Bulvár

Stáhněte ho z kůže!

8. června roku 1600 zahájil Jan Jesenius přes odpor církevních kruhů v Praze první pitvu člověka. Trvala pět dní a shlédlo ji přes tisíc diváků. Šlo o významnou událost na poli medicíny, ale i kultury – bylo překročeno další tabu a lidstvo se posunulo zase o krůček dál v pomyslném vývoji. K čemu ovšem tento vývoj směřuje, to tehdy nikdo netušil - a přes předpovědi futurologů to nikdo netuší ani dnes.

Starověké tabu
Pitvy byly kulturním tabu po dlouhá tisíciletí lidské historie. Ani pro své medicínské znalosti obdivovaní starověcí Číňané nebo Indové neměli povoleno pohlédnout do hloubi mrtvého těla. Mohlo by se zdát, že první krok na tomto poli učinili Egypťané se svými znalostmi mumifikace – ani oni však v anatomii příliš nepokročili – vyjímání orgánů bylo v podstatě řemeslnou záležitostí a s většinou orgánů se zacházelo velmi nešetrně – hlavní snahou bylo je odstranit, ne zkoumat. Za sídlo lidského myšlení a duše bylo považováno srdce, které bylo zároveň řazeno k cévní i trávící soustavě.

Nejstarší příručka
Přesto pochází nejstarší anatomická příručka na světě právě ze starého Egypta. Datuje se přibližně do roku 1600 př. Kr. a říká se jí papyrus Georga Eberse. Pochází pravděpodobně z knihovny při jedné lékařské škole a jedná se o nejstarší známé vědecké pojednání z oboru medicíny. Obsahuje základy anatomie, popis patologických případů a vhodných léčebných postupů a sedm set receptů na léky.

Prasata a opice
Ani slavný řecký lékař a anatom Galenos z Pergama pravděpodobně neprováděl přímou pitvu lidských těl. Své znalosti získával ošetřováním gladiátorů a pitvou opic a vepřů. Poznatky shrnul do díla nazvaného „O anatomických pozorováních". Zdrojem řady jeho omylů byla patrně právě skutečnost, že poznatky získané pitvou zvířat přenášel na anatomii lidského těla. V jeho stopách pokračoval i slavný arabský učenec Avicenna a staly se základem slavné Vesaliovy anatomie.

Do hlubin člověka
Andreas Vesalius byl v šestnáctém století profesorem anatomie na universitách v Itálii, zejména v Padově, a později působil jako osobní lékař Karla V. a Filipa II. Byl v podstatě prvním, kdo důkladně prozkoumal lidské tělo při pitvě. Jeho dílo De humani corporis fabrica libri septem vydané roku 1543 v Basileji se stalo základem novodobé anatomie. Vesalius srovnával poznatky z pitvy člověka s pitvami zvířat a poukazoval na Galenovy omyly.

Pražská pitva
O rozvoj anatomie v českých zemích se zasloužil Jan Jesenius, profesor anatomie v Praze. Jeho veřejná pitva ovšem sledovala i jiné než ryze anatomické cíle. Důkazem toho bylo i pozvání, které Jesenius rozeslal významným představitelům šlechty, církevním hodnostářům, měšťanům a vědcům. Profesor v něm obhajuje význam pitev a zdůrazňuje smysl praktické znalosti stavby lidského těla pro všeobecné vzdělání urozené šlechty, nejen pro lékaře. Sama pitva, k níž byl využit popravený zločinec, se pak konala ve slavnostně vyzdobené Rejčkově koleji. Trvala pět dní - od 8. do 13. července - a zúčastnilo se jí přes tisíc diváků. Vědecký přínos této demonstrace pro anatomické poznání byl minimální. Význam Jeseniovy pitvy je nutno vidět v historickém kontextu. Kromě snahy pozdvihnout lesk pražského Karlova učení šlo především o snahu ukázat, že na pitvě samé není nic zavrženíhodného a že je třeba ji považovat za legitimní postup v zájmu vzdělání i medicíny.

Výstava těl
V Jeseniových stopách do značné míry kráčí i Dr. Gunther von Hagens, vynálezce unikátních technologií preparace a konzervace živých tkání a autor kontroverzní výstavy Bodies. Celý projekt má, ostatně nejinak než Jeseniova pitva, své odpůrce i zastánce. I v tomto případě je přínos výstavy nejen čistě vzdělávací - zaměřený jak na studenty medicíny, tak na širší veřejnost - ale jde i o lámání určitých tabu. A - opět podobně jako v Jeseniově případě - i zde jde nesporně také o slávu a o zisk.

