Reklama


Štědrý den byl považován za nejvýznamnější den celého vánočního období. Zahajoval dvanáct dní a dvanáct nocí tzv. zimního novoročí (24. 12.–6. 1.). A byl spojen s mnoha pověrami, mýty a zákazy. Co se nesmělo?

V tento den se většinou nepracovalo kromě příprav na večeři. Rozhodně se nemělo prát a věšet prádlo, neboť to přinášelo neštěstí pro dobytek, nebo i pro celou rodinu. Když už se prádlo pověsilo, a to jen v nejnutnějším případě, do večera muselo být uklizeno.

Střepy toho dne přinášely neštěstí. Neměly se zatloukat hřebíky ani nic darovat či půjčovat. Chlévy a stáje se čistit nesměly, jinak by dobytek začal kulhat. Před půlnoční mší se nesmělo šít a plést - protože by pak myši dílo zničily

Štědrý den byl přísným postním dnem, kdy bylo dovoleno jíst jen hrách, hrachovou polévku, černou kávu s chlebem a další postní jídla. Při vaření se směly používat jen rostlinné oleje, žádné máslo, žádné sádlo. Sladit se smělo pouze medem.


Některé ze zákazů mají souvislost s uctíváním duší zemřelých. Zákaz zametat během Štědrého večera vycházel z přesvědčení, že zametáním by mohly být zraněny duše zemřelých předků, které by se později mohly mstít. Stejný důvod měl i zákaz zvedání spadlých předmětů, bílení stěn, mletí obilí, tlučení plodin, vylévání vody na dvůr, prudké vstávání od stolu (přetrvalo do dnešních dnů) a vynášení popela.

Zákazy některých pracovních činností - například předení, navíjení, tkaní, pletení, vázání, šití, mlácení - měly také původ v obavách z ublížení zemřelým duším. Pomstou by byla neúroda lnu, konopí či obilí.

A také se nesměly psát zamilované dopisy, adresát by umřel. Takže pozor při psaní esemesek!