Vážená redakce, chci vám napsat svůj příběh o tom, jak jsem zůstala s klukama sama. Manžel nás opustil ve chvíli, kdy jsme ho nejvíc potřebovaly....V té době se mi vdávala kamarádka a já jsem šla na svadbu, samozřejmě i s dětmi, a tam se to stalo.

Mladší kluk si přisednul k jednomu osamělému pánovi a začal se s ním bavit o všem možném a pak mi ho dohodil ať si jdu s ním zatancovat (klukovi bylo osm let).

Já jsem poslechla a šla a od té doby jsme spolu začali chodit. Nejdřív nám přišel udělat květinovou stěnu, a tak to pokračovalo dál až se k nám nastěhoval. Kluci ho brali jako svého kamaráda, jemu nevadilo, že jsem nemocná a staral se o mě v dobrým i zlým.

Je to už pětadvacet let a on se teď věnuje i vnoučatům. Sám děti nikdy neměl, tak teď všechnu lásku dáva dětem a vnoučatům mým. Moc si ho za to vážím, je to takový můj poklad.

Proto chci říct, že se najdou i hodní muži a ten můj je navíc mladší než já. Někdo si řekne, že láska mezi dvěma, co jjsou od sebe věkově rozdílní, nemůže vydržet. Já tvrdím opak, můj manžel je mladší a nevadí nám to ......... Přeji všem rozvedeným maminkám hodně štěstí a lásky, aby i ony našly hodného a pro svoje děti milujíciho partnera.

S pozdravem vaše věrná migulka

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


Migulko, tak to musí být moc fajn mužský. Nesobecký, laskavý... Blahopřeju k jeho vlastnictví. Simona

Jaké příběhy prožíváte vy, milé čtenářky Ženy-in? Nebo znáte nějaký poučný ze svého okolí? Pište, čekáme na adrese:

redakce@zena-in.cz

Reklama