Narodila se v Havlíčkově Brodě v roce 1923 jako Stella Weingärtnerová, většinu svého dětství ale prožila na Mělníce. Už jako malá holčička projevovala velké umělecké nadání. Skvěle zpívala a tancovala, hrála na klavír i v ochotnickém divadle. Velkou zásluhu na tom měla její maminka, která ji obětavě vozila do Prahy do taneční školy. Tanečnicí se ale nestala.

V roli Jarmilky ve filmu Příklady táhnou

V patnácti letech se rozhodla, že se pokusí dostat na pražskou konzervatoř, a tak se tam s maminkou vypravily, aby získaly nějaké informace. Jak později Stella nejednou vyprávěla, dostala se tam ke své první roli. Na chodbě potkala dívku, která si ji prohlížela a řekla jí, že přesně takové děvče hledají do připravovaného filmu Příklady táhnou. Když se šla Stella filmařům představit, byla už role obsazená. Nicméně si vzali její adresu, co kdyby … příště…
Jenže to „příště“ bylo už za čtrnáct dní! Tehdy přijel režisér Miroslav Cikán k nim do Mělníku, naložil Stellu i její maminku do auta a jelo se natáčet. Ona herečka si to totiž rozmyslela, a tak roli Jarmily, naivní sestřenice Nataši Gollové, získala Stella.

První, co musela Stella udělat, byla změna jména. To její bylo dlouhé, těžce vyslovitelné a hlavně německé! A protože se začalo točit v květnu 1939, někoho napadlo, že by se mohla jmenovat Májová. Krásné jméno, zapamatovatelné, takové vlastenecké! Stella byla novým jménem nadšená. Dnes je film hodnocen jako mimořádně naivní, ale milý, takové byly ty prvorepublikové skoro všechny. A přesto se občas v televizi objevují… První role se zhostila Stella s lehkou samozřejmostí. Asi také proto, že byl film natočen podle stejnojmenné divadelní hry, v níž hrála už jako malá ochotnice v Mělníku.

O hereckém objevu se tehdy psalo ve všech filmových magazínech a jedno interview s ní udělal i mladý a pohledný redaktor Jaroslav Mráz. Občas Stellu doprovázel a mezi ním a Stellou vzniklo platonické přátelství. Nebylo to nic vážného, Stella byla ještě moc mladá. Pak se sobě ztratili a po válce Mráz emigroval do USA.
Stella se na konzervatoř nikdy nevrátila. Začala nejen natáčet, ale souběžně i hrát v divadlech. Obzvláště ráda vzpomínala na rok strávený v angažmá u Oldřicha Nového. Tehdy potkala svou velkou lásku. Byl to pozounista Jan Čížek, s nímž se dokonce zasnoubila. Mladý nadějný umělec však zemřel v pouhých 24 letech na tuberkulózu. Stelle se zhroutil svět! Přesto se po čase provdala. Manželství s Vojtěchem Egemem se ale brzy rozpadlo. Stella to zdůvodňovala, že stále vzpomínala na svou velkou lásku, i když se údajně na krachu manželství podílela i Stellina tchyně. Pak už se Stella nikdy nevdala.

Když byla v roce 1944 zavřena česká divadla, strávila Stella zbytek války jako totálně nasazená v modřanské továrně na léky. Nevzpomínala na to ve zlém, protože jednak mohla zůstat v Praze a také jako známá herečka požívala určitých výhod.
Po válce se k divadlu vrátila, nejdříve jezdila po venkovských štacích, pak byla v angažmá v Novém divadle, ale to už nebyl ředitelem Oldřich Nový. Další její štací se stala Fidlovačka a pak Divadlo ABC, kterému šéfoval Jan Werich.

Ve své  nejznámější roli princezny Zpěvanky z filmu Byl jednou jeden král

Po téměř deseti letech si na ni opět vzpomněl film. Režisér Bořivoj Zeman ji pozval „na kafe“ a nabídl jí roli Zpěvanky v pohádce Byl jednou jeden král. Moc dlouho se nerozmýšlela a roli přijala. Zvláště když měla v roli zpívat a tatínka jí hrál Jan Werich! Na roli královské dcery byla sice trochu přestárlá, bylo jí už 31 let, ale zhostila se jí skvěle. Byla to její první pohádková role a asi nejznámější. Pak si ještě zahrála vévodkyni Glorii v Princezně se zlatou hvězdou na čele.
Stella Májová hrála i v komediích. Nejvíc si ji asi budete pamatovat jako skvělou tetičku Rózu z Ameriky ve filmu Co je doma, to se počítá z roku 1980. V dobách totality nemohla tušit, že se jí podobná role podaří i v reálu.

V roce 1990 jí zazvonil telefon a na druhé straně byl nějaký pan Mráz. Chvíli tápala, ale pak se volající rozvykládal. Byl to Jaroslav Mráz, tedy nyní Jerry Mráz, onen kdysi mladý a do ní zamilovaný novinář. Byl právě v Praze u svého bratra, a tak se jí odvážil zavolat. A dál už to bylo jako z nějakého romantického filmu – tedy pro starší a pokročilé. Stalo se to, v co už ani jeden z nich nedoufal. Rozhořela se mezi nimi láska, jakou už ve svém věku nečekali.
Nic jim nebránilo, oba byli už delší dobu bez partnera. Stelle bylo sedmašedesát, Jerry byl ještě starší. Na nic nečekali a brzy se slavila svatba. Neměli naštěstí žádné stařecké manýry, oba byli nesmírně vitální. Vánoce strávili v Praze a pak se Stella přestěhovala k Jerrymu do Kalifornie.


Rychle se aklimatizovala, život v Americe si dokázala náležitě vychutnat. Sportovala, řídila auto, chodila do kasina, milovala slunce, ráda se koupala a opalovala (v mládí nebyla žádná stydlivka, dokonce nafotila akty!), utrácela … Jerry jí to umožnil. Když po válce emigroval, podnikal a založil v Americe spokojenou rodinu. Na svou lásku z Prahy však nezapomněl. Teď už byl pět let vdovcem. Stella a Jerry měli společné zájmy, spolu sportovali, cestovali nejen po Americe, ale i po celém světě, milovali stejnou hudbu, užívali si života, vážili si každého dne, co jim byl dopřán.

Krásné manželství však trvalo pouhých osm let. V roce 1998 totiž Jerry náhle zemřel. Stella se ale do Prahy nevrátila. Díky krásnému pozdnímu, byť krátkému manželství považovala už za svůj domov kalifornské městečko Falbrook. Zemřela tam v roce 2009, jedenáct let po svém milovaném manželovi. Příčina? Jedna z možností je roztroušená skleróza…
 
Na našem webu jste si mohli přečíst i o těchto zajímavých ženách:

Životní role Barunka
Krásná neznámá Elena Hálková
Věra Ferbasová: Milý prvorepublikový diblík

Uložit

Uložit

Uložit

Uložit

Reklama