Hloupé vtipy o stupidních blondýnách, šovinistické narážky na schopnost ženy být kreativní pouze u kuchyňských linek či předsudky o daných rozdílech v inteligenci mezi muži a jejich protějšky… Zní to jak z jiného světa v kontextu s úspěšným programem Stipendium LOréal ČR pro ženy ve vědě.

Před pár dny byl uzavřen příjem přihlášek mladých badatelek do akce s mottem „Svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy“. A porota jich evidovala 37!

Jsou talentované, ať mají šanci

Už třetí ročník pořádá kosmetická společnost s Českou komisí pro UNESCO a Akademií věd ČR. I když program není mediálně tak známý, o jeho významu nemůže být sporu. Pomáhá mladým vědkyním získat peníze na projekty, jejichž výsledek má šanci přinést pozitivní celospolečenský efekt.

Program tak vede k odstraňování bariér vytvářených stereotypů, jež dávají větší šanci k prosazování dobrých nápadů mužům.

Přihlásit se do něj mohou maximálně pětatřicetileté mladé ženy. Letošní věkový průměr žadatelek je 31 let a třetina přihlášek přišla z vědeckých pracovišť v Praze, ale také z Ostravy, Brna, z Jižních Čech nebo Olomouce.

Skoro třetina odevzdaných prací je z oblasti medicíny, týkají se například výzkumu nádorových onemocnění, genetiky, DNA, onemocnění štítné žlázy nebo hematologie.

Pokrok se badatelský mozek žen snaží přinést do oborů moderní nanotechnologie, izotopové analýzy nebo elektroanalýzy přírodních imisí, ale také geologie, biologie, ekologie nebo například botaniky.

A proč se do vědy plete kosmetická firma LOréal? Má k tomu dostatečný důvod. V jejím vědeckém výzkumu pracuje téměř tři tisíce lidí, ženy z toho představují 55 %. A po této zkušenosti se rozhodla firma investovat do většího podílu talentovaných žen ve vědě.

Letos tři laureátky mohou získat po 200 tisíci korunách na každé stipendium.

Mladé, půvabné, vzdělané. Boří mýty...

Kdo si odnesl statisíce na projekty loni a na co:

Doc. MUDr. Marta Kalousová, Ph.D. pracuje v Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze. Oceněna byla za odbornou práci na téma netradičních markerů onemocnění srdce a cév u pacientů se selháním ledvin léčených hemodialýzou. V rámci tohoto projektu plánuje zavedení nových molekulárně biologických a biochemických metod, studium dalších markerů a hodnocení jejich významu v prognóze nemocných.



Mgr. Jana Roithová, Ph.D. pracuje na Katedře organické a jaderné chemie na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Projekt se soustředí na detailní experimentální studium reakcí různě velikých uhlovodíkových dikationtů s methanem v provázanosti na mezinárodní kosmickou misi na Titan, měsíc Saturnu (mission Cassini-Huygens). Předpokládá se, že podmínky na Titanu a složení jeho atmosféry by se mohly do určité míry podobat podmínkám na Zemi před vznikem života, a právě jedním z prvních výsledků mise bylo spektrum ukazující složení ionosféry Titanu, které prokázalo zastoupení širokého spektra uhlovodíků.


Třetí oceněnou byla RNDr. Petra Šauli, Ph.D., působící v Oddělení aeronomie v Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Cílem jejího projektu je popsat prostorový a časový charakter chování ionosféry ve středních šířkách. Motivací tohoto projektu je stálá potřeba ionosférické předpovědi. Detailní znalost vlastností ionosférických charakteristik zlepší předpověditelnost chování systému v daném časovém rozsahu.




Za uplynulé dva ročníky, do kterých bylo přihlášeno na 64 různých projektů, byla udělena stipendia 6 českým badatelkám ve výši více než milion korun.

Výsledky letošního ročníku budou slavnostně vyhlášeny 27. ledna 2009 v reprezentativních prostorách knihovny Akademie věd ČR.

Považujete podobné programy za přínosné? Který z projektů, jež vyhrál loni, vám přijde nejzajímavější?

Reklama