Domácnost

Stala se z ní měšťka

Dobrý den,

minulý týden jste nás, čtenářky vyzvali, abychom napsaly svá trápení, či radosti. Jako správná Váha jsem hledala pro a proti, zda mám své trápení do redakce poslat. No, sice s křížkem po funuse, ale třeba mi někdo poradí.

Moje dcera Alice žije v jiném městě než já, takže se ani s ní, ani s vnoučaty moc nevídám - tak jednou do měsíce.

Když se dcera vdala a odstěhovala se za manželem do nedalekého okresního města, přála jsem jí to - vzala si šikovného a milého kluka, sehnala místo ve spořitelně a postupně stoupá po pomyslném žebříčku kariéry, který nebyl přerušen ani dvěma mateřskými (a to je v dnešním světě co říct).

Považuji se za normální ženskou a fungování naší původní rodiny také za takové to běžné, neutrácelo se bezhlavě, ale také se nešetřilo za každou cenu, nebyli jsme ani páni, ani kmání - tak nevím, kde se způsoby a chování Alice vzaly, kde mají původ.

Zpočátku jsem chování dcery brala jako péči o domácnost, starostlivost o "zachování a nepoškození" nábytku, vedení dětí k pořádku. Tak to také aspoň prezentovala.

Jenže za těch několik let se tahle "pozitiva" změnila v cosi, co má blíž spíš k potrefenosti.

Důležitý je dojem - dcera je schopná dekoratérka, má cit kombinovat materiály a barvy, a tak se interiér jejich bytu mění každým rokem k nepoznání, to by nebyl takový problém, ale bohužel to má dopad na mnoho dalších věcí - děti ji v podstatě obtěžují, jakmile zachytí o řasení záclony - je oheň na střeše, že si ničeho neváží - ať si jdou hrát do pokojíčku. Hrát?! S čím, hraček mají minimálně, protože je prý stejně rozbijí, hrát si mohou akorát tak v koutečku, aby náhodou něco nerozházely a nebyl nepořádek. Děti ale přeci mají být slyšet i vidět - tak tomu bylo i u nás - společně jsme si s manželem s dětmi hráli, stavěli papírové lodě, malovali obrázky, hráli si na schovávanou - kdepak, jen by pocuchaly třásně na koberci a udělaly šmouhy na parketách.

Několikrát jsem se o tom snažila s dcerou bavit, ale marně - ať si šílí, ale vadí mi, že její potrefenost má dopad na děti. A její manžel - jde to mimo něj, práce má nad hlavu - ale copak mu to přijde normální?

Poslední kapkou ovšem byla moje poslední návštěva - dceři skončilo stavební spoření a peníze použila na nákup vysněné kožené sedačky - bílé. Proč ne, sny jsou hnacím motorem. Ale když jsem se chtěla posadit, dcera se zarazila, bylo vidět, že jsem udělala něco "zakázaného". Jenom z ní vypadlo: "Mo.. moment, mami, počkeeej!" A přiběhla s ručníkem, který dala na sedačku, a řekla: "Tak a teď se můžeš posadit. Víš, MY na ni nesedáme."

Nadzvedlo mne to, sebrala jsem vnoučata a šla ven. Tohle si moje dítě ke mně dovolovat nebude.

Nevíte, jak jí mám napravit hlavu?

           
   
02.06.2005 - Dům a byt - autor: Tereza

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [137] Pe-ťule [*]

    Mame 1pokojovy byt,2letou holčičku a ať dělám co dělám nepořádek mame doma skoro pořád.Dřív mi to dost vadilo ale ted už jsem to vzdala.Večer se to uklidí a je pohoda.

    superkarma: 0 05.06.2005, 16:31:49
  2. avatar
    [134] Avilka [*]

    Veronika, tvoja dcéra a moja svokra by si rozumeli!! Na sedačke deka, všetko sa muselo blýskať ako gule. Do spálne sa chodí cez obyvačku a od chodby, krížom cez obyvačku má do spálne malý koberček. Pred dverami handry a handričky, aby sa nezamazal koberec. Že s tými handrami to vyzerá efektne ani nemusím rozoberať. A keď bola dcéra malá a prišli sme na víkend k nej tak sme ako prvé hľadali, kam z kúpeľne skryla nočník. Mala názor, že nočník v kúpeľni je neestický a čo by si o nej ľudia povedali, keby ho tam mala.

    superkarma: 0 03.06.2005, 13:06:59
  3. avatar
    [131] hanula1 [*]

    Ahoj tak já vám taky něco napíšu.
    Nejsem vůbec žádná puntičkářka, ale taky mám ráda uklizený byt. Žel s dvěma dětma je to někdy nadlidská dřina. Sotva se uklidí, tak děti i manžel, včetně mě dokážou byt pěkně "zlidštit". Ale nevadí, mám to doma ráda a cítím se tu dobře. Prostě nemám ráda a ni bordel ani načinčaný byt. Hlavně musí být všem doma doře a byt má být zabydlený. Takže čára na zdi mě jednu dobu nadzvedla ze židle a teď to přehlížím a pochválím Vojtu za malířské umění a jdu čistit. Moje maminka o mě tvrdí, že jsem bordelářka a že ě málo mlátila,protože jsem se nenaučila uklízet... . Přijede za mnou jednou za čtvrt roku, byt nám převrátí vzhůru nohama a já se těším až zase pojede domů. Je to blbé, ale ona mi doma fakt všechno zkritizuje a nic jí není dobré.Já se pak cítím jako největší špína pod sluncem.Tak spolu uklidíme dle jejích představ - aby se tu cítila dobře a pak je to nejhodnější babička.... a já si po jejím odjezdu oddechnu.
    moje tchyně je chvatelka perských koček a taky bordelářka, ta má v baráku 20 koček a ten svinčík si nepřejte ani vidět. Po svatbě jsme tam s manželem bydlali 3 roky. Zvířata mám ráda, narozdíl od maminky, ale co je moc je moc. když je kočka přednější než člověk... tak to zamrzí. Naše Julinka, coby mimi měla babičku v baráku, ale byla na posledním místě. Prostě - když si má kočkařka vybrat mezi čičinama a vnučkou, tak si vybere kočku.

    tak já se prostě snažím mít doma pořádek, ale nepřeháním to...
    Veroniko, s dcerou asi nic nenaděláte, ale jestli můžete, tak si vnoučky vemte na víkend k vám.

    superkarma: 0 03.06.2005, 09:17:36
  4. avatar
    [128] Eva_CZ [*]

    Ja bych zvire doma nesnesla, uklizim kazdy den - a mam to tim padem hned...

    superkarma: 0 03.06.2005, 02:55:42

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [127] Julča [*]

    Jak to tak čtu,jsou tu samé extrémy.Milá Veroniko lepší je mít dceru pořádnou než bordelářku.I když každý extrém je nanic.Já mám ráda pořádek.Děti jsem naučila,že se v obýváku nejí (nemyslím sušenky,koláč nebo chlebíčky),myslím třeba snídaně,obědy a večeře.Hračky už neřešíme,jsou větší a v pokoji ať to mají jak chtějí.
    Řeknu vám,že mám tchýni,která je hrozná bordelářka a mně se to příčí.Zvíře v bytě taky nemáme.Prach utírám tak jednou za týden nebo 14 dní.Ale nádobí a zem umývám každý den

    superkarma: 0 02.06.2005, 22:20:22
  2. avatar
    [126] anava [*]

    Něco podobného jsem zažívala taky. Do obýváku se nesmělo - jenom na večerníčka a na pohádku, na sedačku jsme my děti mohly sednout jen za předpokladu, že zvedneme bílé leskymo, krásně ho narovnáme na opěradlo a po pohádkách zase krásně narovnáme zpět bez jediného faldíku. Teď ve své domácnosti nestrpím na sedačce žádný přehoz, v kuchyni žádné dečky s volánkama (které tam stejně jenom překážejí) a dětem do pokojíku pro jistotu chodím jen jednou týdně - nechci je "prudit", když vidím ten binec, vím totiž, jak to vždycky vadilo mi. Ale na druhou stranu musím uznat, že jsou z nich hrozní bordeláři.

    superkarma: 0 02.06.2005, 20:48:01
  3. avatar
    [125] Kekka [*]

    Tak to je docela děsný. Hračky v dětech podněcují fantazii, hravost, ale i pomáhají vývoji jemné motoriky atd. atd. Zahnat je do koutečku a dopřát jim jen minimum hraček je sobecké a přehnaná péče o byt je jen snobárna. My máme dvě malé děti a hraček hromadu, hrají si kde chtějí a s čím chtějí a myslím, že jim to prospívá.

    superkarma: 0 02.06.2005, 20:34:12
  4. avatar
    [122] Ťapina [*]

    Já i přemýšlím, proč se vlastně vyrábí bílé sedačky? Vždyť to fakt není k používání, divím se, že si to někdo koupí.

    superkarma: 0 02.06.2005, 19:59:00
  5. avatar
    [121] bednaroi [*]

    to s tou sedačkou mi připomělo švagrovou, mají 4 letého syna, a zařizovali si nový obývák, a chtěli si koupit světlou sedačku. Když jsem jí říkala, at si vyberou raději nějakou tmavší, že jim to dítě stejně ušpiní, nebo na ni budou dávat nějakej přehoz, tak mě odbyla, že to se nestane, že se tam jíst nebude.........a jak to dopadlo? koupily světlou sedačku, a po měsíci už na ní mají hozený nějakej divnej hadr, kterej k ní ani nejde, a to jen na sedací ploše, no holt, komu není rady, tomu není pomoci .......................jo, a to ještě kupovali sedačku za 30 tisíc, s tím, že to bude kvalitní, a na naše návrhy, at koupí nějakou levnější, a po pár letech ji můžou klidně vyměnit za jinou, a nebude je to finančně tak bolet, taky nereagovali kladně, ale ted brečí, že to mají doma půl roku, stálo to kopu peněz a už je to prosezený.

    superkarma: 0 02.06.2005, 18:21:30
  6. avatar
    [116] tomáš [*]

    Přidám ještě vzpomínku na bývalou tchýni - a je to taky vlastnost mnohých našich maminek,babiček...Měla ve skříních schovanou výbavu a nádobí "lepší", ale skoro nikdy to nepoužívala.Místo ubrusu igelit, místo jídelního servisu bakelitové kempingové talíře a pohárky..a cokoliv jsme koupili nového (např. i utěrky do kuchyně, měla místo nich natrhaná děravá prostěradla) - šup s tím do skříně. Jednou měli návštěvu, tak do koupelny dala koberečky, obalené igelitem...No, ušetřila to - ale pro koho? Syn všechno rozprodal nebo vyházel.Přeci jen je lepší si užívat života, a ne budovat muzeum...Tak holky, pozor!!

    superkarma: 0 02.06.2005, 15:50:23
  7. avatar
    [115] Ada1 [*]

    Moje tchýně je také MACHR na pořádek. I když jsme ma na návštěve, tak neustále uklízí. Děti (5 let) si mohou (a mohly)hrát vždy jen s 1 hračkou, ostatní musí být uklizeno ve skříni. Když je hračka už nebaví, šup s ní do skříně, pak teprve výměna. Vždycky říkám, že se v noci bojí tchán jít na záchod, aby mu ona zatím nezastlala. Naštěstí už mi alespoň nemluví do mé domácnosti.

    superkarma: 0 02.06.2005, 15:36:55
  8. avatar
    [105] gerda [*]

    Vecernice: možná jsme ani tak moc neodbočily, zvíře někdo bere jako součást inventáře, jako společenský doplněk, a tak na ně taky pohlíží. Na tobě je poznat, že máš srdce na pravém místě, jinak bys to přešla bez povšimnutí. Měj se tam hezky, třeba ještě něco napravíš - i třeba v zájmu pořádku v bytě

    superkarma: 0 02.06.2005, 14:29:19
  9. avatar
    [102] gerda [*]

    Vecernice:teda, chudák kočka. Teď už skoro na 100pct vím, že to dělá proto, že je nešťastná. A jestli nemá žádné hračky ani společnost, tak to je pro ni dost trudný život.

    superkarma: 0 02.06.2005, 14:10:23
  10. avatar
    [91] gerda [*]

    Manx:zkus škrabadlo trošku navonět kozlíkovými kapkami, jen tak poťukat prstem. Bude ho víc přitahovat. A jinde, když ho načapáte při drápání, zasyč a pleskni ho novinama. Někdy taky zabere postříkání vodou. Ale jsou to naše milované potvory a pořád dokola zkoušejí, kam až můžou zajít. Jedna z naších koček začne pokusně poškrabovat na taburetu vždycky, když chce na sebe upozornit.

    superkarma: 0 02.06.2005, 13:48:31
  11. avatar
    [90] gerda [*]

    Manx: přesně tak, studí to už od pohledu. Ale na druhé straně to svědčí o jisté zámožnosti, a o to možná jde? ;)

    superkarma: 0 02.06.2005, 13:42:16
  12. avatar
    [89] gerda [*]

    Manx: máme 1+1 a jinam se to prostě nevejde. Je to zašoupnuté v jediném možném místě v bytě, pod linkou v rohu. Na to naše WC bychom to dát nemohli, stáli bychom nohama v kočičím, fakt tam není ani jediný volný cm. Na škrabadlo jsme vynalezli místo pod parapetem a v obýváku mají strom do stropu, to naštěstí vyšlo perfektně, i když jsme měli obavy. Výměra 31 m čtverečních, dost málo

    superkarma: 0 02.06.2005, 13:40:20
  13. avatar
    [88] Pettys [*]

    Tak to jenom doufám, že tohle nevyroste z mojí dcery jako reakce na to, že u nás se opravdu jíst z podlahy nedá, jaksi nejsou lidi na udržování pořádku. Jsme dost . U mně to je zase reakce na to, že jsme u rodičů taky měli obývák hlavně na ukazování, nic se nesmělo ošoupat, pořád musel být ve stavu, abychom mohli přijmout nečekanou návštěvu. Jako děti jsme tam skoro nesměly.

    superkarma: 0 02.06.2005, 13:39:13
  14. avatar
    [87] kouzelnice [*]

    na co ta paní má sedačku, když se na ní nemůže sedět? Sedačka se snad už jmenuje od své funkce - sedání. Ta paní je opravdu nemocná.

    superkarma: 0 02.06.2005, 13:38:06
  15. avatar
    [81] chrpa [*]

    Na druhou stranu jsem obdivovala tchyni. Od dcery u ní byli na návštěvě pravnoučátka. Dcera jim dala do ruky čokolády a oni byli od ní celí pomatlaní a těma ručičkama od čokolády na všechno sahali. Na sedačku v obýváku, na stěny v kuchyni. Prostě zapatlali celý byt. Takže po takové návštěvě čisti sedačku,případně vymalovat

    superkarma: 0 02.06.2005, 12:52:12
  16. [78] Rikina [*]

    To může být taky tím, že dcera od mládí toužila po pěkných věcech, a nemohla je mít. Teď může, tak si to splňuje, a v tom nadšení prostě zapomíná na normální život. Mohlo by to být jenom dočasné... Taky znám lidi, co léta žili tzv.z ruky do huby, tři děti, starý domek, starali se o nemocné rodiče... pak jim rodiče zemřeli a oni začali podnikat. Starý domek prošel nákladnou rekonstrukcí, starou škodovku vyměnili za nové Mondeo, zahradu předělal zahradní architekt, a v obýváku měli bílý koberec, černou sedací soupravu a nechodili tam. Pes nesměl ani do domu. Návštěvy směly jen nakouknout, a sedělo se s nimi v kuchyni... No a ty tři děti, když dospěly, všechny se z té nádhery luxusní odstěhovaly, a teď bydlej v mrňavých podnájmech, kde luxus není ani omylem. Úspěšný podnikatelský pár teď žije v tom domě osamoceně, a může si užívat vší té nádhery, o které předtím snili - ale oni pořád jezdí na návštěvy ke svým dětem, do těch mrňavých podnájmů, a jejich luxusní dům zůstává prázdný... tož tak.

    superkarma: 0 02.06.2005, 12:48:25
  17. avatar
    [77] chrpa [*]

    A já znám lidi,kteří si postavili barák a měli ho jen na dívání i se zařízením. Sami bydleli v jedné místnosti. Se třemi dětmi. A jejich jedna dcera,o těch druhých nevím, když se vdala,tak to měla taky tak

    superkarma: 0 02.06.2005, 12:46:29
  18. avatar
    [74] Mici [*]

    podle většiny vašich reakcí jsem si trochu zhojila svůj bordelářský mindráček, protože fakt nejsem typ, že bych 2x denně (někdy ani 2x týdně)obletěla kvartýr s prachovkou. Takže jsem se poznala v každém příspěvku trochu: máme taky i týden rozehrané dostihy a sázky, k synovi do pokoje mnohdy ani nejdou otevšít dveře, taky si tam styví bunkry, ponožkama a slipama má vycpané veškerá místa o nichž ani netuším, že jsou, spocené hadry mi manžel taktéž s oblibou rozvěšuje po bytě , naštěstí máme balkón, takže to házím tam. JInak ani jeden z těch dvou zřejmě nechápe, k jakému účelu slouží skříně. Všechno přehozené přes cokoli-přes židle, přes šicí stroj, bobek u kosmetického stolku v ložnici taky není už několik dnů vidět. Sice taky občas někde utvořím nějakou tu "kupečku", ale na ty moje dva chlapy nemám. A sbírat to po nich . Než dojdu na konec, na začátku najdu nové hromady A to se mi tady na koberci kutálí téměř 5-ti měsíční taky chlap, ten zatím binec kolem sebe nedělá, tak aby mi to aspoň trochu vynahradil, před chvílí mi pokadil rifle, když jsem si ho vzala na chvíli na klín a četla si Ž-I. ....a tak tu žijem

    superkarma: 0 02.06.2005, 12:23:27
  19. avatar
    [73] gerda [*]

    Vecernice: kočka nečistotností protestuje. To je známá věc. Taky cítí atmosféru a sympatie, moc dobře pozná, kdo ji má rád a kdo ne. Taky se jí nemusí líbit stelivo, když udělá potřebu do WC, tak ho potřebuje mít vyčištěné, nebo tam podruhé nevleze. může mít zdravotní problémy. Řešením by mohly být záchody 2? Normální zdravá kočka čistotná je, to chce vystopovat, proč to dělá. My máme taky "staré" kočky (5,7), máme je až od jejich strašího věku a jsou úplně obyčejné nalezenkyně z ulice, ale čistotné jsou od samého začátku.

    superkarma: 0 02.06.2005, 12:21:30
  20. avatar
    [70] gerda [*]

    Manx: a máš pro kočku škrabadlo? Já si nedělám srandu, někdo to třebas neví - jako já před lety - že je to nutnost.

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:55:25
  21. avatar
    [69] gerda [*]

    hmm, a to my máme v bytě (jenom v něm) kočky. Můžou všude a všecko, takže jsem zjistila, že se nám móc pěkně odlupují dýhy z poliček, jak za to zachytly drápkem. No ale mám se zlobit? Říkám: až toho bude víc, koupím si nalepovací pásky z dýhy a spravím to. Všude jsou chlupy, WC mají v rohu kuchyně...někoho by z toho trefil šlak, nám to připadá přirozené. Jednou v životě jsem byla na návštěvě v nádherném uklizeném bytě, hostitelé byli skvělí, pohoštění taky...ale doma jsme meditovali, co nám tam vadilo. Tak: nebyla tam jediná známka nějaké záliby, ani knížka, ani časopis, všecko bylo naleštěné až sterilní. V tom bych žít nemohla, i když uznávám, že to bylo hodno obdivu, svým způsobem.

