Reklama


Je prostě neodolatelný. Cítíte každým milimetrem svého těla, že byste ho chtěla. Navíc váš partner – pokud zrovna nějaký je, se vám zrovna moc nevěnuje, a pokud se náhodou vaše těla potkají, proběhne jen špatně skrývané sobectví s brzkým výbuchem. A to s mužem, kterému právě nasloucháte, zatímco celá se touhou ocitáte v plamenech, zaručeně nehrozí…

Člověk nemusí být promiskuitní. Stačí třeba jen jednou podlehnout kouzlu někoho charismatického a pohledného a malér je na světě. Aniž byste to tušila, ON vás nakazil nějakou pohlavní nemocí. A protože žijete obvykle uspořádaný život, myslíte, že nemáte zapotřebí znát příznaky nejčastějších pohlavní nemocí. Jistota je ale jistota…

TOP 6pohlavních nemocí

Chlamydie
Kapavka
Genitální opar
Filcky
Virová žloutenka typu B a C
Syfilis
HIV / AIDS

Ohrožené je vysoké procento

Manželské nevěry se u nás dopouští 64 % mužů a 42 % žen. Ve skutečnosti je ale poměr spíš padesát na padesát. Psychologové to vysvětlují tím, žemužská nevěra je společensky více tolerována, respondentisi v průzkumechhonili triko,ženyse naopak k záletům toliknepřiznávají...

Velký přehled nejčastějších sexuálně přenosných chorob

Kapavka
Někdy se jí s nadsázkou říká pohlavní chřipka. To kvůli relativně snadnému vyléčení.

Její původce – gonokok, vyvolává hnisavý zánět sliznic močového a pohlavního ústrojí, kromě sliznic močové trubice a děložního hrdla postihuje také často sliznici konečníku a oční spojivku. Při pokročilé neléčené nákaze však může vyvolat i postižení jiných orgánů, kloubů, sliznice úst, nosu a hltanu. Vzácností nebývá v takových případech ani kapavčitá sepse – otrava krve.

Prvním příznakem u mužů bývá za tři až pět dní po podezřelém pohlavním styku pálení a řezání při močení společně s hnisavým výtokem z močové roury a zarudnutí jejího zevního ústí. Toto akutní stadium někdy může přejít do stadia chronického, kdy bolestivé příznaky vymizí, výtok se objevuje jenom ráno a šíří se z močového ústrojí na ústrojí pohlavní (chámovody, nadvarlata) s následným možným poškozením plodnosti.

U ženy od nákazy do objevení se prvních příznaků uplyne často delší doba, průměrně pět až sedm dní. Příznaky (výtok a obtíže při močení) jsou však podstatně mírnější než u muže. To je také příčinou toho, že často více než polovina kapavčitých nákaz u ženy unikne pozornosti, žena je v té době pochopitelně infekční a o své nemoci se často dozví, až když nakazí dalšího muže.
Léčí se antibiotiky. Neléčená kapavka může, podobně jako u mužů, vést k orgánovému poškození a ke vzestupu gonokoka do vyšších oddílů rodidel. Z toho pak může vzniknout postižení vejcovodů s jejich následnou neprůchodností a neplodností.

Chlamydie
Růstový cyklus bakterie Chlamydia trachomatis ji nutí parazitovat v hostitelských buňkách a její neschopnost růstu v umělém prostředí velice znesnadňuje odhalení. Odhaduje se, že chlamydiové nákazy jsou v dnešní době vůbec nejčastější sexuálně přenosnou infekcí.

Chlamydie napadají močovou trubici a u žen děložní čípek. U mužů způsobují tak zvané nekapavčité záněty močové roury. Může vést – hlavně u žen– k závažným následkům.

Prvním znakem chlamydie je bolestivý vřídek na genitálu. Asi po týdnu se objeví zduření mízních uzlin v tříslech, provázené horečkou a zimnicí. V posledním stadiu dochází k rozsáhlému zánětu pohlavních orgánů a konečníku, u žen až krozpadu dělohy a vaječníků. Výsledkem bývá často neplodnost. U mužů bývá pálení a bolest při močení. Problém je, že u některých probíhá bezpříznakově a muž se stává trvalým zdrojem infekce pro všechny sexuální partnerky.

Léčba je antibiotická, zejména v počátečních fázích onemocnění. Pokud nemoc přejde do chronické fáze, léčí se velmi obtížně, někdy celé měsíce.

Syfilis
Do těla může vstupovat nejen při pohlavním styku, ale i při kontaktech ústy nebo konečníkem. V první fázi nemoci se v místech vstupu asi za tři týdny utvoří takzvaný tvrdý vřed. Není to vřed hnisavý, je spíše podobný bércovému vředu. Jde v podstatě o ztrátu kožní nebo slizniční tkáně kruhového nebo oválného tvaru velikosti čočky až pětikorunové mince, výjimečně větší. Masově růžová spodina nekrvácí, výrazněji nebolí a má tužší, až chrupavkovitý podklad.

Asi za dalších sedm až deset dní se přidruží nebolestivé zduření příslušných mízních uzlin. Vřed se za dva až tři týdny zahojí a za dalších tři až pět týdnů se začínají na různých místech těla objevovat syfilitické vyrážky.Ty mohou být tak rozličného charakteru a umístění, že by je měl posuzovat vždy odborný kožní lékař.

Tyto projevy se zahrnují pod pojem druhého stadia syfilidy.Mikrob začíná pronikat do různých tkání celého těla, aby tak, často až po řadě let, dal vznik třetímu stadiu, takzvané orgánové syfilidě.

V léčbě příjice je suverénním lékem pořád klasický penicilin ve vysokých dávkách.

Virová hepatitida typu B
Je vyvolána vysoce odolným virem hepatitidy B. V kapce zaschlé krve přežívá několik týdnů, zmražení ho neničí. Zničen je např. po pětiminutovém varu nebo vhodnými dezinfekčními prostředky.

Inkubační doba je dlouhá, 50–180 dní, nejčastěji 3 měsíce. Kromě necharakteristických příznaků chřipkových, žaludečních a střevních bývají často přítomny příznaky kloubní, kožní, nervové. Onemocnění hepatitidou B u 5–10 % pacientů přechází do chronické formy. Poškození jater může končit „ztvrdnutím" jater (cirhózou) nebo rakovinou. Může, ale nemusí dojít k zežloutnutí kůže a sliznic. K lékaři pacient přichází často s netypickými příznaky. Pro určení diagnózy jsou důležité nejen příznaky, ale i výsledky vyšetření biochemických, sérologických a dalších.

Pro přenos infekce má největší význam krev, dále sperma a poševní sekret.

A léčba? Klid na lůžku a mírnění obtíží, léky, které chrání jaterní buňky a podporují jejich obnovu.

Virová hepatitida typu C
Většinou probíhá jako mírné onemocnění, často je diagnostikována náhodně, např. při preventivních prohlídkách. Inkubační doba je 2 týdny až 6 měsíců, nejčastěji 6 až 9 týdnů. Pokud dojde výjimečně k akutnímu průběhu se žlutým zbarvením kůže a sliznic, bývá provázeno nechutenstvím, příznaky žaludečními a střevními.

Nemocný často pociťuje pouze zvýšenou únavu. Závažná je skutečnost, že u 70–90 % případů přechází infekce do chronické podoby. Chronicky nemocný je ohrožen jaterní cirhózou nebo jaterním selháním, navíc představuje zdroj infekce pro okolí.

Pacienti s akutní hepatitidou C jsou hospitalizováni na infekčních odděleních, často za pomoci speciálních medicínských přípravků.

Kandidóza
Je sexuálně přenosná infekce způsobená kvasinkou Candida albicans. Jedná se o úporné onemocnění, charakterizované hustým bílým tvarohovým výtokem a svěděním. Má tendenci se vracet a opakovat.

Přestože je kandidóza endogenním infekčním onemocněním (má původ ve vlastní flóře na sliznicích), přenos pohlavním stykem u pacientek s chronickou nebo opakující se poševní kandidózou je významný. Inkubační dobu nelze přesně určit, předpokládá se 2 až 5 dnů.

U mužů se problémy objevují jen velmi výjimečně. Přesto mohou být přenašeči mikrobů. Při kvasinkové infekci by se měla žena vyhýbat nechráněnému pohlavnímu styku. Léčit by se měli oba partneři zároveň.

K léčbě kvasinkových infekcí pochvy se používá celá řada prostředků ve formě krémů, tablet nebo vaginálních globulí. Některé z nich jsou vázány na lékařský předpis, jiné jsou v lékárně k dostání i ve volném prodeji.

Trichomoniáza
Jde o nákazu způsobenou bičenkou poševní. Tento prvok může, ale nemusí vyvolat páchnoucí, svědivý, hnisavý poševní výtok, nákaza může probíhat víceméně skrytě.

Mužům někdy dokáže způsobit zánět močové trubice. Onemocnění se pro svůj vysoký výskyt stává závažným zdravotním a sociálním problémem.

V současné době jsou k dispozici účinné léky (metronidazol, Entizol), proto se výskyt o něco snížil.

Herpes
Opar pohlavních orgánů – herpes genitalis – se v prvním stadiu projevuje bolestivými puchýřky, podobně jako příbuzný opar na rtu, jenže v tomto případě na genitáliích. Herpetické puchýřky doprovází kromě bolesti také pálení, řezání nebo svědění. Během několika dnů puchýřky prasknou a vytvoří se z nich drobné vřídky.

Léčba je možná pomocí zevního krému, protivirových léků v tabletách a léků proti bolesti.

Muňky (filcky)
Infekce filckami se v našich zeměpisných šířkách běžně vyskytují. Onemocnění je způsobeno vší muňkou. Veš je drobný, světle zbarvený hmyz, jehož dospělí jedinci jsou několik milimetrů dlouzí a denně sají krev. Bez potravy hynou za několik dní.

Po pokousání muňkami vzniká svědění, může se objevit i drobná vyrážka. Typické pro veš muňku jsou až několik centimetrů velké, namodralé skvrny. Tyto příznaky se objevují v místech, kde veš přežívá a saje, nejčastěji je to ochlupení stydké krajiny, podpaží, obočí, řasy a u mužů vousy. Ve vlasech muňky nežijí, jsou na ně příliš tenké, neudrží se na nich.

Nákaza muňkami není žádné závažné onemocnění a v naprosté většině případů nepotřebuje návštěvu u lékaře. Problém s muňkami by měla vyřešit návštěva lékárny a zakoupení volně prodejného přípravku k léčbě zavšivení. V rámci odvšivování je dobré nezapomenout šampon nabídnout svému partnerovi či partnerům, ať není nutné problém s filckami řešit za několik dní znovu, vyprat ložní prádlo a oblečení nejméně na 70 stupňů Celsia. V krajním případě lze použít některou z volně prodávaných antihistaminových mastí.

AIDS
Syndrom získaného selhání imunity. Onemocnění způsobuje za určitých okolností virus HIV. Virus se přenáší při sdílení kontaminovaných jehel, stříkaček a dalších předmětů, při krevní transfuzi a injekčním podávání krevních derivátů, z infikované matky na plod. Hlavní způsob přenosu je ale přenos sexuální…

Virus se vyskytuje hlavně v krvi, spermatu a vaginálních sekretech infikovaných osob. V nepatrném množství zjištěn i ve slinách, slzách či potu.

U ženy se vzhledem ke krvácení za nejinfekčnější období pokládá menstruace!

Infikovaný člověk je nakažlivý prakticky okamžitě po vniku HIV do organismu a jeho replikaci ve vnímavých buňkách, tedy ještě v inkubační době před rozvojem akutní infekce. Nakažlivým zůstává až do konce svého života.
Infekce se z vyšetření krve při zjišťování pozitivity HIV/AIDS projeví nejdříve po 60 dnech, ale častěji až za tři měsíce.
Žádná léčba nebyla prozatím potvrzena jako zaručená.

Zdroj: hledamzdravi.cz

Napadlo vás někdy, kolika nebezpečími hrozí třeba jen jeden úlet?