Reklama

Zajímá vás, kdo a proč se tam sešel? Potkaly jsme se náhodně díky předvánoční soutěži Ženy-in v jednom týmu. Tým postupně prošel drobnými změnami, jak změnou názvu, tak změnou sestavy, nicméně časem se ustálil na složení, které se ukázalo být velmi šťastné: Lenice, Markéta, Mili, Palita, Paluška, Šája a Xantypa.

Paluška založila diskusi, která se vzápětí stala uzavřenou diskusí jen pro členky týmu. Pomalu jsme se začaly oťukávat a velmi rychle jsme našly ve více tématech společnou řeč. Výhodou bylo i to, že jsme byly všechny „ranní směna“ .

Běžel čas, soutěž Ženy-in skončila, debata našeho starého a nyní už zrušeného týmu byla však stále velmi živá a čím dál osobnější. Časem se začaly ozývat první „výkřiky“ typu: holky, já bych vás chtěla vidět… Začaly jsme plánovat setkání. Jenže nastal problém – kde? Jedinou nevýhodou složení našeho týmu byla totiž skutečnost, že jsme z různých konců republiky – od Havířova po Aš – doslova. A tak začaly padat první vtipy o tom, že je potřeba nalézt místo, kam budeme mít všechny stejně daleko. Tento „průsečík“ nám vycházel jako animovaným medvědům stále někde u Kolína, jenže nám bylo čím dál jasnější, že je to nereálné, že žádná z nás není schopná zorganizovat setkání v místě, které nezná. A volání po osobním setkání bylo stále hlasitější.

Nakonec jsem nevydržela a přišla s nápadem pozvat holky k sobě do Chomutova, protože jsem měla pocit, že nejlíp dokážu ubytovat takovou horu lidí. Nápad se ujal a začaly horečné přípravy. Jakým vlakem se pojede z Moravy, kdo s kým, jaké se koupí jízdenky, co uvaříme, kolik sudů utopenců je potřeba naložit. V průběhu příprav odpadly Mili a Xantypa, přesto nás ale v našem snažení mohutně povzbuzovaly.

Den D byl určen na Josefa, čili 19. 3. Manželovi a dětem jsem na tento termín naplánovala víkendovou návštěvu příbuzných (hodilo se to, strýček i bratránek jsou Pepíci). Termín setkání se blížil, začínaly jsme se nezřízeně těšit a v naší diskusi se to hemžilo poskakujícími smajlíky. Bohužel na poslední chvíli - dva dny před setkáním - vážné onemocnění zabránilo v účasti i Palušce. Paluška to oplakala, nám to bylo velmi líto, ale po krátké válečné poradě jsme se rozhodly sejít se aspoň ve čtyřech. Vlastně v pěti, protože Palita si netroufla jet jediná z Moravy vlakem sama a vzala s sebou svou dceru.

Den D nastal. V pátek jsem vyzvedla na nádraží v Chomutově Palitu s dcerkou Niki a Markétu a odvezla jsem si je domů jako poklad. Děti si je ještě před odjezdem k tetě stihly prověřit a zaměstnat, nikomu to ale nevadilo. Jen co za rodinkou zaklaply dveře, vydechla jsem si a začala se plně věnovat vzácné návštěvě. Strach z toho, že si nebudeme mít co říct a bude nám chybět klávesnice a smajlíci, byl zbytečný. Povídalo se dlouho do večera, k tomu bylo vínečko, hermelínek, sýrová roláda, něco od masa a spousta dalších mňamek.

Druhý den jsme si prošly Chomutov, něco nakoupily, doma dobře poobědvaly, doplnily to dortíky a kafíčkem … ať žijí všechny diety. Odpoledne dorazila konečně i Lenice, která si musela nejdříve splnit své studijní povinnosti. Po telefonu nás pozdravily i ostatní, hlavně nešťastná Paluška. Z lednice jsme vytáhly utopence, načaly další vínečko… Už nám nechybělo vůbec nic. Dokonce ani téma hovoru, což bylo po dvou dnech zajímavé. Nedostavila se dokonce ani žádná ponorka.

Shrnula bych to zkrátka asi nějak takto: Díky předvánoční soutěži Ženy-in jsem prožila nejzajímavější a nejpohodovější víkend za posledních pět let. Bez dětí, bez nerváků, bez povinností, zato s milými a spřízněnými dušemi kolem sebe. Naše setkání bylo možná o to hezčí, že jsme se v sobě navzájem nezklamaly, že jsme se sešly i přes značné vzdálenosti a že jsme se rozhodly sejít se brzy znovu. I kdyby už Žena-in nepřinesla nic zajímavého, tímto svůj účel aspoň z mého pohledu již splnila. Takže za tohle přátelství díky.

P. S. Zajímalo by vás, copak bylo Palušce, že nemohla přijet? Inu, banalita… Sestra na alergologii jí omylem píchla cizí vakcínu, čímž jí přivodila celkovou otravu organismu, takže Paluška strávila velmi „příjemný“ víkend na kapačce na nejmenované klinice.