Pěkný den,
téma je pěkné,jsem zvědava na ostatní kočky. Nebudu protahovat kecání, protože výkonný reaktor Richard bude mít plno práce.

Svěřím se vám se seznámením se svou první láskou. Hm, to bude víc jak 30let.

Bylo to v zimě, jela jsem sama na lyže. Nikdy jsem nezůstala sama a vždy jsem si našla někoho k sobě. Pokaždé to bylo jen tak nezávazné. Co mi sudičky přisoudily tentokráte, jsem nečekala. Po pár hodinách jsme lyžovaly už čtyři kočky, hihňaly se a přemýšlely, kde sebrat šikovné kluky.
Na našem horizontu se nic nepohybovalo, ale utvrzovaly jsme se, že někde chlapíci jsou. Čas k obědu byl pokročilý a my jsme ještě sjely do smrčiny, abychom vykonaly vypouštění přeplněné přehrady.

Sjezdovky jsme neodepínaly, oteplovačky byly na půl žerdi, zadečky vystrčené, průtok moravského toku... bylo slyšet jen uzávěrku foťáku a za ním čtyři rozesmáté kluky.
Prý nás sledovali už od rána a dokonce si nás mezi sebou rozdělili. Nehádali se... Naše parta držela při sobě velice dlouho, byly jsme první lásky, jezdily jsme na společné prázdniny, ale i těm bylo po pěti letech odzvoněno.

Jako manželé zůstaly jen dva páry. Ty druhé byly poznamenané autonehodou. My dvě siroty, jsme si našly po dlouhé době jiné partnery, ale to je jiná kapitola.

Máš-li něco na duši, svěř se reaktoru Ríšovi a ten to pošle do étéru.
Pěkný den Arjev

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Tedy Arjev,
musím říct, že tohle napsal sám život. Příběh mě docela dostal, hlavně s tím, že i přes tak kuriózní seznámení se vztahy tak pěkně rozvinuly.

A ten závěr napsal sám život též. Je to pomalu na film, úplně živě to vidím (ne, teď nemluvím o těch fotkách, vážně ne :-))!

Reklama