Zdraví

SStream: Konec pohádek, vraťme se do reality

Moc hezký příspěvek k dnešnímu tématu přišel od čtenářky s nickem SStream. Zda jde o pohádku, nebo realitu, poznáte, když na něj kliknete. I když... ona i ta realita může být pohádkou a naopak.

Je podvečer. Teploměr ukazuje mínus osm a všichni jsou ve vyhřátých domcích a bytech zachumlaní do dek u svých televizních obrazovek. Po únavném pracovním dni nastupuje chvilka relaxace, odpočinku. Ve svých pelíšcích čekají na nápor endorfinů. Ulice, Dr. House nebo třeba Kriminálka Miami. Svalstvo se samým napětím mírně třese.

My tomu říkáme nedostatek Magnesia a celková svalová ochablost.

Sbalím batoh. Počet vrstev oblečení pro jistotu násobím. Sníh křupe pod mými gore-texy a všude je krásně ticho. Na zastávce MHD si napočítám drobné. Neonová písmenka autobusu už vidím za kopcem. Tak jedem.

„Dobrý večer paní Helenko, jak se máme dneska?“
Podám paní Helence permici a paní Helenka povídá, co to bylo zase za den a jak jsou ty děti nevychované a že jim nainstalovi kamery na pokladnu a že si se mnou nesmí povídat. Na to já opáčím, že tohle přece pro ni špatné vůbec není, alespoň vedení zjistí, že paní Zita chodí pořád kouřit a zákazníci v řadě jen potupně čekají. A že ona i ty kytičky zaleje a okýnko přeleští. Paní Helenku to potěší a dá mi klíček ke skříňce.

„Dvacettrojka jako vždycky, pozdravte dědu, má dneska skvělou náladu!“
Každá z nás má trochu jiný důvod být zrovna v tuto dobu na tomto místě. Dvě kamarádky si navzájem upravují účesy, klevetí o zaručeně voděodolné řasence a perfektně schované celulitidě pod tou sukénkou. Maminka se snaží svléknout děti a opravdu se jí to nedaří, děti výskají, poskakují, táhnou maminku ke dveřím a vůbec jim nevadí, že by šly plavat v punčoškách a šále. Už aby tam byly. Jupí! Dvě starší paní si povídají o tom, kde otevřeli novou čajovnu a na čem byly posledně v divadle. Prý taky do kina teď moc mládeže nechodí, a ten filmový klub je opravdu super. Taky mají v kino-baru výborný likér! V tichosti se převléknu, jako vždy za rohem na mé oblíbené adrese 23.

Otevřu dveře šaten a polije mě úžasně horká vzdušná lázeň. Bazén. Jako trapný amatér se sesunu po žebříku dolů a natáhnu si brýle. Nikdy jsem do vody neskákala, do otevřených vod ani do bazénu pokud to nebylo vyloženě nutné. Když jsme tehdá vytáhli toho kluka... Hlavně, že to přežil.

Položím se na hladinu. Vždycky jsem chtěla létat a to je skoro jako létání. Stav beztíže. Uši se mi zalijou vodou a slyším jen tlumené zvuky ze vzdáleného okolí. Viděly jste film Zelená míle? Hlavní aktér tam ústy vypouští všechno zlé, co jiným odebral. Dělám totéž. Nadechnu se a ústy všechno zlé vytlačím do bublin. Pak už se přesunu do části rezervované kondičním plavcům a už na mě mává děda.
„Tak co kaštánku, dáme dneska závody? Porážím všechny!“ Pár milých slov s dědou, který vlastně je a není můj, stejně, jako je dědou úplně všem „skalním“, kteří si to plavou kolem.

Ponořím se do vody a jako pták se vznáším v tom bleděmodrém prostoru. Nemyslím na nic. Na nic.

Hodina a půl uběhne, po cestě se ještě poptám starších dam, kdy že je ten filmový klub a utíkám na autobus. Po cestě míjím živě štěbetající mladé slečny ve společnosti mladých elegánů. Maminku s dětmi znám a pomůžu ji dotáhnout bojovníka za bazénová práva na zastávku.

Dorazím domů. Udělám si bylinkový čaj a kouknu na program filmového klubu. Zatímco všichni ostatní bedlivě střeží své televizní pelíšky, vyluxuju a vyžehlím si prádlo.

Konec pohádek, vraťme se do reality. Byly to úžasné momenty mého života a snažím se udělat všechno proto, aby se mi to vrátilo. Teď si namlouvám, že na plavání nemám čas. Jsem v kuse nemocná a trpím workoholismem v zájmu toho, aby mě nevyhodili z práce.

Apeluji tedy na sebe i na Vás.

Holky, mějme se rády. Jsme tady jenom chvilku a za novou podlahu do chodby to nestojí. Je spousta věcí, které toužíme mít. Ale ve finále nám nepřinesou ani kapku toho, co může přinést něco málo létání, několik milých slov s jinými lidmi a péče o sebe sama.

Já si jdu dát další paralen a asi si udělám poznámku na čelo. Protože blbá být můžu. Ale poučit se musím.

SStream

pozn. red. Text nebyl redakčně upraven

______________

Co dodat? Já věřím, že si spousta z nás vezme z vašich krásných slov ponaučení.
Brzy se uzdravte, ať je Váš život zase jako pohádka. :)
Saša

Téma dnešního dne: Plavky v zimě

  • Máte celkově ráda plavání?
  • Myslíte, že tento sport patří jenom k letnímu období?  
  • Je ve vašem městě krytý bazén?
  • Chodíte tam plavat?
  • Máte doma krytý bazén? Nebo chtěla byste?
  • Líbí se vám aquaparky, nebo dáváte přednost klasickým krytým bazénům?
  • Jaké jsou vaše zkušenosti s plavání v krytém bazénu (ať už dobré, nebo špatné)
  • Považujete plavání za zdravý sport?
  • Kdy jste se poprvé naučila plavat?
  • Stydíte se za svou postavu v plavkách?
  • Otužujete se v zimě?

Vše o plavání piště na redakční e-mail: redakce@zena-in.cz

Jednu odvážnou plavkyni odměním krásnou šperkovnicí.

zavrena

otevrena

   
11.01.2012 - Příběhy - autor: Alexandra Stušková

Komentáře:

  1. avatar
    [3] monkee [*]

    Krásně se to četloSml22Sml79

    Měj se ráda co nejvíc, jak jen to půjde. Milých slůvek od spoluobčanů není nikdy dost, pravda pravdoucí, a žádná věc je nenahradí...

    superkarma: 0 11.01.2012, 17:35:08
  2. [2] Rikina [*]

    No jo, no. Sml80 Pro samou práci není čas na nic. Na koníčky, na kamarády, na lásku... většina lidí to ví, a taky je to mrzí, jenže se s tím málokdy dá něco udělat. Sml15 Ono to "nevyhození z práce" je dost podstatný důvod. Sml80

    superkarma: 0 11.01.2012, 16:33:20
  3. avatar
    [1] kobližka [*]

    Super článek!

    superkarma: 0 11.01.2012, 15:59:28

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme