Bulvár

Střídavá péče jako občanská záležitost


„Tato civilizace vyrostla mimo jiné na zásadě cti otce svého a matku svou, asi proto, že to bylo důležité. Nebylo třeba tisíců zákonů, stačilo vyjádřit několik zásad, a pokud se společnost těmi zásadami řídila, šla dopředu,“ říká mimo jiné L. Patera v rozhovoru, který gitA přináší v reakci na Týden pro střídavou péči. Redakce gitY se publikací rozhovoru neztotožňuje s prezentovanými názory, ale nabízí je čtenářům i čtenářkám jako námět k zamyšlení. Kritickou reflexi Týdne pro střídavou péči právě připravujeme.
 
Střídavá péče je institut, který se v našem právním i sociálním systému zatím příliš neujal. Je logické, že se tedy o jeho propagaci zasazují občanské iniciativy. Tvoří je především muži-otcové, kteří mají s uspořádáním péče o děti po rozvodu osobní zkušenost.

Poslední akcí, za níž stojí, je Týden pro střídavou péči, probíhající od  4. do 8. června v Praze. Hlavní bodem kampaně je petice. Podepsat ji lze u informačního stánku na Václavském náměstí. Právě tam jsem se byl sám podívat.

Petici jsem nepodepsal, mimo jiné proto, že některé její formulace mi přišly příliš vyhrocené. Zároveň jsem však oslovil pana Pateru, dnes již známého aktivistu na poli ochrany otcovských práv, se žádostí o rozhovor. Když se pan Patera dozvěděl, odkud přicházím, kvitoval, že se na stránkách gitY objevila anketa o střídavé péči a i fakt, že mírná většina ji (v úterý 5. 6.) chápe jako dobrý způsob porozvodové péče o děti. Pak mi ochotně odpověděl na několik otázek.

Nejdřív se Vás chci zeptat na pojem „zájem dítěte“, jak Vy ho chápete.
Chápu ho hlavně tak, že je namístě sledovat potřeby dítěte a jejich zajištění. Ty potřeby se v každém věku liší a přitom se dají dobře definovat. Kojenec potřebuje mateřské mléko, klid, teplo, spánek. Pětiletý kluk má potřebu hrát s tátou fotbal a hrát si s ním, ale taky se pomazlit s mámou. Patnáctileté dítě má potřebu přebírat od svých rodičů jejich pohled na svět, řemeslo a studium a spolupracovat s nimi na různých aktivitách. Zájem dítěte se liší podle věku a také podle situace. Pokud se toho budeme držet, tak nemůže docházet ke zneužívání pojmu „zájem dítěte“, za který si kdejaký představitel státního orgánu zařazuje to, co se především líbí jemu. 

Kým je pojem „zájem dítěte" zneužíván?
V soudních síních a také se hodně zneužívá sociálními úřednicemi. Tak, aby za ten pojem schovaly kdejakou hanebnost, která je v prvé řadě namířena proti otcům nezletilých dětí po rozvodu, ale v konečném důsledku je namířena proti dětem. Není v zájmu dítěte, aby po déletrvající manipulaci svou matkou zavrhoval svého tátu. Někdy se situace obrátí a terčem manipulace jsou matky, a je jich čím dál tím víc.

Kde je podle Vás pojem zájmem dítěte" nejpřesněji definován?
Ten pojem není definován, je vykládán účelově, například v různých výkladech právních předpisů, ale to jsou jenom fráze. Nejpřesnější definice existuje v článku 29 Úmluvy o právech dítěte, který popisuje, jak má vypadat řádná výchova – ta má umožňovat rozvoj dítěte, jeho nadání, rozumových a fyzických a dalších schopností v co nejširším objemu. Výchova má podle tohoto článku směřovat k posilování úcty k rodičům. Jestliže se soudy pravidelně setkávají se situací, kdy je dítě manipulováno matkou proti tátovi, tak nemohou tvrdit, že je to v zájmu dítěte.

Co sociální pracovnice, jak vidíte jejich práci, jejich kompetenci?
Teď právě aktuálně začínají vyplouvat na povrch různé nedostatky v kuřimské kauze. I tento případ ukazuje, že aparát nefunguje, jak by měl.

Kde je podle Vás systémová chyba?
Systémová chyba spočívá v tom, že struktura je odlidštěna. Je to jen úřední byrokratický aparát. Důsledky pak nese společnost, zasahuje to celé bezotcovské generace. Protože polovina dětí setrvale nežije se svými rodiči, to znamená, že se s tátou potkají jednou za týden nebo za dva, stráví s ním týden o prázdninách, pak nemají jeho výchovu, vůbec ho nezažívají v běžném životě. Pochopitelně to schází nejen klukům – nemají vzor pro sebe – ale i děvčatům, ty zase nemají vzor žensko-mužského vztahu. V okolních zemích si to uvědomují a snaží se zajistit, aby rodiče i po rozvodu mohli výchovu dětí ovlivňovat. Toto u nás struktura sociální péče ani struktura soudů nevnímá. Bohužel to je několik stovek či tisíc soudkyň a sociálních pracovnic, které svojí nekompetentností narušují zdravý základ společnosti. Tato civilizace vyrostla mimo jiné na zásadě cti otce svého a matku svou, asi proto, že to bylo důležité. Nebylo třeba tisíců zákonů, stačilo vyjádřit několik zásad, a pokud se společnost těmi zásadami řídila, šla dopředu.

Ještě jednou se vrátím k sociálně-právnímu systému. Máte představu jednoho, dvou konkrétních opatření, které by mohly přinést změnu? 
V petici na podporu střídavé péče kromě jiného požadujeme, aby ministerstvo spravedlnosti zajistilo, aby tyto opatrovnické věci byly přidělovány aspoň napůl také mužům – soudcům. Což se neděje. Chápu, že pro soudkyně je to pohodlná agenda, protože ji dělají podle šablony, i několik desítek let. Ale není to pohodlné pro společnost ani pro účastníky řízení.

Existuje ve vzdělávání soudců a soudkyň dost příležitostí dozvědět se více o uspořádání péče o děti po rozvodu?
Nabídka je dostatečná. Myslím si ale, že tyto věci jsou naprosto triviální. Každé dítě ví, že potřebuje mít rádo maminku i tatínka, tím spíš to mají vědět vysokoškolsky vzdělané soudkyně. Není třeba nějakého hlubokého vzdělání, stačí se držet zdravého rozumu. Protože před několika desítkami let byla situace, kdy někdo systematicky brání tátům ve výchově dětí, nemyslitelná.

Nemám tolik zkušeností jako Vy, ale nevím, jestli se jedná o systematické bránění. Nejedná se spíš o nevědomost?
Ne, je to velice vědomé. V konkrétních případech, které dobře známe, tátové aktivně činí kroky k tomu, aby svoji soudkyni řádně informovali, aby dali podklady, které by vedly ke správnému rozhodnutí.

Ještě se chci zeptat na jednu věc. Soud je v rozhodování o tom, kdo a jak má pečovat o děti po rozvodu, poslední instancí. Nejdříve by se asi mohli domluvit sami partneři, buď sami nebo pomocí mediace. Jak vidíte využívání mediace u nás?
Lidé, občané a rodiče v rozvodových situacích by mediaci využívali rozhodně více, pokud by se vůbec o ní dozvěděli. Už minimálně deset let se já osobně snažím dělat hodně proto, aby se uskutečnila triviální myšlenka: Sociální pracovnice jako tzv. opatrovnice dětí by v počátku soudního řízení měly oba rodiče aktivně a seriózně informovat o tom, že by mohli využít služeb mediátora. Tam, kde se to zkoušelo či zkouší, kde se tato nabídka systematicky objevuje, tam ji rodiče využívají. Bohužel mediátorů a mediátorek není tolik a hlavně státní struktury tuto triviální myšlenku až na výjimky opomíjejí. Jen proto, že by to narušilo dosavadní systém sociálně-právní ochrany dětí nebo opatrovnického soudnictví. Tento systém je založen na šabloně: Musíme to dítě dát matce v podstatě za jakoukoli cenu. Je to i ekonomická záležitost, protože když budou otcové platit výživné, tak státní struktury vědí, že nemusejí matky a děti zabezpečovat dávkami ve větším množství. Tím pádem má státní rozpočet více peněz na státní úřednictvo. Ekonomická záležitost je to i z toho důvodu, že na většině těchto kauz se podílejí soudní znalci, kteří dělají znalecké posudky, a to podle šablony „dítě matce“. Za to si dnes soudní znalci dnes účtují 10, 20 i více tisíc korun. Každý soudní znalec ví, že když vyhoví systému, tak příští týden dostane další posudek. Když nevyhoví a řekne, že by se osvědčila střídavá péče nebo že by nedej bože mělo dítě být v péči otce, tak znalec ví, že by to byl u tohoto soudce či soudkyně jeho poslední posudek

Poslední otázka. Co byste uvítal jako výsledek této týdenní kampaně?
Už vítám zveřejněný názor paní ministryně Džamily Stehlíkové, která vyslovila myšlenku, že podle jejího názoru je střídavá péče vhodným moderním prostředkem k zajišťování porozvodové výchovy. Uvítal bych samozřejmě, kdyby příslušné státní orgány a oslovení ministři se vážně zamysleli nad peticí, kterou občané podepisují během tohoto týdne, a aby v rámci svých kompetencí udělali něco pro polidštění takzvaného opatrovnického systému, který plodí osobní tragédie a narušuje zdravé zásady této společnosti.

Převzato z www.ta-gita.cz

   
08.06.2007 - Společnost - autor: Markéta Breníková

Komentáře:

  1. avatar
    [16] Jaštěrička [*]

    Myslím,že je to vždycky hodně individuální My se k ní v podstatě dopracovali, bydlíme 15 minut od sebe, děti mohou být tam,kde právě chtějí být, i když většinu věcí a "domov" mají spíš u mě, do školy to mají od obou zhruba stejně daleko a navzájem si žádný problémy neděláme.Obzvlášť teď,když s mladším fest tříská puberta, to velmi oceňuju a dost nechápu matky,které brání dětem vídat se s otcem - jednak mám čas si od rozbouřené hladiny hormonů mládeže trochu vydechnout,jednak velmi rychle dětičky zjistily,že je všude chleba o dvou kůrkách, neb při jejich výchově celkem držíme jednotnou frontu-určitě víc než když jsem žili spolu a bejvalej spolíhal na to,že se o vše starám já.

    superkarma: 0 10.06.2007, 19:15:41
  2. avatar
    [15] Meander [*]

    Luminar001: Kámoška si vzala Amíka a s jeho dětmi se přestěhovali do Čech. Jejich matka nemůže ani ceknout, protože na ně celý život prděla. Pindá, ale má smůlu.

    superkarma: 0 10.06.2007, 09:57:44
  3. avatar
    [14] Suzanne [*]

    Mám kamarádku, jejíž děti byly přiřknuty otci. Už jsou u ní

    superkarma: 0 10.06.2007, 00:08:02
  4. [13] Luminar001 [*]

    V některých státech USA je stanoveno, že rodiče se nesmí odstěhovat jinam - pokud matka pečuje o dítě, otec má mít právo ho pravidelně vídat. Pokud se matka rozhodne přestěhovat na druhý konec USA a otec nesouhlasí, tak jde dítě k otci. Pokud souhlasí, tak je třeba stanoveno, že všechny hlavní prázdniny tráví pak dítě s otcem.
    toto je jen zhruba, ten systém je docela propracovaný a jde tam především o zájmy dítěte a jeho právo na oba rodiče. Z okolí znám spoustu matek, co jim otce tak znechutily, že ho nechtěj ani vidět

    superkarma: 0 09.06.2007, 22:14:32
  5. avatar
    [11] Meander [*]

    Aha. Pan Jára... Od tohoto autora a otce svaté dcery už tu článek s touto tématikou byl. Své jsem k němu už řekla.

    superkarma: 0 08.06.2007, 11:52:00
  6. avatar
    [10] Z_U_Z_U [*]

    kareta: tak s tí naprosto souhlasím...děti tak mají jasně daný domov, stabilní zázemí, to beru. i když je asi dost málo rodin, které tohle budou schopny finančně utáhnout

    superkarma: 0 08.06.2007, 10:56:45
  7. [9] Rikina [*]

    Sice jsem kdysi manželovi navrhovala střídavou péči, bydlel o dvě ulice dál, takže by nebyl problém se školou ani s kroužky, synové by prakticky zůstali ve stejném prostředí. Ale u mě měli každý svůj pokoj, u něj by spali na zemi v garsonce 20 m2. Stěhovat s sebou i jenom oblečení by byl problém, natož třeba knížky, počítače, sportovní potřeby, domácí zvířata... Bylo mnohem lepší, když si je bral jenom na víkendy a dovolené, a domov měli jen jeden. Koneckonců se mohli vidět kdykoliv v týdnu, kdyby chtěli, právě proto, že to měli tak blízko.

    superkarma: 0 08.06.2007, 10:27:28
  8. avatar
    [8] Amálie [*]

    Kamarád usiloval o dceru do vlastní péče, u matky byla evidentně zanedbaná. Nakonec se horko těžko domluvili na střídavé, což je pro malou v současné situaci výhra. No a když soud rozhodoval, přiklonil se ke střídavé na 1/4 roku a pak že se bude následně uvažovat o svěření do péče otce. Fajn, vše proběhlo a když si pro malou přijel na víkend, madam matka mu sbalila celou výbavu a podala mu igelitky se slovy: to už ani nemá cenu se střídat, stejně ji pak dostaneš. Což je pro malou výhra největší. Radostí bulila celou cestu domu.

    Pak jsme se dozvěděli, že v tom má prsty partner matky. Nechal se slyšet, že žádnýho cizího fakana živit nebude a ať si táhne, když má kam. Fakt je, že malá se ptá, i jestli smí na wc nebo si vzít suchý rohlík.

    superkarma: 0 08.06.2007, 10:12:47
  9. [7] a.... [*]

    kareta: To ovšem musíš zařídit tak, že rodiče nepracují jak by jinak skloubili chození do zaměstnání,které je 200 či 800 km vzdálené? Znamená to, že středem jejich žití jsou děti a vše jim podřizují. Nejsem proti vyvstává tu však jeden problém, z čeho vše finanacovat?

    superkarma: 0 08.06.2007, 10:11:29
  10. avatar
    [6] kareta [*]

    Střídavá péče je ideální v případě 3 domů (bytů)- děti zůstávají v jednom a rodiče se střídají. Je to i logické- je problém dospělých a ne dětí, jak se s vyplývajícími problémy vypořádají.

    superkarma: 0 08.06.2007, 10:05:05
  11. avatar
    [5] Z_U_Z_U [*]

    *Kotě*: a to myslíš, že je lepší dětem pak takhle ublížit? myslím že není problém, když otec za dítětem přijede a vezme si ho na celý den ven a podobně, ale měnit prostředí takovýmhle prckům nadělá v mnoha případech spoustu škody. já i když je exmanžel vůl a na malého ted z vysoka kašle, neobtěžuje se mu ani popřát k svátku, k jeho rodičům malého vozím a jsem tam s ním vždy na nějaký den, aby neztratili kontakt. vždycky to jde nějak vyřešit, ale náši soudci to takhle mají jednodušší.

    a....: přesně exblb malého takhle rozhodil, i když viděl, že pláče a nechce odvézt pryč, bylo mu zatěžko vídat se s ním tady, klidně sám ven. a pak si našel přítelkyni, najednou na malého se... jak na palcatej šutr a kdybych jeho rodičům malého vždycky neodvezla ukázat, nestaral se ani o to, že jsou neštastní, že malého neuvidí

    superkarma: 0 08.06.2007, 09:47:53
  12. [4] a.... [*]

    *Kotě*: No on je to v reálu problém v každém věku. Myslím, že je docela málo pravděpodobné, že rodiče budou bydlet blízko sebe a potom by dítě muselo chodit do dvou škol, o mimoškolní činnosti už ani nemluvím. Kromě toho myslím, že mnohdy je ten zájem otců o střídavou péči pouze teoretický a nemyslí ho až tak vážně

    superkarma: 0 08.06.2007, 08:50:23
  13. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    Z_U_Z_U: Na druhou stranu právě u párů, které se rozvedou v době, kdy jsou děti ještě hodně maličké, nejvíce hrozí úplné přerušení styků s otcem, i kdyby snad matka byla svolná, právě z důvodu, že hodně malý prcek by neměl často měnit prostředí a pečovatele, a otec se tak k dítěti vlastně vůbec nedostane. Ne všichni tátové nemají zájem a smutné případy otců, kteří neviděli dítě mnoho let od jeho roku života, jsou také alarmující.

    superkarma: 0 08.06.2007, 08:13:45
  14. avatar
    [2] Z_U_Z_U [*]

    Střídavá péče je něco, co příliš neuznávám. podle mého hlavně dítě potřebuje pevné rodinné zázemí a když pendluje týden tam a týden tam, kde je vlastně doma? Když už, beru to u dětí, které už jsou starší ( nejdřív kolem osmi, devíti let) kdy už jseou dostatečně zralé na to, aby je to nerozhodilo. A ke stranění soudkyní matkám... při rozvodu jsem abych už konečně měla klid, nechala tomu svému byt, včetně zařízení a odstěhovala si jen svoje a malého věci, s tím, že z platu cca 25 čistého, bude platit jako kompenzaci 3000 korun výživného. Měli jsme to dohodou, sepsané u právničky. Paní soudkyně se hrozně divila, že by drahému zbylo málo a snažila se o snížení na 500 - 1000 korun ( já v tu dobu žila s malým u babičky, dohody o majetku viděla) tahle inteligentní paní také navrhla, že malej musí jezdit na víkendy k otci, i když mu v tu dobu byl rok. Takže díky tomu, že prcek viděl už jako maličkej agresivní výpady doma a místo aby si užil konečně klidu, jezdil na víkendy pryč beze mne, ho dodnes dávám dohromady s dětským psychologem, měl období, kdy se ode mne odmítal hnout, třeba jen když jsem šla na záchod, v tu chvilku pláč, třes, do dneška nechce zůstávat sám, trpí šílenými nočními můrami a odmítá kdekoli zůstat bez mé přítomnosti. ( výjímkou je to už doma, kde s přítele po dvou letech už vydrží. ) Budou mu tři, má doporučený odklad i na školku a hlavním úkolem je teď utvrzování ho v tom, že má pevné rodinné zázemí a nebude se s ním nikam šoupat. exmanžel naštěstí odjel dlouhodobě do ciziny, takže tohle se vyřešilo. Nikomu bych ale nepřála muset dítě cpát plačící do auta a dívat se přes sklo na očíčka plná paniky, pláč a volání po mámě. Odsuzuju odpírání styku s dítětem, ale vše by se mělo dít s ohledem na dítě, jeho věk a vývoj, ne to sekat podle šablony, jak se to děje u nás

    superkarma: 0 08.06.2007, 08:01:14
  15. avatar
    [1] *Kotě* [*]

    Hm. Já stará konzerva bych tak viděla jako nejpříznivější, kdyby lidi brali instituci manželství a rodičovství poněkud zodpovědněji a zraleji a nerozváděli se jako na běžícím pásu, takže by starosti o to, komu dítě připadne nebo nepřipadne, případně jak se o něj budou rodiče střídat, nemusel nikdo řešit.

    superkarma: 0 08.06.2007, 02:25:48

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme