a slaná vodní tříšť.

Na to, jak mladým státem Sealand je, má pohnutou historii. Po druhé světové válce se podle mezinárodního práva náhle ocitl mimo výsostné vody Británie, sahající pouhé tři míle od břehu. Toho se pokusila využít rozhlasová stanice Radio Caroline a zahájila z něj své vysílání. V té době ovšem hledal vhodnou základnu i Roy Bates. O věž propukly tuhé boje, v nichž nakonec Bates zvítězil a 2.9.1967 vyhlásil nezávislý stát – knížectví Sealand

O rok později britské námořní síly Batese zatkly a předvedly před soud v Essexu s tím, že neoprávněně užívá jejich majetku. Soud však dal za pravdu Batesovi - věž nespadala pod britskou jurisdikci. Knížectví Sealand tak získalo právní nárok na existenci. Roku 1975 vyhlásil Bates ústavu Sealandu. Zároveň vznikla také hymna, vlajka a měna a první občané pidistátu dostali své pasy.

V roce 1978 se ministerský předseda sealandské vlády Alexander G. Achenbach pokusil o převrat. Spolu s nizozemskými a německými obchodníky zajali Royova syna Michaela a Sealand obsadili. Bates se ovšem nedal zastrašit, najal si žoldáky a s jejich pomocí syna osvobodil a své knížectví dobyl zpět. Útočníky prohlásil za válečné zajatce a držel je v zajetí až do intervence německé diplomacie přímo na Sealandu.

V minulém roce, 23.6., došlo na Sealandu k požáru, jehož následky však už byly odstraněny a místo generátoru začala jako hlavní zdroj energie sloužit větrná elektrárna. V tomto roce byl Sealand nabídnut rodinou Batesových k prodeji - i když formálně vlastně být prodán nemůže - půjde spíše o změnu vlády. Kdo zaplatí víc, bude knížetem.

 

 

 

 

Zdroje: http://www.sealandgov.org, http://en.wikipedia.org/wiki/Sealand

Koupila byste Sealand, kdybyste na něj měla peníze? Líbilo by se Vám žít na takovém místě? Myslíte, že má existence Sealandu nějaký význam, nebo je to podle Vás jenom přežitek z let válečných? Jaké byste na Sealandu zavedla zákony, kdyby byl Váš? Mohla by se Česká republika v něčem na Sealandu inspirovat?