Reklama

Je prokázáno, že strašidelné úkazy se neprojevují samy o sobě, vždy je tu nepostradatelná, byť pasivní účast lidského provozovatele. Jak to tedy vlastně je? Strašívá v domech, nebo nám ve věži? A nebo je to nakonec všechno úplně jinak?

Nejvíce strašidelných domů se vyskytuje v Anglii a ve Skotsku.

V těchto zemích dodnes platí zákony o soudní náhrady škody při koupi „domu se strašidlem“. V Anglii existuje dokonce seznam asi 180 prostorů - hradů, opatství, škol, nemocnic a domů, kde údajně strašilo, a odkud se proto (s náhradou) nájemníci odstěhovali.

hrad

Hrad Eilean Donan, SKOTSKO

Italský znalec a záhadolog Cesare Lambroso dělí „strašidelné domy“ do několika kategorií.

Domy s krátkodobým médiem

V těchto domech se projevují zvláštní úkazy po krátkou dobu a vždy jde o vazby na osobu, která slouží jako médium. V těchto případech bylo nejčastěji zjištěno, že jde o čirý podvod.

Domy historické

V historických strašidelných domech je tomu trochu jinak, tam nelze vliv žijící osoby zjistit. Například jedné lady, která si najala zámek ve Skotsku, se v noci, když se probudila, zjevil bezhlavý muž v oblečení z Cromwellových dob. Přízraky a vidění se vysvětlují na vazbě na návštěvníky, kteří vešli do místnosti nebo do míst nějak spjatých s tragickými událostmi minulosti. Pravděpodobně někdo lady o zmíněném bezhlavci dlouho a sugestivně vyprávěl.

strd

Strašidelný dům

Domy varovné

Známé jsou také varovné strašidelné domy. V nich se přízrak zjevuje vždy po dlouhé době jako výstraha před smrtí člena rodu (rodiny). Takové zjevy se vysvětlují medijními schopnostmi, probuzené v osobách, jež jsou v předagonálním stavu, tzn. že ony samy oznamují svou nadcházející smrt. Tyto jevy patří do jevů okultních a podstatná část z nich se vysvětluje jako halucinace, často podmíněna spirituálními stavy duše.

vard

Varovný dům

 

„Straší mi ve věži“, nebo nestraší?

Můj příběh

Mám ráda věci mezi nebem a zemí. Fascinuje mě všechno „nevysvětlitelné“. Ve strašidelném domě bych se nebála, naopak, snad bych v takovém domě i ráda žila. (Nebo to alespoň zkusila).

Nedávno mi zemřela blízká osoba a já se s tím těžce vyrovnávala. Kamarádka mi poradila, jak „ji“ můžu znovu „spatřit“. „Postav do rohu velké zrcadlo, nejlépe v místě, kde ta osoba bydlela. Před zrcadlo dej svíčku a přesně o půlnoci se na tu svíčku přes zrcadlo podívej. Velmi silně se soustřeď na podobu zemřelé osoby. Objeví se ti za tou svíčkou.“ Všechno jsem udělala přesně, jak mi poradila. Pekelně jsem se soustředila a opravdu jsem „ji“ v zrcadle viděla! A nebo spíš - jsem chtěla vidět. Zhmotnila jsem si svoji vlastní představu. Po této „akci“ jsem byla neskutečně slabá a vyčerpaná a okamžitě jsem usnula. Ráno, když jsem se probudila, nevěděla jsem, jestli se mi to všechno jen nezdálo... Na zemi stál stojan s ohořelým zbytkem svíčky a zrcadlo s očouzeným krajem. Opravdu nevím. Nikdy více už se mi to nepodařilo.

zrc

Použitý zdroj: Velká kniha magie a čarování, Regia, 2000

Zažili jste něco podobného?

Čtěte také: