Vztahy

Staré psy novým kouskům nenaučíš

Neděje se mi zas tak nic hrozného, abych se z toho hroutila, ale jsem ráda, když se lidé respektují, vycházejí si vstříc a zároveň spolu vycházejí... a nepomlouvají se za zády.

 

Ve své rodině jsem to tak poznala, máma s tátou nikdy na sebe nenasazovali a nesnažili se naši lásku přetáhnout na tu svoji stranu, stáli vůči nám jako jedna osoba. Bratr a já jsme každý jiný, přesto si i dnes v dospělosti rozumíme (tímto zdravím Meryl, jejíž bráška prováděl podobné skopičiny jako ten můj :-). Nečekala jsem, že to v rodině mého, jednou životního partnera bude jinak, v tomhle směru jsem tedy jaksi vyrůstala v ochranném kokonu.

 

Našla jsem si partnera chápavého, pracovitého, který se v mnohém podobal mému otci a který mne dlouho “ochraňoval“ před jeho rodiči. No, jednou se to stát muselo, při plánování svatby mi to přišlo logické a žádoucí. První návštěva  - dobrý, jak mi později došlo, oba dva se „drželi na uzdě“ a byli jak mílius. Při dalších, někdy povinných návštěvách u příležitosti narozenin či Velikonoc se začali, snad nepřestřelím – vybarvovat.

 

Při přípravě kávy a nandavání moučníku mne Petrova maminka najednou začala vykládat. „Holka, dobře si rozmyslete, jestli vám jakýkoliv chlap stojí za to. Podívejte se na toho mýho, je to budižkničemu. Pořád si jen šteluje ňáký rádia, sem tam se porejpe v topení, ale aby si mne všímal?! Dělám to jen kvůli Peťkovi, že jsem ještě s ním. Kdyby aspoň furt nepil to pivo, ale víno. To je víc nóbl...“

 

Ráda se věnuji ručním pracím, hlavně křížkovému vyšívání – beru to jako úžasnou relaxací, a tak jsem si to vzala i jednou na chatu, kam nás pozvali. „Slečno,“ oslovil mne bodře budoucí tchán, „ co to děláte? Myslíte, že tímhle vykouzlíte orosené pivíčko a dozlatova opečenou klobásku?“ A za smíchu „to jsem se dobře pobavil,“ odcházel do „karáže“, jak říkal své místní hospůdce.

 

Nedávno jsme se s Petrem rozhodli, že naše rodiče seznámíme, taky aby na svatbě a na hostině na sebe nekoukali jak mimozemšťani. Naplánovali jsme prima cestu do Pardubic, kde má jeden pán soukromé muzeum historických automobilů, pak oběd na náměstí, procházku po městě... a domů.
Cesta dopadla hrozně – pánové se jakžtakž bavili – v historických autech našli určité spojovací téma, i když bodré poplácávání po pleci můj táta nelibě nesl. Horší to bylo u maminek – copak v muzeu, tam ještě mohly dělat, ach – to je zajímavé, no, tohle si pamatuju, ale u oběda to byla hrůza – Petrově mamince prostě ta moje nemohla být rovnou partnerkou – nečte Harlekýnky, ani Chvilku pro Tebe, nezajímá ji, jestli v tržnici mají o korunu levnější mouku než v obchoďáku... a jestli je lepší čistit hříbky od nohy nebo kloboučku, neřeší. A vsadím se, že Petrův otec taky trpěl, neb můj táta dokola nerozebírá, jestli je tahle značka piva akorát dobrá na protažení střev a či onen zlatavý mok vodička pro cucáky, prostě pije, co má rád, a ostatních značek si nevšímá.

 

Safra, jak to po sobě čtu, vypadá to, jako bych své rodiče stavěla na piedestal, to ne. Jen mi z té naší akce plyne ponaučení, že bude lepší nechat to tak, jak to je, nechat každého dělat, co ho baví, prostě podle hesla Starého psa novým kouskům nenaučíš... a držet se co nejdál...

 

PS. Držte mi pěsti, ať to na svatbě nepromlčíme, nebo ať Petrova maminka nemá hlavní slovo... Září je za rohem...

   
26.07.2005 - Láska a vztahy - autor: Tereza

Komentáře:

  1. avatar
    [31] Meander [*]

    Kdybych si někoho nedejbože brala, bude oproti mně ve výhodě. Z mojí strany žádná tchyně nehrozí

    superkarma: 0 27.07.2005, 17:21:32
  2. avatar
    [30] Suzanne [*]

    My jsme rodiče představili na svadbě. Ráda se občas setkám s rodinou ze strany manželova táty. Jeho matku nemusím, tudíž se s ní nesetkávám, ani nebudu. Jestli budou někdy děti, asi se s ní občas setkám, ale bude to velmi zřídka. Manželovu babičku mám ráda a ona mě, manželova dědečka (83) kdykoli pošlu do háje (bydlí v našem domě), pakliže se chová jako fracek a usurpuje babičku. Naučila jsem se s tím nepárat

    superkarma: 0 26.07.2005, 23:17:30
  3. [27] okno [*]

    ozvi se

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:58:37
  4. [26] okno [*]

    halo Nioneta si tady?

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:58:03
  5. avatar
    [25] Mulen [*]

    nioneto?

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:42:21
  6. avatar
    [22] gerda [*]

    a stejně je to zajímavé. Po naprosto cizích lidech, kteří by se normálně obloukem obešli, se chce, aby k sobě byli srdeční, milí a jánevímcoještě jenom proto, že se jejich děti náhodou potkaly. Podle mě úplně stačí, když spolu slušně vycházejí. A když si padnou do noty, je to terno, ale nedá se to vynucovat. V minulém manželství jsem manželovy rodiče "ctila", ale o porozumění z jejich strany nemůže být řeči - byla jsem "z města", a oni venkovani. Já tedy z toho komplex neměla, zařadím se kamkoliv a ovládám veškeré polní práce i práce se zvířectvem - nepomohlo. Přesto jsem tchyni pomáhala jak jsem mohla, když byla třebas nemocná. Tchána jsem snášela těžko, byl despota. Teď jsou oba mrtví. Ale moji maminku si můj druhý manžel nedovede vynachválit - asi je fakt dobrá tchyně. Rádi ji pozveme třeba na oběd, ona se chvilku zdrží a pak jde domů. Bydlí blízko. Je to dobré, když se nebydlí pohromadě, lidi jsou si vzácnější a nemusí řešit lapálie.

    superkarma: 0 26.07.2005, 13:15:24
  7. avatar
    [20] Clerenc [*]

    Nasi se s rodicema meho pritele znaj a casto se i navstevujou. Navzajem se zvou na narozeninove oslavy. Do rodiny jsme se navzajem vzali predstavit asi po mesici, fakt je ze my jsme spolu zacali hned i bydlet, takze to bylo i vhodne.....

    superkarma: 0 26.07.2005, 12:09:08
  8. avatar
    [17] kemy [*]

    Gabi: pravda. to mě občas taky štve. jakmile se něco děje, máma volá jeho rodičům, aby to přeci taky věděli,co sme provedli

    superkarma: 0 26.07.2005, 11:28:50
  9. avatar
    [16] kemy [*]

    tak já to mam docela v pohodě. naši se s rodičema znaj, žatec neni city. bydlíme na stejnym sídlišti, takže nebylotěžký je seznámit při potkávání. ale takovýhle kecy bych zvlášť od jeho mámy nesnesla. mě už berou jako bych patřila do rodiny, to je jiná po těch 4 letech, že si mi třeba ona postěžuje, někdy i on, ale na první návštěvě? divná rodina. přeju hodně štěstí, ať si nedej bože nenecháš od tchýně s*át na hlavu a ať se z manži nevyklube třeba tatínek.

    superkarma: 0 26.07.2005, 11:27:48
  10. avatar
    [14] Gabi [*]

    Jasně, lidi nezměníš, jen to bude zajímavé, až se vám narodí dětičky . Seznamování rodičů je poměrně zbytečná akce, ale možná buď ráda, že si nepadli do oka. Kamarádům se to stalo a jsou z toho na prášky - rodičům v sehraném týmu prostě neutečou.

    superkarma: 0 26.07.2005, 09:47:37
  11. avatar
    [13] gerda [*]

    ale vždyť to dopadlo dobře. Seznámili se, nepohádali se a bydlet spolu určitě nebudou. každý je nějaký - a je to tak dobře. Jinak by na světě byla docela nuda.

    superkarma: 0 26.07.2005, 09:44:51
  12. avatar
    [12] Žábina [*]

    většinou s partnerem si "berete" i jeho rodinu, pokud tedy od sebe nebydlíte 1/2 republiky

    superkarma: 0 26.07.2005, 09:04:18
  13. [10] r1911 [*]

    U nás vyšlo časem najevo, že moje mamka, která se do města před x lety nastěhovala, chodila s přítelovou mamkou do 9. třídy na ZŠ. A bylo po představování... Navíc obě rodiny bydlí ve stejném městě, ale neznaly se, tedy nepotkávaly se...

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:46:02
  14. avatar
    [8] Majdinka [*]

    Myslím, že stýkat se nemusejí (rodiče), ale je to slušnost. Každý rodič by měl mít možnost znát rodiče toho druhého.

    superkarma: 0 26.07.2005, 07:13:05
  15. avatar
    [7] Kačena1 [*]

    ...se mi vybavilo:moje paní pedikérka opravdu, opravdu hodně nemá ráda synovu slečnu. Při příležitosti synovy promoce se syn rozhodl, že maminku představí jejím, jím pozvaným rodičům. Paní pedikérka se bránila:Nemusíš mě hned seznamovat s rodiči každé holky, se kterou začneš chodit! Pointa: On s ní chodí od své deváté třídy!

    superkarma: 0 26.07.2005, 06:54:05
  16. avatar
    [6] Odemětobě [*]

    Naši se s příbuznými moc nestýkali,tatínek by rád,ale mamka na navštěvování moc nebyla.U manžela je to naopak,jeho širší rodina je společenská,drží při sobě,navzájem si nezávidí.Myslím si,že není špatné před svatbou poznat příbuzné.

    superkarma: 0 26.07.2005, 06:52:10
  17. avatar
    [2] Mici [*]

    Nevím, naši se s manželovou máti viděli prvně taky až na svatbě, nijak jsme to neřešili. Nějak to dopadlo, tchýně stejně bydlí 100km daleko, takže se od té doby s našima neviděla, myslím, že nestrádá ani ona, ani naši. Je fakt, že na svatbě se mohou semlít věci nejrůznější, viz svatba mého bratránka, který si bral takovou prazvláštní dívčinu. Měla tam mít nějaké své sourozence, ale nikdo z nich tam ani nepřišel, nakonec tam byli jen její rodiče a bylo to takové nějaké divné. Mi to bylo celkem šumafuk, ale v porovnání s ostatními rodinnými sešlostmi tam byl poněkud "hustý vzduch"

    superkarma: 0 26.07.2005, 01:06:04

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Výzkum žena-in.cz – téma bolest, horečka a nachlazení
Trápí vás exém? Zapojte se do testování RadioXar

Náš tip

Doporučujeme