Milé ženy-in,

dlouho jsem zvažovala, zda na dnešní téma napsat či nikoli. Zvítězilo to, že mám čas, dlouho jsem ničím nepřispěla a dnes už se nestydím o tom mluvit či psát. Vždy tomu takhle nebylo, tak hezky po pořádku.

Už jednou jsem psala, že jsem byla neposeda a temperament mi nechyběl. Moje matka byla nervák, takže fyzické tresty jsem zažívala docela často. Měchaček o mě zlomila několik. Ty používala, když už ji bolely ruce. :o)

Vzpomínám si, jak mě učila samohlásky. Byla jsem v 1. třídě a moc mi to nešlo. Ukázala a, já řekla e. Ona o, já i. Vypěnila. Chytla mě za košili na zádech a praštila se mnou o zem. Bohužel jsem přistála bradou na dřevěném prahu dveří. A tak mám jizvu na bradě. Není to tak hrozné, necelé 2 cm.

Tím to nekončí. Hned vedle mám 2 menší. To jsem se dívala s mladší sestrou v obýváku na pohádky. Matka myla nádobí v kuchyni. Asi chtěla pomoct utírat nádobí, já ji neslyšela, tak se tam přihnala s hrncem v ruce a majzla mě s ním. Bohužel zas okrajem hrnce a zas do brady a zas jizva.

Zajímavé na tom je, že ségra nedostala nikdy. A když, tak jednu přes zadek. Možná to bylo tím, že já byla z prvního manželství, byla jsem starší. Nevím. Nevzpomínám na to ráda. Ale už se o tom nestydím mluvit. Jako dítě jsem se styděla a zapírala. Když jsem přišla do školy a učitelka se mě zeptala, co jsem dělala, odpovídala jsem stejně: ,,Upadla jsem." Hrozně jsem se styděla. Přísahala jsem sama sobě, že až budu dospělá, nebudu své děti nikdy mlátit. A dodržuji to.

Mám kluka a holku, jsou ještě malí, 5 a 3 roky. Jednu výchovnou přes zadek znají, ale nic víc. Starší, když ke mně jde a vystrkuje zadek, říká. ,,Maminko, ale jednu a malou, jo?" To už se v duchu směji. Je to všechno v klidu a domlouvám a vysvětluji. Nechci, aby zažívali to, co já.

Vaše edith1975


Děkujeme za pěkný a zajímavý příspěvek.

To já si většinu jizev skutečně způsobila sama, vlastní ,,blbostí" :). Mám pocit, že rodiče si obvykle, když mě trestali, uchovali chladnou hlavu. Jenom tátu jsem jednou vytočila tak, že mi rozbil nos a zeď mi dala druhou... Ale to už mi bylo dvanáct a byla to cílená puberťácká provokace... :)

Jaké jsou Vaše zkušenosti s fyzickými tresty? ,,Mlátili" Vás rodiče? A co učitelé ve škole? Podělte se s námi o své zážitky na redakce@zena-in.cz!

Reklama