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:52:46
  22. [66] polednice [*]

    Z reakcí ostatních jsem zjistila,že jsme taková normální rodinka.Také zastávám názor,že byt m sloužit nám a ne my bytu.Dcera Veroniky ani neví,o co přichází.Vždy jsem překvapená,co najdu ZA sedačkou.To by u nás asi nevydýchala

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:48:26
  23. avatar
    [65] macasev [*]

    Babeta: Jo,jo přesně jako u nás jen v obýváku rozehraný dostihy a sázky (a to klidně i týden).
    Jinak souhlasím s Večernicí a když ne i dceru tak aspoň děti ať si užijí s babičkou (a babička s nimi?!)

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:45:00
  24. avatar
    [64] macasev [*]

    Babeta: Jo,jo přesně jako u nás jen v obýváku rozehraný dostihy a sázky (a to klidně i týden).
    Jinak souhlasím s Večernicí a když ne i dceru tak aspoň děti ať si užijí s babičkou (a babička s nimi?!)

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:44:41
  25. avatar
    [63] Mylady [*]

    Tak tohle mi opravdu normální nepřipadá, vypadá to na nějaký psychický problém. Chudáci děti!

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:44:36
  26. avatar
    [62] Evča [*]

    dodám jen dva mužský a - to mluví samo za sebe

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:43:26
  27. avatar
    [61] Evča [*]

    Brennesl: 34 - po kažkdém čištění koberce jsem bývala pevně přesvědčená že už se v obýváku nenajíme a teď po letech už mi to ani nenapadne, natož být přesvědčená aspoň chvilku

    superkarma: 0 02.06.2005, 11:41:54
  28. avatar
    [51] Kelly [*]

    Měla jsem kdysi kámošku, která bydlela s rodiči v 2+1. Kuchyň, obývák, ložnice (která sloužila i jako dětský pokojíček). Obývák byl neustále zamčen, protože fungoval pouze pro návštěvy. Když jsem jednou nakoukla přes pootevřené dveře, když šla kámoška pro nějakou věc, málem jsem se vyvrátila. Všude - po skříních, gauči, křesle - panenky, medvídci, kraječky - a k tomu byl nábytek hodně průměrný, vůbec nic cenného, jen sám nevkus - nepochopila jsem důvod ...
    Paní Veroniko, jak už tu někdo radil, zkuste to přes zetě. Bude to chtít hodně času a domluv, dcera snad ale nakonec otevře oči. Věci jsou k užívání. Co je to za bydlení, když se tam člověk cítí jak v kazajce ...
    Zkuste jí dát přečíst naše reakce. Kolik z nás má doma pěkné a drahé sedačky, nábytek - ať už moderní nebo starší, ale o to cennější - ale dokážou se z toho radovat a užívat si toho.
    Když se zmohla na koženou sedačku, tak než se sesedí, tak si na novou a určitě mnohem hezčí určitě našetří ještě min. 2x.
    To ji chce mít doživotně? Vždyť móda i v nábytku jde rychle kupředu. Za pár let se jí bude zdát, že to už není ono a koupí novou - a tu "starou" neosezenou prodá právě za takové peníze, jako za tu osezenou.

    superkarma: 0 02.06.2005, 10:38:03
  29. avatar
    [46] Andula [*]

    breberka: a to já jsem vcelku ráda, když se u nás návštěvy cítí dobře a nechala bych je přebalovat i na tom gauči , náš byt je pro nás věc, kde fakt bydlíme a je to na něm někdy i vidět

    superkarma: 0 02.06.2005, 10:07:13
  30. avatar
    [43] Andula [*]

    *Kotě*: ale zase levitující konstrukce by narušila estetický dojem, to je peklo

    superkarma: 0 02.06.2005, 10:06:07

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme