Reklama
Milá šťastná redakce :-),
Můj příspěvek asi nebude mít hlavu ani patu, je to jen pozastavení nad relativností štěstí.
Když jsi malý člověk, tak máš štěstí na maminku, na vynalézavého dědečka, na hodnou paní učitelku ve školce, na tu perfektní Bárbínu, kterou bys za 20 let uškrtila, a další velmi důležité věci.
Za pár let jsi šťastná, že si tě všiml kluk, kterého uháněla tvoje kamarádka, nebo že ten vřídek na čele, který byl večer prostě strašný, se ráno nějak vstřebal. Bože, děkujuuuu, jsem fakt nejšťastnějšíí!!
Za nějaký čas jsme šťastné, že máme děti, že jsme nešly na potrat, i když v té chvíli, kdy jsme zjistily, že jsme v tom, byly bychom šťastné, kdyby to byl špatný test!!
Všechno je tak relativní, že bychom měly brát to, co se nám stane, a nakonec to obrátit ve štěstí.
Jasně, že všechno nejde, jsou nemoci a situace, kdy to neobrátí ve štěstí asi nikdo, ale ten dnešek byl fakt pěkný a díky, že vůbec byl.
Ráno, až se probudím, tak budu šťastná! Prostě budu a hotovo!!
A vy taky!! :-)
1Mona
Milá 1Mono,
děkuji za první příspěvek.
Právě to, že umíte věci a události, které přicházejí, obrátit ve štěstí, z vás činí šťastnou ženu.