Reklama

 

Ten chlap mi byl od pohledu protivnej.

Vypadal jak teplej manekýn, na vlasech měl takovou vrstvu gelu, že se mu vlasy proměnily v podivně ulepený bodliny, a navíc se nosil jak nadrženej kačer.

 

Nenávidím tento typ chlapů, a i když mohou být prima (ač nerada – uznávám), já mám zkrátka na ně svůj názor, který si udělám od prvního pohledu a který mi už nikdy nikdo nevezme... Skoro nikdy.

 

Seděla jsem s kamarádkou u sklenky vína, diskotéková hudba útočila na naše bubínky jak zuřivá vlčice a já se v duchu proklínala za to, kam jsem to zase vlezla.

„.....kou... na.... be.... jak...“ Nerozuměla jsem Martině fakt ani slovo.

„Cooooooo?“ zařvala jsem, snažíc se překřičet Scootera. Marně.

 

Zabrouzdala jsem pohledem po klubu a naše oči se opět střetly.

Ne, s ním bych nešla ani za milion – problesklo mi hlavou. Frajírek, namyšlenej děvkař – a možná gay.

 

Myšlenky mi pluly hlavou jak tichá řeka a já pila sklenku vína za sklenkou.

Jak a kdy jsem se ocitla s ním u jednoho stolu netuším. Toto období mám v paměti obalené mlhou (vínem), každopádně si ale naprosto zřetelně pamatuji, jak mi začal zlehounka hladit stehna...

 

Zní to neuvěřitelně, ale bylo mi to příjemné!

Bylo mi jedno, kde a s kým je kamarádka, a moje myšlenky na to, že ON je děvkař a namyšlený frajer, vzaly také za své.

 

Nechala jsem jeho ruku, aby laskala mé stehno stejně jako motýl hladí květinu svými křídly, a pokud jsem pronášela nějaká „moudra“, nepamatuji se.

 

Veškeré mé soustředění patřilo jen té ruce, jak jezdí sem a tam a pomalu, pomaloučku se dobývá pod moji sukni. Nenásilně, beze spěchu, jen jakoby omylem.... Jakoby zabloudila a marně hledala cestu zpět.

 

V jedné chvíli jsem měla pocit, že tam ani nesedím, že to nejsem já, komu vlhnou kalhotky, že to není skutečno.... Ach ano, jen má fantazie se vydala do říše s názvem Erotika. Vydala se na výlet a posílá mi kouzelné pohlednice, na kterých je vyfocená má touha, má představa....

 

Pak mne pohladil přes kalhotky a trošičku přimáčkl to nejcitlivější místo.

Do reality jsem se vrátila rychlostí světla.

 

Kam zmizely zábrany?
Kam zmizel ostych?
Co se stalo s mým názorem na něj?

 

Vše bylo pryč. Zůstal jen pocit neuvěřitelného chtíče, a pokud se mysl člověka může přepnout pouze a jen na sexuální, až zvířecí myšlení, moje se přepnula stejně jako vypínač.

 

Roztáhla jsem nohy a svět, lidé, hudba  - to vše přestalo existovat.

Něžně, jemně mě hladil přes kalhotky, občas se jakoby omylem dotkl a přitlačil na můj poštěváček.... a já, já se vznášela v nebi.

 

Bylo mi jedno, zda TO někdo vidí, nebo ne. Jen jsem chtěla, aby pokračoval, aby nepřestával, aby mě odnesl do světa neutichající touhy, něhy, rozkoše..

 

Když mi prstem zajel pod kalhotky a jedním prudkým pohybem se mi dostal až do nejzazší části pochvy, málem jsem vykřikla.

Nevím, čím to bylo, ale takhle vzrušená, takhle – doslova a do písmene – roztoužená, jsem už nebyla řadu let.

 

Hrál si se mnou jak kočka s myší.
Když už už vycítil, že budu, přestal a jakoby se vůbec, ale vůbec nic nedělo, mi nalil sklenku vína. A pak začal znovu...

 

Ach, bože bylo to tak nádherné. Nevím, co jsem dělala za pohyby, jakým způsobem mi dráždil poštěváček, ale myslela jsem, že umřu. Opravdu ano.

 

Když přišlo vyvrcholení, málem jsem si prokousla ruku. Chtělo se mi řvát z plných plic, chtěla jsem, aby ten okamžik, ta chvíle plná pulsující rozkoše nikdy neskončila....

 

O dvě hodiny později jsme si řekli ahoj, vyměnili telefonní čísla a vrátili se zpět ke svým životům.

Nikdy víc jsem ho nepotkala.....