s

Lepší vyhořet, než stěhovat, říká se. I když o stěhování vím své, tak skepticky bych to zase neviděla. Naopak. Poslední stěhovací zkušenost mě v mnohém poučila a mohu rozdávat rozumy. A tak mě napadlo sepsat Desatero úspěšného stěhování bez stresu.

Jak by to mělo být

  • Dívejte se na stěhování jako na počátek něčeho nového. Ano, chtěli jsme menší, (větší, zkrátka jiný) byt a tak ho máme. Hurá, těšíme se na zařizování.
  • Balení a vyklízení bytu je lepší než „fitko“. Věřte, že si zlepšíte kondičku a pravděpodobně i zhubnete.
  • Zbavíte se nepotřebného harampádí, které jste za léta nahromadili. Sentiment musí stranou.
  • Nepodceňujte balení. Čím lépe a efektivněji zabalíte, tím rychleji akce proběhne. Malé krabice zabalte do jedné velké.
  • Nezapomeňte krabice čitelně popsat. Předejdete pozdějšímu šílenství z hledání čehokoli.
  • Nešetřete na nepravém místě a objednejte si profesionály. Přijdou, znaleckým okem okouknou byt a domluví s vámi na podrobnostech. (Zapůjčení krabic, počet mužů, velikost auta, čas, cenu atd.)
  • V den D mějte opravdu všechno sbaleno. Včetně pohotovostního batůžku, kde máte to nejnutnější na „přežití“ v novém bytě, (než vybalíte).
  • Nepleťte se stěhovákům pod nohy, neraďte jim a neotravujte otázkami: „neměli jste mít větší auto?“ Věřte, že to opravdu umí, mluvte jen, když jste tázáni a raději pozorujte  stěhovací „koncert“. Stěhováci jsou mladí, silní a vtipní muži. A nesmrdí. (Vysvětlím později)
  • Pokud měníte byt za byt a stěhujete se ve stejný den, mějte akci „sesynchronizovanou“. Jinak dojde ke zbytečným prostojům.
  • Při nošení do nového bytu mějte představu, kam co půjde. Ušetříte si pozdější práci při přesunu nábytku a krabic, které nebývají zrovna nejlehčí.

Jak by to být nemělo:

Neodpustím si drobnou kritiku protistrany, která celou akci hrubě podcenila a udělala všechno úplně naopak. Tím zdržela nejen sebe, ale i nás.

  • Den před stěhováním neměli vůbec nic sbaleno. S výjimkou několika krabic.
  • Balení museli dohánět do ranních hodin, takže pochopitelně zaspali, byli unavení k smrti a totálně otrávení.
  • Neměli dostatek krabic, takže během stěhování překládali jednotlivé věci do přepravek.
  • Chtěli ušetřit, takže požádali o pomoc kamarády. Už podle vizáže chlápky bez fyzičky, z nichž pot doslova stříkal. A proto páchli na sto honů!
  • Měli k dispozici příliš malé auto, takže celou trasu absolvovali čtyřikrát!
  • Dostali se tak do časového skluzu a „naši kluci“, museli zbytečně čekat.  
  • Po nás potopa. Schválně „zapomněli“ jakousi skříňku na veřejné chodbě a tím nás ne zrovna dobře uvedli u sousedů. Ta skříňka bude určitě těch nových!!

Naštěstí jsme to vysvětlili, ale kdo tu skříňku uklidí, ví bůh. To byla jediná skvrna na našem stěhování a teď už se můžeme jen těšit z nového bytu a zařizování.

A ještě na jednu „maličkost“ nesmím zapomenout, i když patří spíš do rubriky Vztahy. Každé stěhování vás prověří a já jsem moc ráda, že jsme to vše zvládli v klidu a bez ztráty kytičky. Děkuji svému manželovi, že rozšrouboval nerozšroubovatelnou skříň a přežil to se mnou ve zdraví. Až na tu bouli o špatně otevřený kufr u auta, za což se mu dodatečně omlouvám.

Čtěte také:

Reklama