Novinky

Štěně neschováte

První čtenářský příspěvek zaslala Hanula. Přečtěte si její peripetie s pořizováním štěněte. Utajit ho před rodiči pod polštář je nemožné...

Na následujících řádcíách si můžete přečíst příspěvek čtenářky Hanuly k dnešnímu štěněčímu tématu...


Jak už jsem tu psala, jsem pejsková a v dětství jsem toužila po pejskovi a měla jsem i vytouženou rasu - německý ovčák. Do dvoupokojového bytu, kde nás bydlelo pět a takový velký pejsek by se tam nevešel. No nicméně tenkrát jsem to nechápala a pořád jsem otravovala, že toho pejska chci.

Došlo to až tak daleko, že jsem se domluvila s kamarádem, který měl fenu německého ovčáka, která byla březí, že jedno miminko od něj dostanu. Bylo to naše tajemství.

Pak nadešel den D a štěňata se narodila - chodila jsem denně na „návštěvu“ a vybírala si toho svého pejska.

A pak jsem ho dostala. Ale co teď?

Vzala jsem ho domů, dala do postele a přikryla polštářem a přišli naši.... štěňátku se v posteli nelíbilo a pofňukáválo. Maminka zbystřila a začala hledat tu „věc“, která tak naříká a nakonec brečelo štěně i já, protože naši nekompromisně řekli, že to nejde.

Štěně jsem musela vrátit. A dlouho jsem kvůli němu brečela.

Měla jsem však štěstí, že v mém okolí byl jeden paníček, který měl německého ovčáka a byl hrozně rád, když jsem si pro něj přišla a venčila ho...

Tak vzniklo mezi námi velké přátelství - tedy mezi mnou a tím pesanem.

Že mi z dětsví vydrželo trauma až do mé dospělosti jsem pochopila v okamžiku, když jsem odjížděla dlouhodobě pracovat do zahraničí a tenkrát jsem musela absolvovat i konzultaci s psychologem. Nejdříve jsem vyplnila test a pak šla na konzultaci - jeho první otázka byla - Už ho máte?

Koho? divila jsem se - no přece toho psa.....

Hanula

Pozn. red.: Text neprošel redakční korekturou.

Fototéma dne 14. ledna 2013: Štěňátka

  • Pošlete mi štěněcí fotku!
  • Napište k ní příhodu se štěnětem.

moje smeckaK dnešnímu tématu zasílejte fotografie (maximálně 5 kusů) štěňat. Abychom příspěvek uveřejnili, pošlete k fotce či fotkám také krátkou štěněcí historku, která bude dlouhá alespoň jako tento odstavec textu. Jedna ze čtenářek za svůj příspěvek získá knížku nakladatelství TaMi CZ Já a moje smečka, kterou sepsala fenka Adélka Syručková. Příspěvky posílejte nejpozději 14.1.2013 do 14.30 hodin na e-mailovou adresu níže. Ještě upozornění - nemusí jít o vaše štěňata, ale klidně o štěňata, která jste vyfotila někde v parku, ale rozhodně musí jít (kvůli autorským právům) o vaši fotku a jejím zasláním dáváte redakci souhlas k jejímu bezplatnému uveřejnění v tomto tématu.

Výjimka pro čtenářku DanuD - smíte zaslat pár fotek koťátek.

   
14.01.2013 - Čtenářské příspěvky - autor: Jakub D. Kočí

Komentáře:

  1. avatar
    [5] tajnostii [*]

    HezkéSml22

    superkarma: 0 14.01.2013, 21:49:32
  2. avatar
    [4] Jitullinka [*]

    Pěkné vzpomínání... Sml58

    superkarma: 0 14.01.2013, 17:51:55
  3. avatar
    [3] Jindriska8 [*]

    Naše děti taky vždy chtěly štěňátko a tak mě přemlouvaly tak dlouho,až jsem svolila.Sml16Sml16

    superkarma: 0 14.01.2013, 10:32:27
  4. avatar
    [2] Hanula [*]

    Sml16nemám - ale v práci máme "firemního šakala", tak mi to stačí....

    superkarma: 0 14.01.2013, 10:25:11
  5. [1] Roland [*]

    Pěkně napsané. A jak to vypadá teď  - máte doma psího kamaráda?

    superkarma: 0 14.01.2013, 10:14:13

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení

Náš tip

Doporučujeme