Reklama


Mám pro ně slabost. Pro ty staré krámy z pozůstalostí, bazarů a frců.  Mají svoji duši, svou vůni, své příběhy. Miluji vetešnictví, kde mezi haldou odloženého harampádí občas objevím drobnost, která mě osloví. Třeba hezký rámeček, starou bižuterii, konvičku. Je to takové malé dobrodružství, jako když v sekáči najdete značkový kousek.

 

soutěž - 4. pro vodu chodila

 

Když jsem bydlela v Karlíně, nebylo co řešit, celý byt byl vlastně kombinací starého s novým. Do těch vysokých stěn stoletého činžáku se to náramně hodilo. Ale co teď? Karlínský byt i se „starožitnými“ poklady odnesla voda a já teď bydlím v prosvětleném, úsporně zařízeném bytě, kde mi každá „dobovka“ připadá jak pěst na oko. Jak a kde mám teď realizovat svou vášeň pro předměty s duší?



Prolistovala jsem pár časopisů a zjistila, že to nejen jde, ale při troše citu dodá starožitný nábytek modernímu interiéru osobitý styl.

 


Možná některá z vás stojíte před stejnou otázkou... Máte doma nějaký kousek po babičce, třeba hodiny, křeslo nebo komodu a řešíte, jestli mají dostat ještě šanci. Máte si lámat hlavu, jak to dát dohromady, nebo je jednodušší se starého „krámu" zbavit?


Co myslíte, mají starožitnosti v současném interiéru svoje místo, nebo patří do sklepa, na půdu a do bazaru?

Napište mi o svých zkušenostech.


Co máte doma po svých rodičích, prarodičích?
Dala jste jim místo v bytě?
Podělte se o své nápady, jak zkombinovat staré s novým!
Pochlubte se třeba fotografií.