Domácnost

Štěstí má jméno Andy


Člověk míní, osud mění... ačkoliv, v tomto případě má osud jméno Andýsek, k tomu čtyři čiperné tlapky, zrzavý kožich, dlouhý čenich, mlsný jazyk, plandající uši -  a především, zlatý psí život.

Ale každý příběh má svůj začátek.
V jednom okresním městě spokojeně žili manželé, říkejme jim třeba pan Karel a paní Milena.
Prožili mládí se svými radostmi i strastmi odpovídajícími své době, vychovali dceru, poznali všední i sváteční dny středního věku a smířili se s přicházejícím stářím.
Celý život pracovali, měli se rádi, žili jeden pro druhého, postarali se o své staré a v posledních letech bohužel již nemohoucí rodiče, přesto nezatrpkli a dokázali se radovat z maličkostí, které život přináší.
Jak čas plynul, přibývalo bolístek a nemocí, bylo stále těžší odolávat přibývajícím rokům, život kladl do cesty nejednu překážku a úsměv se pomalu vytrácel.

Snad to byla náhoda, snad tomu chtěl osud...
Vnučka dostala k Vánocům roku 1992 malý chlupatý dáreček – jezevčíka. Dostal jméno Andy a rostl vesele do krásy.


Až jednou...
Bylo moc práce, mladí toho musí přece tolik stihnout...
A tak Andy, tehdy několikaměsíční štěně, putoval k babičce a dědovi na několikadenní hlídání s tím, že jakmile se vyřídí potřebné, mladí si pro pejska hned přijedou, aby prarodiče příliš neobtěžoval. Tak se i stalo.
Za několik týdnů se situace opakovala...

Milý Andýsek si tentokrát získal babiččino srdce a spřátelil se s dědou natolik, že jeho odjezd domů oba oplakávali.
Neuběhlo mnoho dní a následoval telefonát, babička se ptá, jestli vnučka nepotřebuje opět hlídání? Ale, ale, že by se nám stýskalo? Inu, babička musí s pravdou ven a přiznává, že by se o pejska ráda postarala třeba i poněkud déle, že jí chybí a děda že na něj také pořád vzpomíná. A tak Andýsek, téměř roční psík, opět putoval do okresního města, a jeho milující páníčci bojovali s obavami, jak opětovnou změnu životního stylu přijme, přece jenom, těch několik dní se to dalo vydržet, ale teď...

Na přivítanou šunčička a spousta psích dobrůtek, vystlaný pohodlný pelíšek a dva páry milujících rukou. Andýsek měl, oč si štěknul, takže se štěkat už ani nenamáhal, stačil jeden pohled oddaných psích očí, a už se to nese... Každý večer pravidelná procházka, pak hned vykoupat a pečlivě osušit, aby nám Andýsek nenastydl. Jestlipak má Andýsek plnou mističku? To aby snad neměl hlad! A každý rok krásně zabalené dárečky pod vánočním stromkem, aby se měl Andýsek na co těšit!  Ale  vybalí si  je sám, on to umí!
V zimě v městském bytě, v létě na chatě, rok co rok dokud síly stačí.
Ale hlavně nezapomenout vzít Andýskovu zamilovanou deku, aby se mu příjemně cestovalo.

Aniž to kdo plánoval, Andýsek získal nový domov, a pan Karel s paní Milenou nalezli mnohem více.
Potřebného člena rodiny, za něhož jsou zodpovědni.
Když Andýsek stoná, stoná celá rodina, našlapuje se po špičkách, sedí se u jeho pelíšku a naslouchá se jeho dechu.
Oddaného přítele a kamaráda, se kterým se lehce zapomíná, že nohy už tolik neslouží a že je za námi zase další den.

Nový smysl života. Motivaci. Důvod žít.
Denní rituály, které se prostě musí odehrát. Andýsek čeká u dveří, je čas jít ven. A ven se jít prostě musí. Stále pomaleji, ale pořád pravidelně. Andýsek má hlad, musí se připravit snídaně, oběd a večeře. Andýsek se chce mazlit, všechno ostatní počká. Andýsku, nevidím tě, kde jsi? (Andýsek leží pod stolem a už asi minutu je hodný a potichu.)

Každý příběh má ovšem nejen začátek, má i svůj konec. Ale příběh pana Karla a paní  Mileny pokračuje.
Jsou si  vědomi, že jsou na světě proto, aby svému čtyřnohému svěřenci zajistili ten nejkrásnější psí život na světě.
Takže žádné umírání, žádné nemoci a trápení. To počká.
Andýsek nás potřebuje!!! Kdo by se o něj staral?


Píše se rok 2006.
Panu Karlovi je neuvěřitelných 95 let.
Paní Mileně 83 let.
Andýskovi 14 psích let.

Lidské i psí (a zvířecí vůbec) osudy mají mnoho společného.
Učí nás vidět neviditelné, vnímat a rozumět si beze slov.
Žít jeden pro druhého, obohacovat své světy navzájem.
Zázraky se nedějí, ani elixír mládí nebyl dosud objeven.
Ale - když člověk najde své zvíře a zvíře svého člověka, nastává souznění a vytváří se pouto nejsilnější.
Život má stále svůj smysl.
Rána jsou plná očekávání, dny barevnější a noci klidnější.

A přiznejme si, že i to je malý zázrak...

www.felinogrey.estranky.cz

   
22.01.2007 - Dům a byt - autor: Čtenářský příběh

Komentáře:

  1. avatar
    [10] 801926027 [*]

    krásný

    superkarma: 0 22.01.2007, 21:53:54
  2. avatar
    [9] lumpik [*]

    Potvrzuji i u nás to takto probíhá

    superkarma: 0 22.01.2007, 19:35:44
  3. avatar
    [8] hela.cb [*]

    Co dodat? Je to pravda a nejen s Andýskem.

    superkarma: 0 22.01.2007, 17:33:28
  4. [7] helip [*]

    Krásnej článek, mám podobného mazla doma a taky se všechno točí kolem něj.

    superkarma: 0 22.01.2007, 14:54:02
  5. avatar
    [6] aiša [*]

    ten je pěknej

    superkarma: 0 22.01.2007, 14:09:12
  6. avatar
    [5] Sfings [*]

    Já tedy pejska z důvodu nedostatku času bohužel nemám, ale miluju hlodavce, takže u nás se vše přizpůsobuje zubatým miláčkům. Morčátko obývá křeslo a panička kvůli němu sedí na zemi. Je ale pravda, že přítel si na tohle všechno těžko zvykal.

    superkarma: 0 22.01.2007, 12:39:18
  7. [4] Marie Hýblová [*]

    to samé,nikdo není doma tak si odskočím i z práce aby měl všecko a jsem ráda že nejsem sama takový blázínek.

    superkarma: 0 22.01.2007, 09:10:47
  8. avatar
    [3] Láska [*]

    U nás je to podobné,taky si hoví v posteli a má skoro vše na co si štěkne

    superkarma: 0 22.01.2007, 09:01:12
  9. avatar
    [2] _zelvicka_ [*]

    něco mi to připomíná, hlavně to ležení v posteli, u nás se taky noruje

    superkarma: 0 22.01.2007, 08:40:39
  10. avatar
    [1] Luciš [*]

    Snídaně, oběd, večeře, to už jezevec musí být širší než delší, ne u nás je to to samé, stačí zavolat, musím být dýl v práci a máti žene pro pesana, dvouhodinová procházka a pak balík piškotů na posezení a drbání až do úplnýho vydrbání

    superkarma: 0 22.01.2007, 07:54:23

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme