Bojíte se před návštěvou zubaře? Trápíte se nervozitou, strachem a nespavostí? Věřte, že nemusíte!

erpet

Ošetření u zubního lékaře může představovat pro celou řadu pacientů nesmírně stresující zážitek, a tak se ke každé návštěvě nezřídka odhodlávají mnoho dní, týdnů, ale také měsíců či dokonce let. Tomu také bohužel většinou odpovídá stav chrupu, jenž může být v opravdu dezolátním stavu.

erpetNakonec se odhodlají většinou až v okamžiku, kdy přichází nějaký akutní problém a bolest převáží nad strachem z tolik obávaného ošetření. Bohužel v takové chvíli pacient většinou zjistí, že zubní lékař, u něhož kdysi dávno byl, již řadu let neordinuje, změnil působiště, či prostě nejeví zájem o ošetření pacienta, jenž nedochází pravidelně a objeví se vždy jen s nějakým problémem (navíc neohlášeně a mezi řádně objednanými pacienty, čímž narušuje běh ordinace). Nakonec se již bolest nedá vydržet, následuje vyhledání pomoci na pohotovostní službě (které až na čestné výjimky zrovna šetrností a ohleduplností neoplývají), nepříjemný zážitek se opakuje a začarovaný kruh uzavírá.

Co je příčinou tohoto strachu, který z běžné nervozity někdy může dosahovat až takové úrovně, že jej dokonce mohou provázet i tělesné příznaky, jako třes, nespavost, nevolnosti i zvracení? V drtivé většině případů jsou to předchozí negativní zkušenost z ošetření, často zakořeněné až v útlém dětství, kdy nešetrný přístup (doprovázený nedostatkem spolupráce ze strany rodičů, kteří svou úlohu podceňují a dítě na ošetření psychicky nepřipraví) dokáže do budoucna vytvořit celou problémů. Dítě sedá na křeslo, často netuše co se vůbec bude dít, najednou se jej chopí několik párů rukou, a cosi nepříjemného, často bolestivého, mu někdo cizí provádí násilím v tak citlivé oblasti, jako je hlava. Malý pacient pak zmítán směsicí strachu a nejistoty bojuje ze všech sil. Vždyť bojuje o život.

Tento pocit nejistoty a ohrožení může přetrvávat až do dospělosti, zejména není-li lékařovou oblíbenou disciplínou komunikace s pacientem (ten pak sedá na křeslo, aniž by věděl, co se vlastně bude dít, či dokonce které zuby a proč se budou ošetřovat) a rutinní aplikace lokální anestezie.
Velký kus práce u bázlivých pacientů udělá právě šetrný přístup a normální komunikace. Je až k neuvěření, jak málo stačí - vše probrat, vysvětlit pacientovi postup a důvod konkrétního ošetření, přizpůsobit plán a tempo ošetřování jeho vlastním potřebám a pochopitelně vždy se snažit místní anestezií minimalizovat nejen bolestivé ale i nepříjemné vjemy. Požadovaná odborná erudice nulová, výsledek výborný.

erpet

Někdy je ovšem problém tak zásadního rázu, že ani šetrný přístup nestačí. Pacient prostě onen první krok i přes oboustrannou snahu nezvládne udělat. V tu chvíli přichází na pomoc anesteziolog. Ona dvě kouzelná slovíčka znějí analgosedace a premedikace a v obou případech jde o ovlivnění vědomí pomocí léků. V případě analgosedace podá lékař-anesteziolog pacientovi nitrožilně látku, která jednak vede k odbourání strachu, zklidnění pacienta a v neposlední řadě také zajistí, že si pacient na případné nepříjemné pocity z ošetření nepamatuje. Výsledek (odpovídající požití většího množství destilátu) je kouzelný a dostavuje se prakticky okamžitě. Pacient, ještě v čekárně třesoucí se hromádka neštěstí, vchází rázně do ordinace, bodře lékaře poplácává po zádech a rozverně se ptá, který že to dnes „škubne“. Při výkonu je ve stavu polospánku (někdy se podání sedace nazývá „přiuspáním“, protože nedosahuje intenzity celkové anestezie), omezeně s ošetřujícím komunikuje a je schopen do určité míry spolupracovat. Po jeho skončení podá anesteziolog protilátku, která pacienta opět „probere" a ten pak odchází s doprovodem domů.

erpetMožnosti použití analgosedace jsou velmi široké, omezení (kromě vážných celkových onemocnění, která vždy musí posoudit anesteziolog) a rizika minimální. Teoreticky by se dalo říci, že analgosedaci (či přesněji sedaci) lze použít prakticky při každém výkonu, na druhou stranu celá řada výkonů (estetické výplně, broušení a otiskování na korunky a můstky) vyžaduje výbornou spolupráci pacienta, jsou časově náročnější a je tudíž vhodnější je provádět při vědomí. Nakonec k takovýmto výkonům se přikláníme až po základním ošetření akutních obtíží a v tu chvíli již bývají prakticky všichni pacienti normálně spolupracující.

Naopak ideální je použití analgosedace při ošetřování akutních problémů u bázlivých pacientů, kdy potřebujeme například extrahovat několik zkažených zubů najednou, či odstranit ze zubů nervy a provést ošetření kořenových kanálků. Tímto způsobem jsme schopni během jediné (či několika mála) návštěvy pacienta zbavit akutních obtíží, tak abychom dále mohli v klidu a postupně pracovat ne odstranění jeho strachu z ošetření. Podobně vhodné je použití analgosedace pro náročnější a obtížnější výkony, jakými je například extrakce všech tří zubů moudrosti v jediné návštěvě či zavádění většího množství implantátů.

Na rozdíl od analgosedace, při níž musí bezpodmínečně asistovat anesteziolog, je premedikace typem ošetření, které může realizovat sám zubní lékař. Jde v něm v podstatě o podání stejného léku jako při analgosedaci, jen ne nitrožilně, ale jinou formou - tedy například v podobě pilulky. Premedikace opět vede ke zklidnění pacienta, jen výsledek není tak výrazný a k jeho dosažení je třeba určité doby, než začne lék zabírat. Zatímco u dospělých není ve většině případů nutná (a pokud potřebujeme opravdu účinné ovlivnění vědomí, přikloníme se k podání analgosedace) může být vhodným pomocníkem při ošetřování malých dětí. Dítě se po podání premedikace během 30 a 45 minut dostává do polospánku a v ideálním případě při ošetření dobře spolupracuje. I pokud ale strach a pocit ohrožení malého pacienta převáží nad tlumivým účinkem léku, prakticky vždy se dostavuje amnézie a dítě si tak na nepříjemné zážitky nepamatuje a nevytváří si k dalšímu ošetřování někdy tak špatně překonatelné bariéry.
Oba typy ošetření, tedy analgosedaci i premedikaci v našem zařízení pacientům po předchozím vyšetření nabízíme.

MUDr. Vladislav Růžička
ERPET MEDICAL CENTRUM
Pštrossova 10, Praha 1

Reklama