Čí jsou děti? Rodičů, státu... ? Možná se tato otázka zdá být trochu absurdní, ale v praxi se bohužel často dostáváme do situací, kde je nutno toto dilema řešit.

rodič

Co třeba taková střídavá péče. Zvláště otcové se zasazují za její téměř plošné zavedení. Chápu je. Stále je většina dětí po rozpadu vztahu jejich rodičů svěřována takřka automaticky do péče matky. Argumenty jsou nasnadě. Biologické pouto u maličkých dětí, tradice - matka vždy vychovávala děti, muž dělal kariéru a živil rodinu, matka si spíš může dovolit zůstat doma nebo pracovat na poloviční úvazek. Takže tatínek ať vydělává, platí alimenty, maminka dítě vychovává. Když spolu rodiče alespoň trochu vycházejí, maminka bez problémů tatínkovi děti půjčuje dle dohody na víkendy a část prázdnin. Ale dokázal někdo naprosto přesvědčivě, že je mateřská péče vždy lepší než otcovská? Nevím o tom. Jako skoro vše, rodičovské schopnosti jsou ryze individuální, i když my ženy máme jistou výhodu ve smyslu hormonálního nastavení v těhotenství a po porodu. Takže rozhodně jsem proti automatickému preferování matek při svěřování dětí do péče rodičů po rozvodu.

Střídavá péče se zdá být ideálním kompromisním řešením. Dítě je vychováváno oběma rodiči, jen ne současně, ale na střídačku. Podobně funguje i mnoho úplných rodin, kde jsou rodiče nadmíru zaměstnáni a doma se obvykle scházejí jen na noc, kdy už děti spí, případně na víkend, a to také ne vždy. Takže proč ne i po rozvodu. Zásadní rozdíl je v tom, kdo se u koho střídá. Dítě má mimo jiné i právo na domov. To patří mezi velice důležité faktory, které poskytují dítěti pocit jistoty, bezpečí a stability. Po rozvodu přijde o jistotu v podobě úplné rodiny, navíc pendluje mezi dvěma domovy. Oba rodiče se snaží, u každého má dítě krásně zařízený pokoj. Ale kde je vlastně doma? V každém bydlišti má jiné kamarády, za ty dva týdny, kdy je jinde, se může udát mnohé. Vzpomeňme si, jaké to je, když jsme jako děti byli dva týdny nemocní. Sice dnes je vše zjednodušeno sociálními sítěmi, ale to nepovažuji za důležitý argument. A nyní ještě legislativní úprava, která střídavou péči podporuje. Novela školského zákona umožňuje, aby dítě ve střídavé péči chodilo do dvou škol. Do jedné, když je u maminky, do druhé, když je u tatínka.

Za mých mladých let jsme něco podobného znali u lidí, kteří jezdili s kolotočem. Byli docela šťastní, povětšinou velice sociálně zdatní, ale nic moc se nenaučili. Byli to však lidé, kteří byli kočovníky od útlého dětství, měli to tak říkajíc v krvi a kočovali s celou širokou rodinou. Dítě po rozvodu rodičů je obvykle uzlíček nervů a my mu vezmeme ještě jistotu v podobě vrstevnické skupiny. Jasně, teď má dvě vrstevnické skupiny, dva domovy, možná dokonce dvě maminky a dva tatínky. Většina dětí to zvládne. Ze zkušenosti vím, že za cenu jistého zpovrchnění, takové děti bývají pragmatičtější, naučí se kličkovat (prostě jsou vyčůrané). A ty, co to nezvládnou, se stahují do sebe, utíkají do fantazie, někdo začne zlobit, u někoho se rozvinou neurotické rysy.

Opakuji, nejsem proti střídavé péči. Ale nechť se střídají rodiče u dítěte, ne dítě u rodičů. Jistě, je to organizačně náročné (pro rodiče), asi i finančně, možná by to chtělo tři bydliště, už vůbec to nemůže fungovat v případě, že si rodiče založí nové rodiny, mají nové partnery. Ale kdo se tady mohl od začátku rozhodovat? Dítě nebo rodiče? Rodiče si pořídili dítě, rodiče se rozhodli ukončit své partnerství. Tak proč se má přizpůsobovat dítě?

PhDr. Lenka Matoušková


Lenka Matoušková se narodila v roce 1960 v Praze, kde žije dosud. V roce 1983 vystudovala psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Dva roky poté pracovala na Krajské hygienické stanici Středočeského kraje, kde se zabývala hygienou dětí a dorostu. Po mateřské dovolené nastoupila do Základní školy Rychnovská v pražských Letňanech, nyní ZŠ a MŠ generála Františka Fajtla DFC, Rychnovská, kde pracuje doposud, od roku 2007 jako ředitelka. Osm let zde působila také jako výchovná poradkyně. Pedagogické vzdělání si doplnila v rámci Doplňujícího pedagogického studia na Pedagogické fakultě UK.
Za základní hodnoty považuje osobní svobodu spojenou s odpovědností, což není možné bez svobodného a širokého přístupu k informacím.
Má tři dospělé syny, mezi zájmy patří turistika, fotografování, kočky.

http://www.pirati.cz/lide/lenka_matouskova
e-mail: lenka.matouskova@pirati.cz

Reklama