Zvláště v minulosti lidově zažitý pojem mrtvice, latinsky ictus zahrnuje soubor několika onemocnění, která označujeme jako cévní mozkové příhody (CMP).

Po onemocněních kardiovaskulárního aparátu a zhoubných nádorech jsou v tzv. vyspělých zemích cévní mozkové příhody 3. nejčastější příčinou úmrtí. Z neurologických onemocnění jsou vůbec nejčastější a nejzávažnější příčinou jak úmrtí, tak těžké invalidity nemocných!

Je alarmující, že v ČR je výskyt tohoto onemocnění ještě vyšší než v okolních státech - okolo 400 postižených na 100 tisíc obyvatel ročně. Tzn., že v celé republice za rok takto onemocní cca 40 tisíc lidí a s nastupujícím populačním trendem nárůstu seniorů je nutné počítat v nejbližších letech s dalším vzestupem. Velmi závažný je však také posun výskytu onemocnění do stále mladších věkových skupin. U osob mladších 40 let je roční incidence cévních mozkových poruch 5 až 10/100 000  a s postupujícím věkem se toto číslo zvětšuje.

Více než 1/3 nemocných umírá do jednoho roku, a z těch, kteří přežijí, je polovina výrazně handicapována a zpravidla odkázána na péči různých sociálních ústavů, v lepším případě na trvalou péči rodiny. Tato fakta naznačují, jak velkým nejen medicínským problémem toto onemocnění je. Přináší i řadu sociálních, etických i ekonomických otazníků!

Charakter onemocnění:

Jde o postižení mozku v důsledku nedostatečného prokrvení (ischémie) nebo krvácením (hemoragie) do mozkové tkáně. Na celkovém počtu se ischemické příhody podílejí 80 %, 15 % představuje krvácení do mozkové tkáně a asi v 5 % jde o subarachnoidální krvácení mezi mozkové pleny.

Mozková ischemie:

Vzniká v důsledku kritického snížení prokrvení mozku. Příčiny jsou lokální nebo celkové. Lokální příčinou je postižení cévní stěny s následným zúžením jejího průměru až úplným zamezením průtoku krve nejčastěji aterosklerotickým plátem nebo embolisací ze srdce (20-35 %) jako důsledek fibrilace síní (porucha srdečního rytmu) nebo onemocnění srdečních chlopní. Celkovou příčinou (5 %) může být snížená dodávka kyslíku do mozku např. při nedostatečném okysličení krve při plicním onemocnění, závažném srdečním onemocnění, těžkém snížení krevního tlaku, těžké anemii či stavech vedoucích ke zvýšené viskozitě krve (např. dehydratace). Jednotlivé příčiny se často vzájemně kombinují.

Mozkové krvácení je pro svou závažnost zatíženo vyšší úmrtností. Příčinou mohou být vrozené cévní abnormity (arteriovenozní malformace), komplikace antikoagulační a antitrombotické léčby, onemocnění cévní stěny a krevní srážlivosti, vysoký krevní tlak, zvláště jeho náhlý vzestup. Nežádoucí efekt užívání některých drog (amfetamin, efedrin, kokain) mohou být příčinou krvácení u mladých lidí.

Subarachnoidální krvácení (5 %) má maximum výskytu mezi 50.-60. rokem věku, příčinou bývá prasknutí cévní výdutě (aneuryzmatu), která může být vrozená, nebo vzniká na podkladě aterosklerosy, po traumatu či zánětu.

Krvácení vzniká obvykle za situací, kdy lze předpokládat zvýšení krevního tlaku - fyzická aktivita, rozčilení, předklon, zvýšení břišního tlaku při vyprazdňování, pohlavní styk. Jeho prvním příznakem může být prudká bolest hlavy.

Možné projevy onemocnění závisí na oblasti mozku a rozsahu postižení:

- CMP je častěji náhle vzniklé onemocnění, postupný rozvoj příznaků však rovněž není vzácností

- neobratnost (hemiparesa) až úplná porucha hybnosti končetin (hemiplegie)

- poruchy citlivosti kůže na polovině těla, brnění, poruchy zraku, stočení očí, někdy i hlavy, opomíjení určité části prostoru

- pokles ústního koutku s obtížnou artikulací, potíže s mluvením nebo vnímáním řeči, ztráta schopnosti, číst, psát nebo počítat, polykací obtíže s poruchami příjmu potravy

- bolest hlavy, závrať, nevolnost se zvracením, někdy inkontinence

- dle závažnosti postižení různý stupeň poruchy vědomí od apatie či neklidu až po těžké koma nebo mozkovou smrt

- ve 20 % případů může být v úvodu epileptický záchvat

Samozřejmě, že takto vážně postižený pacient je vystaven velké stresové zátěži a vyžaduje ze strany ošetřujícího personálu i rodiny a blízkých maximálně ohleduplný přístup.

Kdo je ohrožen?

Postižen může být jedinec kteréhokoli věku, avšak 9 z 10 je ve věku nad 55 let.

Terapie a prevence je velmi rozsáhlý a komplexní soubor léčebných opatření prováděných podle předem připraveného protokolu. Zahrnuje tzv. primární prevenci, která má za úkol předcházení vzniku CMP zjišťováním a odstraněním závažných rizikových faktorů tohoto onemocnění:

K rizikovým faktorům, které nelze léčebně ovlivnit patří - věk (nad 55 let) , pohlaví - muži do 65 let jsou ve vyšším riziku než ženy (po klimakteriu se riziko vyrovnává), rasa - Asiaté a Afričané jsou ve vyšším riziku, genetická predisposice - výskyt onemocnění v rodině zvl. ve věku pod 50 let.

Důležitější skupinou jsou OVLIVNITELNÉ FAKTORY, kde úpravou životosprávy nebo vhodnou léčbou lze riziko vzniku onemocnění snížit: nejzávažnější je vysoký krevní tlak (s nímž souvisí nadměrný příjem soli, konzumace tučných jídel,stres…), onemocnění srdce a diabetes mellitus (cukrovka) přítomný asi u 20 % postižených CMP, a to v přímé závislosti na výši hladiny glukosy v krvi.

Závažným rizikovým faktorem jsou také významně ateroskleroticky změněné mozkové a krční tepny. Hyperlipoproteinemie – vysoká hladina krevních tuků (cholesterol a trigylceridy) je jedním z nejzávažnějších faktorů vzniku aterosklerosy, a tím i CMP.

Součástí prevence je i zákaz kouření, které zdvojnásobuje riziko CMP, omezení konzumace alkoholu - zvláště nárazové pití velkého množství tvrdého alkoholu je rizikové, uvážlivé užívání hormonální antikoncepce, redukce nadváhy a dostatek fyzické aktivity s vyvarováním se stresových situací.

Varovným signálem o pokročilosti aterosklerosy a hrozbou možného vzniku těžkého iktu je tzv. TIA (tranzitorní ischemická ataka), tj. obvykle jen několik minut trvající a do 24 hodin mizící neobratnost či porucha hybnosti některé končetiny (hemiparéza), porucha řeči se zhoršením artikulace (dyzartrie), ztráta rozumění mluvenému slovu či nemožnost produkovat správná slova (afázie), chvilková ztráta vidění na jedno oko (amaurosis fugax) či dvojité nebo rozmazané vidění, někdy i brnění ve stejnostranných končetinách (hemiparestézie). Tyto příznaky by měly, přestože rychle a samy odezněly, nemocného vždy dovést k lékaři, který musí s využitím řady vyšetřovacích metod zahájit pátrání po příčině onemocnění!

Věda soustřeďuje pozornost i na jiné rizikové faktory, které mohou hrát roli při vzniku CMP, jako jsou různé součásti krevní plazmy, dokonce i některé protilátky. Do popředí se dostává studium genetických dispozicí.

Jaké jsou možnosti léčby?

Současný trend léčby akutního stadia CMP vyžaduje co nejrychlejší transport pacienta do adekvátního zdravotnického zařízení, které poskytuje možnosti nejen rychlého a kvalitního stanovení diagnosy, ale umožňuje i vysoce odbornou léčebnou péči. Časový interval od příznaků onemocnění do zahájení léčby ischemické CMP by neměl být delší než 3 hodiny! Bezkonkurenčně nejlepším řešením je zřizování center, jejichž součástí jsou tzv. iktové jednotky (stroke units). V rámci řady velkých nemocnic již existují i u nás.

Kromě intenzivní medikamentozní a ošetřovatelské péče se v některých přesně definovaných případech přistupuje k radikálním způsobům léčby - jako je trombolýza - rozpuštění již vzniklého trombu, který zužuje příslušnou cévu. Angioneurochirurgická intervence - chirurgické odstranění aterosklerotického plátu či trombu u rychle se zhoršujícího uzávěru krční tepny. U mozkového krvácení o chirurgickém výkonu rozhoduje dle stavu a rozsahu postižení neurochirurg.

Z nejnovějších léčebných metod je endovaskulární intervence - jejíž podstatou je zavedení katetru (vodiče) do místa zúžení cévy a její ošetření přímo uvnitř cévy (roztažením zúžení a event. i vyztužením speciálním stentem).

Tzv. sekundární prevence vychází ze snahy snížit riziko opakování CMP u jedince již jednou postiženého, je zaměřena na potlačení dalšího aterotrombotického postižení cévní stěny a zlepšení vlastností proudění krve. Základním lékem zůstává kyselina acetylsalicylová (Anopyrin) v denní dávce 100-325 mg a celá řada dalších.

Důležitou součástí terapie i sekundární prevence u pacientů po proběhlé CMP je rovněž včasná a soustavná rehabilitace všech postižených funkcí, včetně následné lázeňské léčby a psychoterapie.

Pro zájemce o další informace :

http://www.zzs.cz/odbtem/cmp.htm http://www.lf2.cuni.cz/Ustavy/nkd/power/11/lecpostcmp/index.
htm
www.cmp.cz

Reklama