Na otázku, proč se v některých kulturách běžně provozoval sexuální styk stejných pohlaví, existuje hned několik odpovědí. Stačilo, aby někdo z tehdejších mocných trpěl touto vrozenou poruchou - náhle nebyla trestána nebo považována za něco nepřirozeného. Na vojenských taženích zase mnohdy muži o ženu celé měsíce nezavadili, ženy v harémech naopak celé měsíce nemusely zavadit o svého pána.

Při dlouhém odloučení od opačného pohlaví, ale i při nabažení se podobnými sexuálními zážitky, sáhl člověk volnějších mravů po sexuálním partnerovi stejného pohlaví. Ve velkých říších pak nastávaly různé kuriózní důvody, ale o nich níže. Jejich vyústění je pak v Platónově tvrzení, že homosexuální láska je vyšší než heterosexuální!

Sladký Lesbos
Lesbické milování jako pojem nás zavede až do 6. století před Kristem. Na řeckém ostrově Lesbos žila slavná básnířka Sapfó, která ve svých textech, krom jiného, opěvovala i krásy ženského těla a vztahy mezi ženami. Můžeme se jen dohadovat, jestli její verše byly míněny opravdu sexuálně, ale rozhodně se v podvědomí pozdějších lidí a národů uhnízdila jako žena, která svými texty propagovala lesbické milování. Už jen to, že jméno ostrova, na kterém prožila prakticky celý život, se stalo vzorem pro označování tohoto pohlavního aktu, je jistě dobrá berná mince.

Spartské ženy
Obecně rozšířená domněnka, že ve starověké Spartě vládly ženy, je mylná. Je ale pravda, že oproti okolním řeckým státům bylo ve Spartě postavení žen mnohem lepší, měly například volební práva. Protože muži často válčili, mohlo by se zdát, že ve Spartě vládly ženy, ale ve skutečnosti zde panovala rovnoprávnost, která naopak malinko přikláněla ručičku na vahách ve prospěch mužů. Mravy však byly víc než uvolněné, stát od sedmi let vychovával děti a byl velký tlak na početnost Sparťanů, takže si ženy i muži mohli sexovat v podstatě jak se jim zachtělo. Bylo celkem běžné, že jeden muž se dělil o ženu s ostatními členy rodiny a zároveň byla běžná i láska mezi mladými Sparťankami – dívky zde chodily až do úplné dospělosti nahé, proto se před sebou nejspíš ani nestyděly a oddávaly se hojně rozkoši v náruči svých přítelkyň.

Homosexuál

Poprvé byl termín homosexuál použit v roce 1869. Jeho autorem je Karl-Maria Kertbeny. Jedná se o spojení řeckého zájmena homos (tentýž) a latinského slova sexus (pohlaví). Když tedy mluvíme o homosexuální lásce, mluvíme o lásce ke stejnému pohlaví.

Homosexuálové v Aténách
V Aténách byla situace trochu jiná. Silně patriarchální společnost degradovala postavení žen do tří pozic: manželka – rodička a služka v domácnosti, souložnice – žena určená k sexu, hetéra – žena určená pro lásku a něžné city. Toto absolutní znásilnění ženského principu vedlo postupně k obavám z přemnožení – muži si zkrátka souložili a plodili, kde se jim zlíbilo, takže to podle toho i vypadalo. Jenže právě strach z přemnožení měl nakonec za následek masivní propagaci „bezpečného sexu“ – v této souvislosti je tomuto spojení ovšem potřeba rozumět „sex muže s mužem“.

Homosexualita není cizoložství!
V Řecku je většinou cizoložství chápáno jako možnost oplodnění ženy jiným mužem. Z tohoto hlediska tedy není homosexuální chování nevěrou. Jaká ale byla praxe? Jak v kterém státě…

Tribady
d
oslova znamená třoucí se, tedy ženy, které se o sebe navzájem třou

V Římě byly z tohoto hledisky mravy daleko uvolněnější, ženy tu měly mnohem lepší postavení. Řecký učenec té doby, Lukiános ze Samosaty, tvrdí: „Tribady jsou lesbičky, které odmítají muže, ale navzájem se k sobě chovají jako muž a žena.“ Římští básníci Martialis a Juvenalis se už lesbickou láskou zabývají, jako by se jednalo o něco docela běžného.

Harém – ráj žen?
Harém je velice stará záležitost, někteří historici se domnívají, že byl přítomen už ve starověké Persii. Pod pojmem houngon (zadní dům) pak také ve staré Číně. V harémech bylo přítomno tisíce žen, manželkami počínaje a služebnými konče. Romantická představa, že harém je místo, kde spoře oblečené ženy čekají, až přijde jejich pán a obšťastní je, je trochu přehnaná. V harémech kromě žen žili eunuchové (kastráti) a často i chlapci – synové majitele, kteří ještě nedosáhli dospělosti. Bylo to místo, do kterého nesměl nepozvaný muž, ale zda se zde oddávaly ženy nevázanému sexu, je poměrně sporné. Zvlášť pokud vezmeme v potaz, že v harému byly vychovávány děti. Ale popřít lesbické milování v harému nelze. V některých kulturách, v nichž se nacházely harémy, ale docházelo zároveň i k ženským obřízkám - byly trestem za masturbaci nebo právě za lesbické milování. A když obřízka nepomohla, hrozila provinilé ženě i smrt...

Za sex s mužem na hranici
Píše se rok 342 našeho letopočtu. Římský císař Flavius Julius Constans, který přistupoval ke křesťanství takřka s radikálností katolíka, zavádí trest smrti za homosexuální lásku. Tento trest byl vykonáván upálením za živa. Pro jinak orientované nastává těžké období, které se vleče napříč historií až k moderním dějinám. Ale to už je jiný příběh…

Příště:
Starověk – Sex před tváří Boží

Přečtěte si:
Starověk – Orgie (ne)jen pro vyvolené
Pravěk – Rozkoš nebo instinkty

Odsuzujete homosexuální páry? Jste pro registrované partnerství, nebo vám vadí?

Reklama