Bulvár

Střílím ráda, ale zbraň jsem prodala

Já, vzhledem k tomu, že můj tatík je myslivec, tak jsem se alespoň s mysliveckými zbraněmi setkávala odmalička. Stříleli jsme s taťkou jako děti se vzduchovky a vždycky chtěl, abych se já nebo můj bratr stala myslivcem. Bohužel z bratra je rybář a já při představě, že bych musela zabíjet zvířátka a trmácet se v dešti blátě po poli, v lese nebo ve křoví a tahat ještě s sebou zbraň, jsem to vzdala.

Ale střílet ze zbraně mě vždycky přitahovalo, samozřejmě jen tak na střelnici. Takže když jsem dosáhla věku 21 let, udělal jsem si zbrojní průkaz na osobní zbraň. Chodila jsem s taťkou na střelnici a nikdy jsme tam nebyli sami, takže jsem měla možnost si vyzkoušet i pár druhů zbraní a to ne zrovna slabé ráže.

Když jsem se pak osamostatnila a koupila si vlastní byt, začala jsem tedy bydlet sama a samozřejmě se i bát. Pořídila jsem si tedy zbraň vlastní, byl to revolver ráže 38. Hned mi padnul do oka i když jsem měla v plánu koupit si něco menšího a spíš pistol než revolver.

Když jsem ho viděla, úplně jsem si vybavila kovbojky a pistolnice, tak musel být můj. Chodila jsem s taťkou trénovat na střelnici a díky tomu jsem měla i lepší pocit v noci sama doma. Jen když jsem se zamyslela nad tím, zda bych skutečně byla schopná revolver použít proti někomu, tak jsem si to nedokázala představit. Ještě navíc když mi poradili, že když ke mně vleze nečekaná noční návštěva, tak je lepší toho vetřelce zastřelit než jen zranit.

S tím bych asi žít nemohla, že jsem někoho zabila. Jenže když bych toho dotyčného jen zranila, tak by mě mohl soudit pro ublížení na zdraví, i když ke mě vleze a chce mě třeba okrást či mi ublížit, pěkné že! Takové zákony mi tu máme, ale jak se potom máme bránit? Naštěstí žádná taková situace nenastala, abych musela zbraň použít jinde než na střelnici.

Nakonec jsem svoji zbraň prodala (i když střílení mě bavit nepřestalo), protože jsem měla stále méně času dostat se na střelnici a na ochranu mám už svého přítele, což je rozhodně lepší ne? :-)

Zdravím Lenka


Dobrý den.
Když si čtu ten konec, napadá mě, jakou ráži má přítel.:) Ale pokud jste si jistá, že k ochraně stačí, byl prodej zbraně to nejlepší řešení!:)

A jaký je váš vztah ke zbraním? Napište nám o tom na adresu redakce@zena-in.cz!

   
07.02.2007 - Společnost - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. [2] Rikina [*]

    "začala jsem tedy bydlet sama a samozřejmě se i bát" - a proč? Proč se má ženská "samozřejmě" bát? Není to oslovina?

    superkarma: 0 07.02.2007, 15:51:21
  2. [1] Samík97 [*]

    Pane Richarde, jste nějak móóóc zvědavej!!!!!

    superkarma: 0 07.02.2007, 14:47:59

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme