Umění nebo vandalismus? Tato otázka visí nad street artem neboli uměním ulice jako Damoklův meč už od pradávna. Jeho historie totiž sahá až do pravěku. Se street artem se v dnešní době setkáte téměř kdekoliv, v některých případech prospívá, v jiných zase pohoršuje. Především tehdy, když zeď historické budovy hyzdí jakýsi klikyhák provedený sprejem. Někteří však i tohle považují za umění.

Historie street artu

Za předchůdce street artu lze považovat už pravěké jeskynní malby. V dějinách starověku se v Římském impériu zachovalo grafitti a v Egyptě se objevovalo anonymní škrábání do omítek v podobě nadávek, vyznání lásky nebo reklamy na nevěstinec. Na fasádách objektů byly uplatňovány techniky sgrafita nebo fresky. Dnešní street art a graffiti však žijí z odkazu novodobé historie v USA.

ysfsed

Současný street art má svoje počátky v 60. letech minulého století, kdy jistý Demetrius řeckého původu, přezdívaný TAKI, zaregistroval nápis JULIO204, který byl odvozen od přezdívky a ulice bydliště autora. Tento vtip si Demetrius osvojil a brzy ulice New Yorku zkrášlil takzvanými tagy nesoucími jeho jméno: TAKI183. Následný rozvoj především graffiti nastal v 70. letech, kdy se graffiti ze zdí začalo přemisťovat například na vagóny vlaků. Z černošských ghet se umění ulice začalo šířit mezi veřejnost a začali se jím zabývat i uznávaní umělci, jako například Keith Harring, Jean Michel Basquiat, podle něhož byl natočený i stejnojmenný film Basquiat, či asi nejznámější streetartový umělec Banksy. I o něm vznikl film s názvem Banksy: Exit Through The Gift Shop.

Street art v České republice

V českém prostředí si počátky street artu můžeme spojit s Vladimírem Boudníkem (1924­1968),  který  koncem  40.  a  v   50.  letech  pořádal  s  přáteli  akce  v ulicích  Prahy.  Ty probíhaly tak, že si Boudník vyhlédl oprýskanou zeď, a do ní pak dorýval a dotvářel skvrny, aby   vytvořil   obraz.  Zároveň   zapojoval   kolemjdoucí   publikum   a   poukazoval na obrazotvornost a tvůrčí schopnosti každého člověka.
Za první porevoluční projevy street artu v České republice můžeme považovat natření sovětského   tanku   na   Smíchově  na   růžovo  Davidem  Černým  roku   1991,   překrytí neonového  srdce Jiřího  Davida nad   Hradem skupinou  ZTOHOVEN  roku  2003  tak,   aby vypadalo jako otazník, nebo akci Romana Týce (alias Davida Brudňáka, člena skupiny ZTOHOVEN), který vyměnil panáčky na pražských semaforech v roce 2007.
V současnosti se street art setkává s velkou komercializací. Mezi známé české streetartisty patří například Pasta Oner, Point, Poet 73 nebo Tron.

ascsa

Ačkoliv si v uměleckých kruzích street art vybudoval svoji pevnou pozici, řada lidí ho dodnes považuje za vandalismus a často nerozlišuje mezi opravdovým uměním a tagy nasprejovanými na zdech rozjívenými puberťáky. Ostatně, i ty mají podle některých odborníků ve světě umění svoje místo: „Ona je to čmáranice pro všechny ostatní a rozdíl mez geniálním tagem a špatným tagem je minimální, protože je strašně těžký rozeznat, proč je to dobrý, a žebříček kvality znají vlastně jenom writeři. Já určitě v generálu neshazuju tagy na barákách. Sice mě stejně jako ostatní lidi tagy serou, ale z jinýho důvodu – protože těch dobrých v Praze moc není. U graffiti ale nejde o nenávist k architektuře, naopak je to symbióza. Ulice je stoka, v ní tečou lidi a někteří prostě zapisujou, že tam byli. Graffiti jednoho dne zmizí, přetře se a půjde se dál,“ říká známý hiphoper Vladimír 518, který se svého času také věnoval graffiti a umění obecně.

STREET ART

Termín street art můžeme do češtiny přeložit jako „umění ulice“ nebo také „pouliční umění“.

Tento pojem je však do značné míry univerzální a zahrnuje celou škálu uměleckých projevů. V obecné rovině můžeme street artem nazvat všechny formy umělecké produkce uskutečňující se ve veřejném prostoru, a to jak oficiální (legální), tak neoficiální (ilegální).

Do této sféry lze započítat divadlo, tanec, hudební představení, různé performance, happeningy i tzv. živé sochy. Mezi streetartové techniky patří stickers (samolepky), stencils (šablony), posters (plakáty), „tradiční“ malba, mozaiky a instalace.

Zdroj foto: Facebook, Marta Pušová

Reklama