Zdraví

Střevní potíže mohou zkazit jakoukoliv cestu

Nějakou nemoc má čas od času každý z nás a málokdy je to příjemná zkušenost. Střevní potíže jsou považovány za banální nemoci, přitom na světě kvůli nim umírá až 20 milionů lidí za rok! Pokud je tedy máme, není dobré je podceňovat.

Nebezpečí střevních onemocnění je častější v letním období, kdy je jednak vedro, takže je větší riziko nákazy např. z potravin nebo z vody, a pak také proto, že lidé hodně cestují, a tím mají víc možností se někde nakazit. Projevy střevních potíží jsou jasné - bolesti břicha, křeče, průjmy, slabost, někdy i teplota. Největší nebezpečí představují průjmy pro děti a starší lidi.

ilustrační foto

Jak vzniká průjem?

U akutního průjmu je to nejčastěji infekce, tu mohou vyvolat mikrobi (např. Salmonela, Shigela, Escherichie coli atd.) nebo viry v případě, pokud onemocní víc lidí najednou (rotaviry, echoviry aj.). V zahraničí pak mohou být příčinou další viry a bakterie, na které nejsme zvyklí (např. faraónova kletba v Egyptě). Průjem může ale vzniknout i kvůli nevhodnému či zkaženému jídlu, nesprávnému množství jídla nebo také jako reakce na léky či potravinové doplňky.

Akutní průjem trvá obvykle pár dnů. Trápí-li vás ale delší dobu, může být příčina závažnější, může se jednat o nemoci trávicího traktu nebo jiných orgánů (např. štítnou žlázu či ledviny), z nichž některé mohou být i dědičné. V takovém případě je třeba vyhledat lékaře, který provede veškerá vyšetření, včetně testu stolice na krvácení, aby se vyloučila rakovina tlustého střeva a konečníku. Většinou se při vleklých průjmech dělá také kolonoskopické vyšetření.

Jak a co jíst a pít

Při průjmových nemocech můžeme potíže zmírnit podáváním vlažného černého čaje, neperlivých minerálek, sucharů a staršího pečiva. Když odezní nejhorší příznaky, lze zařadit kašovité polévky, rýži, dušenou mrkev, zralé banány či bezvaječné těstoviny. To vše bez tuku, v menších dávkách a častěji. Ještě nějakou dobu po odeznění průjmu je dobré vyhýbat se smaženým a nadýmavým jídlům, uzeninám, sladkostem a alkoholu.

U kojených dětí se kojení nepřerušuje, u dětí krmených umělou výživou je vhodné mléko ředit mrkvovým či rýžovým odvarem. Je též nutné nahradit ztrátu tekutin a minerálních látek, zejména pokud se k průjmu připojilo také zvracení. Důležité je tedy pít více než obvykle.

Léčba při průjmu

V případech, kdy je infekční původ nepravděpodobný, se podávají přípravky zpomalující činnost střev. Úspěšná jsou také tzv. střevní eubiotika. Jsou to léky obsahující ty „hodné“ střevní bakterie. Léčba antibiotiky je vhodná pouze pro kojence mladší 4 měsíců. U starších dětí se podávají jen ve vážných případech.

Zdroj: www.ulekare.cz

Další články v magazínu:

   
16.08.2013 - Nemoci - autor: Lucie Paličková

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme