Domácnost

Stavěli jsme boudu pro psy

Na bezkonkurenčně nejhorší stěny, které jsem kdy viděla, stačil kyblík barvy. Žádné tapety, žádné složitosti, prostě jen jeden kyblík a dost. Tedy, úplně jen jeden ne, musely být nejméně dva, to bych majitelům onoho bytečku křivdila.

V nějakém chytrém časopise vyšel článek, který přesně popisoval, jak se má vymalovat malý pokoj, aby působil prostorným dojmem - včetně toho nesmyslu, že po stěnách mají být proužky. Majitelé bytu to vzali doslova. A čím jsou barvy na stěnách kontrastnější, tím to bude lepší. A jaké jsou kontrastní barvy? No přece černá a bílá!

Vymalovat byt na bílo dokáže každý, takže se pořídila pěkná bílá malba v celém bytě a pak přišlo korunování díla. Optické zvětšení malého panelákového bytu podle nejnovějších vědeckých poznatků. Vzala se černá barva a udělaly se proužky. Svislé. A protože barvy zafungovaly spolehlivě a pokoj se najednou zdál jakýsi přehnaně vysoký, bylo nutné jej opticky snížit. Jak jinak, než barvou? A samozřejmě podle nejnovějších vědeckých poznatků - tmavá barva na stropě pokoj zmenší... a jaká barva zbyla? Černá...

Pro ty z vás, které mě podezírají, že jsem si to vymyslela podotýkám, že jsem v tom bytě byla... odcházela jsem s pocitem, že v kriminále je to sice hrozné, ale ležet pod černým prknem ještě horší a ač jsem jinak těžce závislá, tak na černé kafe jsem neměla chuť víc jak týden.

Ale sama jsem se taky vyznamenala. Po nastěhování na barák bylo třeba postavit psům boudu. Pro dva psy dvoukotcovou, samozřejmě. Navrhla jsem boudu se společným vchodem a se dvěma kotci, velkými podle doporučení tak, aby se v nich oba psi mohli postavit, otočit a natáhnout (samozřejmě každý ve svém) a ještě zbylo kryté místo na psí misky. Návrh jsem prokonzultovala se dvěma chovateli, oba to odsouhlasili, vybralo se místo, nakreslili plánek a nastal problém. Bouda totiž potřebovala zateplení. Ani jeden v mých psů není „venkovní", takže se musely vymyslet dvojité stěny a izolace podlahy. Dva dny jsem strávila kreslením plánku a další dva týdny tím, že jsme vysvětlovala manželovi, jak si to představuji. Nic. Pořád nic.

Pak přijel kamarád. Vyhrnul si rukávy, chopil se nářadí a plánku a vrhnul se na stavbu psí ubikace. První rána přišla ve chvíli, kdy jsem zjistila, že plánek je blbě. Ne, že bych byla úplně blbá a neuměla kreslit, protože přece jen studium na strojní fakultě mě jaksi poznamenalo, ale nějak mi nedošly takové ty detaily, jako že střecha musí mít přesah, že bude-li podlaha lícovat s vnitřní stranou stěn, nebude bouda stát na ní alebrž kolem ní a podobně. Kupodivu se kamarád smál a bavil, protože jak mi později prozradil, jsou to klasické začátečnické chyby, se kterými počítal už dopředu. Takže nařezal prkna (dokonce mi dovolil pomáhat!), nachystal podlážku, položil první vrstvu izolace... a odjel. Za čtrnáct dní přijel znovu, zkonstatoval, že na boudě se samo od sebe nic neudělalo, prohlásil, že se to dalo čekat a boudu skoro dodělal. Skoro.

My jsme dokončili izolaci, nacpali mezi stěny skelnou vatu a začali začišťovat vchody... a ukázal se takový malý nedostatek. Můj větší pes se pevně rozhodl, že bouda je jeho. Větší kotec jako ložnice, menší kotec jako spižírna. Jo že se tam nedostane? No s tím si už poradí, koneckonců na co by měl zuby?

Prostě když už byla bouda hotová, byl problém ještě větší. Ten menší pes, kterého potřebujeme nutně vystěhovat mimo barák, protože není čistotný a celou noc proštěká, prostě do boudy nebyl vpuštěn, zatímco větší čistotný pes, který celou noc prospí a potřebu koná zásadně v nejodlehlejším koutě dvora se v ní uprdelil a odmítal vystrčit byť i jen špičku nosu.

Nastala etapa číslo dvě.

Bouda byla rozebrána, předsíňka zrušena, prostor pro misky taky a každý kotec dostal svoji oddělenou předsíňku. Nepomohlo. Bouda byla opět rozložena a vchod do menšího kotce byl zmenšen. Pohled na velkého loveckého psa, který se po břiše rve do kotce a nebo plížením plazením vylézá z boudy je komedie, kterou by Svěrák se Smoljakem jen závistivě sledovali, nicméně bouda je jeho a podnájemníky nebere. Každé ráno vylézá z malého kotce, vytvarovaný do čtverečku a pracně si natahuje záda. Pak jde zkontrolovat, jestli náhodou menší pes nevlezl do velkého kotce, protože tam přece nemá co dělat. A v mezičase spí v boudě kocour Macek...

Přiznám se, že můj kutilský pokus měl nakonec dozvuk... vzala jsem čtyři laťky, položila přes ně prkno, na každé vrazila jednu starou matraci z postele, za to dala taky prkno a psi spí dál na verandě.

Jen ten větší pes občas v boudě přece jen přespí. Koneckonců když už si s tím páníčci dali takovou práci, tak si toho musí vážit, ne?

Pajda


Milá Pajdo,
je vidět, že vedete pestrý a zajímavý život se psy a jinou dravou zvěří. Bouda má být zateplená, to si pamatuju z dob, kdy jsme měli baseta. Otec to vyřešil chytře – zateplil polystyrenem. Ale – pozor – udělal i odklápěcí střechu, aby se bouda dala snadno čistit.:)

Napište nám o kutilství na adresu redakce@zena-in.cz!

   
14.02.2007 - Dům a byt - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. [2] sdrawa [*]

    Posledně jsem si boudu pro psa stloukla sama, ale je fakt, že manžel mi připravil dřevo. Má na to nějaký nářadí, ale jinak jsem to zvládla sama :)

    superkarma: 0 13.06.2013, 08:42:09
  2. avatar
    [1] Gabčulka [*]

    Krásné, už se těším, až budeme boudu stavět my Naštěstí bafana chceme zatím jednoho, ale kdo ví...

    superkarma: 0 15.02.2007, 10:33:35

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme