Bulvár

Štěstí, nebo osud?

Život si občas zahraje s každým... Někdo se s tím vyrovnává lépe, někdo hůře. I se mnou "osud" zamával a né jednou.

První těžkou zkouškou bylo procitnutí do reality zjištěním, že rodiče nejsou až tak ideální a že máme "kostlivce ve skříni" také... Bylo mi 29 let. Tatínek, který byl naším vzorem a vychovával nás dosti přísně, musel přiznat pravdu - máme nevlastního bratra, který se narodil ve stejném roce jako má mladší sestra. A maminka, která mu vše odpustila, ho chtěla dokonce adoptovat, když zjistila, že biologická matka se jej vzdala. Byla jsem z toho velmi šokovaná a rozhořčená. Pak jsme se ale s bráškou seznámily já se setrou na vlastní pěst a zjistily, že je to moc prima kluk a dodnes se všichni stýkáme. Maminka ho má také ráda, její toleranci a velké srdce pořád obdivuji. Takže takové nečekané štěstí, když najdete po čtvrtstoletí bratra... :-)

Když mi bylo 31 let, zkolabovala jsem s velkými bolestmi hlavy a ochrnutou půlkou tváře. Postupně mě začalo brnět v celé polovině těla. V naší okresní nemocnici mi řekli, že je to asi zánět trojklanného nervu a poslali mě domů. Teprve jiná lékařka mě pro jistotu poslala na neurologii a CT vyšetření, které ukázalo krvácení do mozku. Najednou jsem byla v záchrance na cestě do krajské nemocnice a tam mi sdělili krutou diagnózu - krvácející nádor mozkového kmene, který se nedá operovat... Ten šok si umí představit opravdu jen ten, kdo něco podobného zažil.

Pak mě poslali na vánoce domů, myslela jsem, že jsou to mé poslední vánoce s dětmi a rodinou, takže byly hodně smutné. Dětem tehdy bylo 9 let (dvojčata) a už se nedaly "opít rohlíkem"... A právě kvůli nim jsem si dupla, že to nevzdám a že budu hledat jiné nemocnice a jiné lékaře. Jenže ani Ostrava, ani Plzeň či Olomouc mi nedávaly naději - není to operabilní. Hledala jsem dál a pomohly mi nakonec kolegyňky tady - žínky-in!!! Jedna z nich (už jsem zapomněla nick) kontaktovala známou z nemocnice Homolka v Praze a ta mi nabídla léčbu v jejich nemocnici. Jsem dodnes moc vděčná, protože se na neurochirurgii našel skvělý lékař, který do riskantní operace po 3 měsících rozhodování šel! A podařilo se to, co mnozí považovali za nemožné! MUDr. Michal Šetlík mě zachránil a uzdravil.

Díky síle a podpoře mé rodiny (i "nového" brášky) a díky odvaze šikovného lékaře můžu dnes v 35 letech žít opět naplno a vidět mé děti, jak rostou! Kus štěstí - kus lidské odvahy - a prima kolegyňky na Ženě-in  ;-)  děkuji!

rusalka2008

Text nebyl redakčně upraven.

Děkujeme za dojemný příběh. Jsme moc rádi, že všechno dobře dopadlo a přejeme i do dalších let pořádnou kupu štěstí.

Měla jste i vy z pekla štěstí? Zachránila jste si čistě náhodou práci, čest, život, peníze, nebo jste se díky šťastným náhodám vymotala ze životní krize? Potkalo vás štěstí ve chvíli, kdy jste ho vůbec nečekala? Vyhrála jste v loterii, když jste zrovna neměla na zaplacení účtu? Potkala jste starého známého, když jste zrovna nejvíc potřebovala jeho pomoc? Zlomila jste si ruku a u lékaře potkala svou životní lásku? Utekla jste hrobníkovi z lopaty? Vyhrála jste v soutěži novou televizi den poté, co stará vypověděla službu? Máte na štěstí kliku, nebo se vám spíš vyhýbá?

A co děláte pro to, aby vás nějaké štěstí potkalo? Jdete mu vstříc, nebo čekáte, až přijde samo? Pomáháte si například sbíráním čtyřlístků? Napište nám svůj příběh o štěstí i vy!

Své příběhy nám posílejte na e-mail

redakce@zena-in.cz

Došlé příspěvky budeme v průběhu celého dne zveřejňovat a na ty nejzajímavější samozřejmě čeká odměna.

   
10.12.2009 - Blog redakce - autor: Eva Soukupová

Komentáře:

  1. [22] free [*]

    Sml32

    superkarma: 0 16.12.2009, 22:19:47
  2. avatar
    [21] rusalka2008 [*]

    Věrulinka — #1  Děkuji všem Sml16 

    superkarma: 0 11.12.2009, 10:01:33
  3. avatar
    [20] rusalka2008 [*]

    migulka — #14  Děkuji, život je holt boj...

    superkarma: 0 11.12.2009, 09:59:48
  4. avatar
    [19] rusalka2008 [*]

    Marie Dymackova — #13  Týden poté, kdy mě pustili z nemocnice domů, mi má nejlepší kamarádka volala, že má nádor vaječníků... Chodila za mnou na Homolku denně, a skončila tam také, jenže ona štěstí neměla. Bojovala sice jak lev, ale teď v květnu zemřela a nechala po sobě dvě dcerky - 6 a 11 let Sml15  Dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat, proč já můžu žít a ona ne... ? Sml80

    superkarma: 0 11.12.2009, 09:58:14
  5. [18] Dana90 [*]

    Tak to je teda happy end.Ještě že jsi šla dál a zkoušela to jinde.Přeji hodně zdraví a také štěstí :-)

    superkarma: 0 10.12.2009, 23:49:57
  6. avatar
    [17] Introvertka [*]

    To byla síla, úplně mi běhá mráz po zádech...

    superkarma: 0 10.12.2009, 19:39:53
  7. avatar
    [16] Suzanne [*]

    Díky Bohu! Mám z toho příběhu radostSml16

    superkarma: 0 10.12.2009, 18:23:47
  8. [15] dadma [*]

    Přeji už jen vše dobré.Tvůj přiběh mě až vehnal slzy do očí.

    superkarma: 0 10.12.2009, 13:59:50
  9. avatar
    [14] migulka [*]

    Je  to dojemný a zároveň hezký příběh,je pravda že se člověk nesmí vzdávat a musí bojovat ...přeji hodně,hodně štěstíčka a zdravíčkaSml16

    1. na komentář reaguje rusalka2008 — #20
    superkarma: 0 10.12.2009, 13:33:39
  10. [13] Marie Dymackova [*]

    Moje spolužačka to štěstí neměla.Zanechala po sobě dvě malé děti.

    1. na komentář reaguje rusalka2008 — #19
    superkarma: 0 10.12.2009, 13:17:56
  11. [12] Klára Křížová [*]

    To je opravdu dojemné, mám velkou radost, že naše stránky byly prostředníkem ve štěstí pro někoho, komu tak zásadně změnily život. Sml67Sml25

    superkarma: 0 10.12.2009, 12:05:46
  12. [11] r.ge [*]

    Sml59Sml59Sml59 To je nádhera!!!! Hodně štěstí a krásných chvil v životě!!!!

    superkarma: 0 10.12.2009, 11:29:24
  13. [10] eli.emanuela [*]

    Rusalko, to je tedy silný příběh. Jsem opravdu ráda, že vše dobře dopadlo. Měla jsi opravdu z pekla štěstí. Sml16

    superkarma: 0 10.12.2009, 10:07:18
  14. [9] Danny [*]

    Člověk se nesmí vzdát bez boje,tady jde vidět,když se chce všechno jde,ti lékaři se báli ,ještě že tu máme ženu-in:-)) a našla jste toho pravého,který vás uzdravil:-))Hodně štěstí.

    superkarma: 0 10.12.2009, 09:55:04
  15. [8] MagdalenaKar [*]

    taky přeju štěstí a hlavně hodně zdraví, jak je zdraví důležité pochopí každý, až když si tím projde ....ale nesmí ztrácet optimismis...tak hodně prožitých let ve zdraví

    superkarma: 0 10.12.2009, 09:54:31
  16. [7] klarka66 [*]

    To je krásný příběh. Až se mi chtělo plakat. Sml79

    superkarma: 0 10.12.2009, 09:11:59
  17. avatar
    [6] babytka [*]

    Je dobře žes to nevzdala....hodně štěstí

    superkarma: 0 10.12.2009, 08:58:29
  18. avatar
    [5] augustyna [*]

    hodne stesti a hlavne spoustu zdraviSml16

    superkarma: 0 10.12.2009, 08:57:12
  19. avatar
    [4] enka1 [*]

    Teda,kam se hrabu se svým budíkem. Držím pěsti.

    superkarma: 0 10.12.2009, 08:50:08
  20. [3] svetlana [*]

    štěstí

    superkarma: 0 10.12.2009, 08:45:10
  21. avatar
    [2] ekleinovka [*]

    Tak to Ti přeju opravdu z celého srdce,protože zdraví,to je to nejcennější,co máš!!!Sml79

    superkarma: 0 10.12.2009, 08:39:40
  22. avatar
    [1] Věrulinka [*]

    Sml59Sml59Sml59 opravdu štěstíčko jsi měla Sml59Sml59Sml59, hodně do dalších let Sml59

    1. na komentář reaguje rusalka2008 — #21
    superkarma: 0 10.12.2009, 08:36:01

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme