Reklama

 

Faktem je, že by po rozvodu rodičů měly mít děti možnost stýkat se s oběma rodiči. Tím modelem, jak to zařídit, je střídavá péče. Střídavá péče není výmysl poslední doby, ale skutečnost, která už mnoho let funguje například ve Skandinávii, ve Francii i v Německu. Ve všech těchto zemích je takový způsob urovnání vztahů s dětmi a péče o ně po rozvodu rodičů naprosto běžný. V Česku je ale zatím spíš raritou, skutečností jen výjimečně.

Co říkají statistiky
Podle statistik jsou děti svěřené do střídavé péče obou rodičů skutečně ve výrazné menšině. Pokud si vezmeme za příklad rok 2006, pak zjistíme, že se při rozvodech rozhodovalo o dalším osudu téměř 32 tisíc dětí, přes 28 tisíc jich bylo svěřeno matkám, asi 19 tisíc otcům a jen necelých 700 do střídavé péče. A to psychologové říkají, že je to model pro dobro dítěte vhodný.

Rodiče a soudy
Někteří rodiče tvrdí, že české soudy jsou ke střídavé péči skeptické, jiní ale zase říkají, že o ni rodiče nestojí. Tato forma urovnání vztahů rodičů a dětí po rozvodu má ovšem také svoje zapřísáhlé kritiky - ti jako důvod svého odmítání uvádějí, že neustálé stěhování děti stresuje. Je ale jisté, že střídavá péče je možná jedině tehdy, když jejich rodiče, bývalí manželé bydlí v jednom městě a nejlépe blízko od sebe. Jinak by totiž dítě muselo každý týden nebo každých čtrnáct dní měnit školu a také by chyběli kamarádi. Určitě je ale třeba brát v úvahu také potřeby dítěte a jejich přání, pokud jsou už natolik vyspělé a dokáží je formulovat, a záleží na vyspělosti rodičů, zda se chtějí domluvit.

Jaký je váš názor na střídavou péči? Byla byste pro ni? Myslíte si, že dítěti spíš škodí, nebo je pro něj výhodou?