love

Veronika žije v dlouhodobém vztahu, její partner je, jak sama říká, skvělý, nic jí vlastně nechybí, je spokojená. Ale... stále miluje svého bývalého přítele.

„Není to tak, že bych Davida, s nímž žiji již třetím rokem, nemilovala, jen z hlavy a hlavně ze svého srdce nemůžu dostat Ivana. Moji velkou lásku, přítele a spřízněnou duši. Prostě to nejde,“ přiznává Veronika.

„Ivan byl dokonalý bohém. Tělem i duší. Žil pro daný okamžik a mě život s ním zpočátku strašně bavil a naplňoval. Bylo to vlastně jedno velké dobrodružství. Seznámili jsme se v baru, na literárním večírku. On byl jedním z účinkujících, já přišla se spolužáky z vysoké...“

„Zaujal mě na první dobrou – oblečením, velmi hlasitým smíchem, cigaretou, kterou měl za uchem a hlavně povídkou, kterou nám ten večer přečetl. Pravděpodobně jsem tehdy nebyla jediná, která zahořela láskou k němu, ale byla jsem jediná, komu dodalo víno odvahy a pozvala ho na další skleničku,“ vypráví Veronika o svém seznámení s Ivanem.

„Už ten večer jsme spolu odešli domů a tam zůstali dalších několik dní. Nikdy jsem nebyla takhle zamilovaná jako tenkrát. Všechny problémy, komplikace, starosti... nic neexistovalo. Najednou jsem žila v ideálním světě a měla vedle sebe dokonalého muže.“

„Jenže po pěti letech vztahu jsem já byla ta dospělá a Ivan pořád ten svobodomyslný bohém. Já chtěla rodinu, on ne. Já chtěla bydlet ve vlastním, jemu bylo nejlíp v našem dvoupokojovém bytečku. Já chtěla odcestovat na Nový Zéland, on prakticky nevytáhl paty z Čech. A tak, poprvé ve svém životě, jsem dala přednost racionálnímu rozhodnutím před tím citovým. Zlomilo mi to srdce, Ivanovi asi také, ale neviděla jsem v tom tenkrát budoucnost,“ pokračuje Veronika ve svém vyprávění a pokračuje: „Sbírala jsem se z toho vztahu další rok. Pak jsem se dala dohromady s Davidem, který měl do bohéma opravdu hodně daleko a je skvělým a zodpovědným parťákem. Náš vztah má ale perspektivu. Jen... jen to není Ivan, který mi chybí každičký den.“

„A víte, co? S Davidem zatím děti stále nemáme, bydlíme v nájmu a o Novém Zélandu si můžu nechat leda tak zdát...“

Mohlo by vás zajímat:

Reklama