Trocha dojmologie
Na závěr snad jen pár dojmů ze samotné výstavy. Provázela mě jí kamarádka - studentka medicíny - a její obdiv nad precizností a názorností exponátů byl zcela nelíčený. „Na něčem takovém by se to učilo,“ vzdychala, „při skutečné pitvě tohle málokdy uvidíš a kam se na to hrabou exponáty z anatomického ústavu.“ Technologie, kterou Dr. Gunther používá, je vskutku unikátní - umožňuje například vypreparovat kompletní oběhovou soustavu. Na mě osobně pak pozitivně zapůsobila celková atmosféra výstavy - připadalo mi, že se nese v duchu úcty a obdivu k lidskému životu, apeluje na péči o zdraví (například srovnáním plic kuřáka a nekuřáka nebo ukázkou tukových tkání obézní ženy) a rozhodně jsem neměla pocit, že by šlo o pouhou snahu šokovat a vydělat peníze, byť obojí jistě hraje svou roli. Také pochybnosti o původu těl autor vyvrací - jestli mu uvěříme pak zůstává na nás...

Na Ženě-in o Bodies také zde.

Byla jste na výstavě Bodies? Nebo na ni plánujete jít? Pokud ne, proč? Co si o výstavě myslíte? A jaký názor máte na veřejné pitvy? Byla jste někdy v pitevně? Jak to na Vás působilo? Poskytla byste své tělo pro vědecké účely? A na podobnou výstavu?

   
08.06.2007 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Komentáře:

  1. [14] Jovka [*]

    Take jsem si myslela, ze to je OK , takova vystava. Ale, ze je pry nejasny puvod tel a ze tam jde hodne lidi jen proto, ze je to "sou, tak to nechci podporovat.

    superkarma: 0 11.06.2007, 08:04:47
  2. avatar
    [13] Libča [*]

    tuhle vystavu jsem si moc prala videt, myslim ze uz to nestihnu a mrzi me to, nevidim v tom lamani tabu ci urazku lidskosti ci jine veci, pro me je to silene zajimava vec mam na tohle moc positivni nazor

    superkarma: 0 09.06.2007, 14:17:14
  3. [12] Jovka [*]

    Kdyby tam byla umela tela, kolik by tam slo lidi kvuli tomu, aby se poucili a vzdelali?

    superkarma: 0 09.06.2007, 09:10:50
  4. avatar
    [10] ivana.kuglerova [*]

    Majucha: Tůdle, nehodlám o ně přijít

    superkarma: 0 08.06.2007, 11:28:10
  5. avatar
    [8] ivana.kuglerova [*]

    Ťapina: Vím já ? Tvrdil to náš profesor anatomie . A tvrdil to ostatně i ten Vesalius, ale do podrobna jsem to nezkoumala . Ale můžu to zkusit zjistit .

    superkarma: 0 08.06.2007, 11:01:25
  6. avatar
    [7] ivana.kuglerova [*]

    Majucha: No, tohle je spíš o Jeseniovi, Bodies jsou jenom doplněk .

    superkarma: 0 08.06.2007, 10:58:22
  7. avatar
    [5] Ťapina [*]

    V čem je tělo zvířat (savců a obzvláště prasat) tak odlišné od lidského, že přenášení poznatků vedlo k významným omylům? Bylo sice otravné se naučit mezidruhové rozdíly asi u deseti základních druhů, ale princip fungování savčího těla je v zásadě jednotný.

    Výstava je mi ukradená, jen si myslím, že skutečný zájemce o poznání lidského těla má civilizovanější možnosti, než tenhle cirkus.

    superkarma: 0 08.06.2007, 08:58:27
  8. avatar
    [4] vlcice [*]

    1)Ne
    2)Ano
    3)-
    4)Myslím si, že pro hodně lidí je to velmi zajímavá a poučná výstava. Určitě má velký přínost na poli vzdělávání
    A kdo ji vidět neche, tak ho tam nikdo nenutí chodit. Pokud ta těla byla získána legálně, tak výstava určtitě není neuctivá k člověku.
    5)Na veřejné pitvě toho člověk moc neuvidí. Tento účel daleko lépe splní nějaký dokumentární seriál nebo zmiňovaná výstava, kde si každý může vše podrobně prohlédnou z blízka.
    6)Ano, ale hospodářských zvířat.
    7)Bylo to velmi zajímavé.
    8)Ano
    9)Ano

    superkarma: 0 08.06.2007, 08:48:41
  9. avatar
    [3] *Kotě* [*]

    V pitevně jsem byla. Výstava Bodies mě neoslovuje, nevím, proč je tak důležité neustále "lámat určitá tabu".

    superkarma: 0 08.06.2007, 06:29:20
  10. avatar
    [2] Meander [*]

    Hehe, já myslela, že to bude článek o obřízce.

    superkarma: 0 08.06.2007, 01:07:43

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme